Odcházení

Nedá se nic dělat, zážitek z filmu se zásadně odvíjí od toho, jaký má kdo vztah k panu Havlovi. Nelze to ani jinak, neboť je to autobiografie, ačkoli řádně zparodovaná. A proto chápu všechny, kterým se film nelíbil. Mně by byl taky zcela u prdele snímek, jenž by režíroval Václav Klaus (nebo Klein?). 70% (28.10.2011)

Dobrá. Postavu Václava Havla mám rád, pro mě je to člověk s velkým srdcem, proto mu rád cokoliv odpustím. I to, že si na sklonku života splnil sen a natočil podle své divadelní hry celovečerní film. Mohlo to dopadnout o dost hůř. Příběh, který jsem jako divadelní představení prozíval a moc nepochopil, je za filmovou kamerou srozumitelnější a také kýčovitější. Ovšem to považuji za záměr. Vytratily se Havlovi vstupy zpoza plátna (významné plus oproti divadlu), které nahradila Malířova povedená kamera. Reálný svět vymaněný se z prostor Archy již tolik nesvírá ani herce, takže je o co hrát, přestože film jistá teatrální pravidla dodržuje a chová se obdobně, jako kdybychom se z divadelních prken o moc neposunuli. Pokud bych byl nějak šmrncnutý politikou, tak je to pro mne něco jako povinná četba, ale to bohudík nejsem. Tak proto jen ty tři hvězdičky. (01.05.2012)

Čekal jsem sračku nebeských rozměrů a byť jsem jí chvílemi dostal, chvílemi naopak překvapilo pár skutečně vtipných (ve všech významech toho slova) momentů. Občan Havel je už na toto uvědomění zřejmě stár, ale dnes už si prostě postmoderní Eintopf či schéma absurdního dramatu samo o sobě k okouzlení diváka nevystačí, ale věřím, že před pár dekádami to mohlo fungovat znamenitě. Nemohu se zbavit dojmu, že ujmout se tématu zkušenější filmový režisér a udělat z něj nákladnější zhruba tak hodinovou TV inscenaci, byla by to celkem bomba. Především druhá třetina filmu je trochu k nepřežití a nůžky by snesla. Havlovo cameo je okouzlující, díky za slona z Loděnic a to Budařovo tričko remixující Warhola a Klimta chci ! (31.03.2011)

Čím níže v seznamu hodnocení půjdete, tím větší koncentraci odpadů v něm naleznete. Odpůrci Havlovy politiky zkrátka dorazili i na ČSFD a bez velkého přehánění se dá předpokládat, že bez nich by se Odcházení pohybovalo minimálně kolem šedesáti procent. Ano, pro každého Havlův režisérský debut nebude, ale věřím, že jiná (a snad i větší skupina diváků) z něj bude odcházet spokojená. Osobně jsem na něj šla s jistou skepsí (Jenže na co jiného než na český film do kina zavítat, když jednou za několik měsíců navštívím ČR?), a za hodinu a půl se tato nedůvěra proměnila v čisté nadšení. Bavilo mě, jak si Havel hrál s jednotlivými detaily (nápis "dost bylo Havla" mezi graffiti na zdi), jak odchod každé postavy získal díky obyčejné louži na zajímavosti a jak sympaticky vše prolínala hudba v čele s netradičním podáním Rusalky. Bavila mě absurdní kamera, která se nakláněla ze strany na stranu a která se od herce často oddálila jen proto, aby se k němu v následujících vteřinách začala znovu přibližovat. Bavila mě hravost veršů (věta: "Byl jsem na koktejlu s Molotovem," je krásně paradoxní hned dvojím způsobem: zaprvé z hlediska doby, kdy Molotov žil, a zadruhé kvůli spojení koktejl & Molotov) a vzhledem k tomu, že jsem jen před necelými třemi týdny viděla v divadle Krále Leara s Derekem Jacobim, mě bavila i ta krásná duševní a vzhledová podoba mezi Jacobiho Learem a Abrhámovým Vilémem v jedné bouřlivé scéně (schválně si zkuste na internetu vyhledat fotky). A Havel samotný rozhodně není špatný režisér; jeho styl vymykající se škatulce tradičního tvůrce ala "mám diplom z FAMU" mi byl svou originalitou sympatický a divadelnost z něj zdaleka netryská tolik, jak všichni tvrdí. (Mnoho britských divadelních režisérů bylo při přechodu na filmové médium obrazově mnohem "statičtějších".) Tím však rozhodně netvrdím, že jsem Odcházení plně pochopila, to ani náhodou. Dokonce ani nedoufám, že jsem si ho třeba jen z části přebrala tak, jak chtěl jeho autor. Ale to nic nemění na tom, že mě velmi bavilo, že jsem si přála, abych podobně uměla psát taky, a že ho už teď chci vidět znovu, abych odhalila další zajímavé detaily. A pak možná zvýším hodnocení i na pět hvězdiček. (29.03.2011)

Má to zajímavý náboj, ale celkově je Odcházení neudržitelné. Chybí mi tu alespoň jedna základní a jasná myšlenka, kolem které by se ty vrstvy, metafory, přirovnání, odkazy a karikatury kupily, a tvořily tak něco jednotného a smysluplného. A ne, nestačí mi odůvodnění "právě v tom nesmyslu je smysl". Přesto především časem moje mínění o tomhle filmu jenom roste. 3 a 1/2 (03.11.2011)