Odcházení

Překvapivě zjišťuji, že Havel je o poznání lepším estetikem i filmařem, než byl politikem, a stokrát než spisovatelem. Povinné absurdní prvky tentokrát nijak nerozčilují, herectví Abrhámovo i mnohých dalších válcuje fakt, že ve filmu (což není překvapení) jde o hovno, a drobné cameo členů a oblíbenců početného havlovského panoptika nijak nevadí ani neuráží. Estetická mistrnost je zvlášť patrná v noční hudební scéně, tady by se možná i F. A. Brabec mohl přiučit, jak nebýt kýčovitý, ale koukatelný. Pro mě osobně příjemné překvapení, i když vidět Odcházení jednou úplně stačí. Dobrá kamera a příjemná střih. (02.10.2011)

Za posledních pár dnů se o Odcházení napsala spousta blbostí. Většina z nich měla společného jmenovatele: Primitivní a apriorní odsouzení díla na základě autorova jména. Nechápu, kde se v lidech bere tak patologická nenávist, že jsou schopni se pro Havlovo iluzorní zesměšnění i registrovat na csfd, aby mohli pár dnů před premiérou (tedy aniž ho viděli) dát filmu nelítostný odpad! Unavuje mě to... Milicionáři imagologů se opět sešikovali, aby "humanitárnímu bombardérovi" ukázali zač je toho loket. V Odcházení je viděna nesmyslná slátanina, ale ten vyfabulovaný pojem jakož i celá víra v rovnici "symbol doby = zlo doby", jsou brány téměř jako axiom. Kolik těch odpadistů v komentářích pode mnou dokáže na okamžik rozlišit své přesvědčení a umělecké dílo? Kolik z nich v životě slyšelo o Králi Learovi či Višňovém sadu, vidělo předchozí autorovu hru nebo četlo nějaký esej? To se najednou rojí vzdělanců a arbitrů umění... Odcházení není nejlepší Havlova hra, ale je aktuální. Ve vrstevnatém textu je ukryta poměrně zdařilá reflexe a kritika nejen doby, ale i komunikačních mechanismů. Vyprázdněnost slov, banálnost, bulvarizace myšlení, absurdita... Témata jako stvořená pro absurdní divadlo, absurdní film... Havel v těchto tématech nevyniká originalitou, ale jeho významný přínos je v zprostředkování poučeného pohledu z mocenských pozic. Ovšem v Odcházení rozhodně nelze spatřovat primitivní symboliku Havel = Rieger, Klein = Klaus! Tato rovnítka vůbec neplatí; vždyť postavy jsou v mnohých rysech svým domělým předobrazům naprosto protikladné. Nehledě na to, že autor očividně vyjadřuje svůj distanc vložením svého jména do Riegrových úst. Havel jako režisér je zajímavý: je netknutý filmařskými trendy a netrpí rutinou. Má několik zajímavých nápadů a dokáže spojit grotesknost s těžce existenciálními myšlenkami (odcházení vs. neschopnost odejít), aby přitom vše drželo celistvý tvar. Podařilo se mu vytvořit zajímavou klaustrofobickou atmosféru. Postavy jsou plny obav, napjatého očekávání, odhalují se a... opakují! Herci celkem zvládli i požadavek "nepitvořit" se, který dramatik v libretu doporučil režisérovi. Z filmu je cítit typický nadhled a sebeironie, která je však ne moc štastně akcentovaná závěrečným Havlovým cameem. Velmi podstatnou složkou je kamera a hudba. Nemyslím si, že by film trpěl přílišnou divadelností, a zajímavá kamera na tom má velký podíl. Odcházení není vynikající film, ale je to dobrý debut a zajímavá interpretace zajímavé hry. (3 a 1/2 *) (26.03.2011)

Dobrá. Postavu Václava Havla mám rád, pro mě je to člověk s velkým srdcem, proto mu rád cokoliv odpustím. I to, že si na sklonku života splnil sen a natočil podle své divadelní hry celovečerní film. Mohlo to dopadnout o dost hůř. Příběh, který jsem jako divadelní představení prozíval a moc nepochopil, je za filmovou kamerou srozumitelnější a také kýčovitější. Ovšem to považuji za záměr. Vytratily se Havlovi vstupy zpoza plátna (významné plus oproti divadlu), které nahradila Malířova povedená kamera. Reálný svět vymaněný se z prostor Archy již tolik nesvírá ani herce, takže je o co hrát, přestože film jistá teatrální pravidla dodržuje a chová se obdobně, jako kdybychom se z divadelních prken o moc neposunuli. Pokud bych byl nějak šmrncnutý politikou, tak je to pro mne něco jako povinná četba, ale to bohudík nejsem. Tak proto jen ty tři hvězdičky. (01.05.2012)

"Je mi hůř, než když mi bylo nejhůř." S Odcházením mám problém z filmařského hlediska. Otevřel se přede mnou svět, který mi přišel hodně nekonzistentní, díky čemuž jsem mu nerozuměla. Jelikož snímek už nadsazeně začíná, postupná gradace pro mě nebyla příliš patrná či akceptovatelná. Přitom některé scény, hlavně bouře a trsání v jezeře, by byly jako kontrast ke správnějšímu (pro mě) pojetí zbytku filmu fantastické. (11.10.2011)

Námět, scénář a režie : Václav Havel. Hudba : Michal Pavlíček. CITÁT - Myslím že je čas dozrát k mému odpolednímu grogu.......... Film je obsazený mnoha českými hvězdami jak té mladé tak i té starší generace. Je to vlastně celé jen o slovíčkaření a dlouhém dialogu. Chvilkama mi to připadalo ujeté ale asi to byl záměr. Nejlepší na filmu je postava pana Knoblocha, kterou trefně vyrobotizoval Krobot. CITÁT - V hospodě se povídalo........... Před (za) kamerou se nám začne rozvíjet život a osud kancléře (bývalého) Viléma Riegera (Josef Abrahám), který má teď dost času a tak nám bude rád o svém životě vyprávět. Ale jak jednou řekl sám Václav Havel - Obliba není vše. CITÁT - Člověk je určen ke svobodě......... Děkujeme, že jste si vypli své mobilní telefony a dokoukali tento příběh. Já s tím měl docela problém. Na mě je to moc ujeté a bizardní. Ale co se mě velmi líbilo bylo paradoksně noční psychovyvádění okolo 60 minuty. To se povedlo a je to asi jediná akční scéna ve filmu. V tom smyslu je nesmysl. A jest-li se mi to líbilo , Asi jo. Určitě. Určitě asi jo. (25.03.2012)