Opustit Las Vegas

Jak sebezničující Ben potkal prostitutku Seru aneb depresivně syrové lovestory, ke které se těžko hledá přirovnání. Dvě existence v městě nekonečných večírků, pití a hazardu. Láska v nejsurovější formě, jakou si lze představit. Zbývající čas utíká a všechny snahy změnit druhého odchází a samotná podstata lásky, být s někým, zůstává. Na první pohled jsem nechápal, v čem je všechno to kouzlo (a chvílemi ze začátku byl i film silně nepřístupný a těžkopádný), ale po zamyšlení na konci filmu jsem pochopil, že Mike Figgis přesně do detailu věděl, co a jak chce ukázat. Přes všechnu tu hudbu v pozadí, která mi až trochu neseděla (bylo jí příliš a jednotvárné), až po smutně skutečného alkoholika Bena a nádhernou Seru. Tohle je příběh Pretty Woman v Las Vegas, který není pro ženy očekávající happyend ani zamilované pohledy a vtípky. Jde o příběh muže, který se zamiluje do prostitutky. Ta jeho city nejen opětuje, ale také je schopna svého milovaného následovat do syrového závěru, který byl nevyhnutelný stejně jako jejich vztah. Neobyčejné kouzlo filmu také dodává scénář, který se v podstatě s divákem vůbec nemazlí a všechnu milost a otázky "proč" nechává nezodpovězené a pouze naznačené. Není jednoduché pustit si styl filmu k tělu, ale pokud mu to dovolíte, vrátí vám destruktivní lásku bez řečí a pozlátek. Kdyby mi někdo řekl, že tohle je po tajnu natočená realita, vůbec bych se nedivil a jen se (opět) smutně zachvěl... Ta pátá hvězdička je za výsledný pocit z filmu, který předčí jeho samotné sledování a skoro i herecké výkony obou hlavních postav.... (31.07.2009)

Určitě je snem nejenom každé prostitutky trávit život po boku alkoholika. Proč jen sakra já tomu nemohu uvěřit? Film ve mne vzbudil snad pouze touhu jít si dát skleničku něčeho dobrého. Alkohol a sex. Dvě témata, která běžného diváka zaručeně osloví, proto je oblíbenost filmu celkem snadno pochopitelná. Z mého pohledu se nedá říct, že by mě film vyloženě nebavil. Přišel mi však o trošku více než málo stereotypní. Nicolas Cage chlastá a Elisabeth Shue souloží. Vznikne mezi nimi jakýsi vztah. Dost zdejších uživatelů si nad tímto vztahem začne vesele poslintávat. Já film vidím na takovové velmi slabé 3*. (28.08.2012)

Mnoho amerických komerčních filmů, které se prvních patnáct minut tváří, že mají zajímavé téma, jsou zbylých osumdesát minut vždy už stejné a stejně zbytečné. Ne tak tento film. Od začátku do konce se drží myšlenky a dokonce mě i zajímá, jak to dopadne. Oba představitelé hlavních postav jsou skvělí, ale hlavně Cage je tady úchvatný. "Možná bys neměl tolik pít." - "Možná bych neměl tolik dejchat:" (25.02.2011)

Prakticky jedinou chybku vidím v tom, že úvodní expozice není depresivní, jak by mohla být, a tak pokud by na konci náhodou někdo řekl, že ho to dostatečně nezasáhlo, nedalo by se na obranu filmu nijak protiargumentovat. Ono totiž i za sladkou romancí je třeba neustále vnímat depresivní podtext a ponuré vyznení celého filmu... Leaving Las Vegas však není jen studií absolutního ztroskotance rezignujícího na samotný život, je to také film o kontrastu. Kontrastu tvrdého pouličního života prostitutky a ochlasty s jemnou, nehmatatelnou romantikou. Režisérská práce je perfektní, protože tenhle film je hlavně o atmosféře a dojmu, taktéž použití hudby tomu patřičně pomohlo, ale ne tolik jako dva opravdu mimořádné herecké výkony v hlavních rolích. 9/10 (04.02.2009)

Nicolas Cage snad už nikdy nebyl v lepší herecký formě než tady a taky za to byl úplně poprávu oceněnej oscarem. Film v podstatě nemá žádný slabší chilky a to hlavně zásluhou práve Nicolase Cage, ale i Elisabeth Shue, která Cageovi celkem v pohodě stačí a nějaký to menší ocenění by si určitě taky zasloužila. Mike Figgis natočil hodně drsný drama o spojení životů alkoholika, kterej má jako jedinej cíl uchlastat se k smrti, což se mu daří fakt skvěle a prostitutky, která si se svým životem taky neví moc rady, takže zábavnost se moc nedostaví, ale kvalitu to má nejvyšší (17.08.2006)