The Devil's Bride
Čertova nevesta
Režie:
Zdeněk TroškaKamera:
David PloyharHudba:
Miloš KrkoškaHrají:
Václav Šanda, Eva Podzimková, Karel Zima, Sabina Laurinová, David Suchařípa, Jana Andresíková, Bára Munzarová, František Němec, Jan Kuželka, Nina Horáková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V království, kde král jezdí jen na lovy, prosí netrpělivá královna svatou Kryšpínu o miminko. Když jí dojde trpělivost, obrátí se na čerta, žijícího nedaleko ve starém rozpadlém mlýně a královně se zakrátko narodí holčička. Malá princezna vyrůstá po boku Štěpána, který je synem královniny komorné a časem se do sebe zamilují. Když vyjde najevo, že královna podepsala smlouvu s čertem a princezna se má stát v den svých osmnáctých narozenin Luciperovou nevěstou, uspořádá král ples, kde se má Štěpánka zasnoubit s princem z jiné země a tak uniknout svému osudu. Jedním z nápadníků je i Luciper, kterého však Štěpánka odmítne. Ten ji zakleje do přízraku, zjevujícího se pak každou noc na terasách zámku. Štěpán se ji rozhodne vysvobodit a pustí se do boje proti peklu. Svou odvahou a především silou své lásky vykoná tři úkoly, které mu čert zadá. Při posledním úkolu svou chytrostí přemůže dokonce i samotného Lucipera a svou Štěpánku vysvobodí z moci pekla. Oba je pak čeká krásný a pohádkový život. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (402)
Troška okudlal hororovou báchorku Němcové a vytvořil z ní milou, úsměvnou a rokokově laděnou pohádku, jak sám říká. A v tom tkví celý problém filmu. Dějová linie Nevěsty je tak ohraná, že scénář byl asi napsán o polední pauze. On se snaží ji zachránit ze spárů Lucipera. Od čerta (v zelené kamizole, jak jinak, že) dostane tři úkoly (jak jinak, že), které musí splnit. Aby na to nebyl sám, pomůže mu poustevník (tlustý, jak jinak, že), cestu mu zkříží zlá čarodějnice (stará a ošklivá, jak jinak, že) a ochrannou ruku nad ním drží socha svaté Kryšpíny (konečně inovativní prvek!)./// Herecky je na tom mladý pár mizerně. Josefíková je sice tvář neokoukaná a pěkná, ovšem výkonem nepřesvědčivá. Šanda se pořád šklebí (jeho horní dásně si užijete do sytosti), tváří se poměrně přiblble a naivně, což by se hodilo, kdyby hrál hloupého Honzu, jeho postava však spadá spíše do kategorie chytrý a nebojácný. Klacky (spíš balvany) jim pod nohy hází špatné dialogy, které nesnese ani pohádka, jež má právo být dětská, naivní a romantická, ale ve výsledku jsou repliky až moc prostoduché a křečovité. Nutno dodat, že Laurinová je pořád kost a víc by jí slušela negativní role, protože její hlas je někdy až úžasně ďábelský, viz Z pekla štěstí./// Velmi slušné jsou digitální triky. Nevěrohodně však působí herci, jež mají v rámci příběhu zestárnout o 20 let. Kostýmy jsou však nádherně bohaté a načančané, hezké jsou i zámecké lokace. Hudba M. Krkošky (dvorního skladatel Trošky) je to na české (filmové) poměry kvalitní a příjemně doplňuje scény, lehce otravný je nasládlý leitmotiv, který se opakuje příliš./// Čertova nevěsta příjemná na pohled, začíná akční dynamickou scénou lovu, ve výsledku je však sterilní a nudná (dobrá je ale scéna s princi na zásnubním plese) s nevýraznými mladými herci a obhroublými vtipy o „ptákách“, protože dle Trošky by se u pohádky měli bavit i dospělí. Tuhle pohádku si o svátcích pustíte s chutí jen těžko, já dám raději přednost té obyčejné nedělní s papundeklovými kulisami, která má ovšem zajímavou zápletku, je skutečně vtipná a nemá tolikrát ohraný příběh o peklu a třech úkolech, jejichž řešení je zcela nelogické (ta kukačka!) a obsah pekelné smlouvy zmatený. ()
Je otázkou, jestli je to tím, že byl Zdeněk Troška "vytrestán" a musel na svou novou pohádku čekat o tři roky déle, nebo něčím zcela jiným. Nicméně na každý pád se ukázalo, že Čertova nevěsta patří mezi ty nejlepší pohádky, které se tu v posledních letech urodily. Malebné francouzské rokoko, motivy z Boženy Němcové, zejména ze Spravedlivého Bohumila, několik libých exteriérů i interiérů česko-moravských zámků, zkušení herci a dobře volený herecký dorost. Tolik základní vklady. Nově je zde užito celé škály triků, které dobře dokreslily vyprávění, hlavně dialogy se sv. Kryšpínou. Pohádkové dialogy a situace jsou jen minimálně narušeny vulgarismy a karikami ve stylu starších Troškových pohádek, naštěstí. A i proto je možné také prominout odkaz na Dorotu Máchalovou z blahořečené Bočanovy pohádky S čerty nejsou žerty. Více násilných aktualizací zde není a celkově nic nebrání potěšení z adekvátních výkonů velice příjemné Laurinové a Munzarové, které doplňuje akurátní Suchařípa. Karel Zima je tu od toho, aby uspokojil ty, kterým se dříve líbil mlejnský čert. Jeho nadřízený Němec kraluje zdatně, ovšem jen na minimální časové ploše. Štěpánka Eva Josefíková svým výkonem zcela zastiňuje Štepána Václava Šandy, který je tolik podobný mlejnskýmu Jindřichovi. Jediným vyloženým hereckým fiaskem zůstává hlasatelské cameo Alexandra Hemaly. Obecně lze tedy říci, že Troška mívá ve svých pohádkách šťastnější ruku na osoby něžného pohlaví (hvězda Kubařové z minulé hádankářské pohádky stále stoupá) a nyní se mu volba vydařila obzvlášť - čili předpokládám, že se Štěpánka ujme a stejně tak česká filmová pohádka bude pokračovat minimálně na této úrovni, která mile překvapila. Ocenění z Německa a Ruska tomu minimálně nasvědčují. ()
Ó, Troško, ty bestie pekelná, proč trýzníš naše duše?! Po celkem koukatelné "Nejkrásnější hádance" následuje propad zpátky až na okraj odpadní jámy. V "Čertově nevěstce" těžko hledat nějaké chytré nebo vtipné momenty, všechno je to uřvané, afektované, imbecilní a křečovité. Největší kámen úrazu ale představují naprosto nehoránzný superstupidně megakreténský dialogy. Až na Františka Němce (*hvězdička) žádný z herců nehraje, nýbrž pouze zdatně recituje. Jenže kdyby aspoň bylo co recitovat. Tyhle bláboly někdo vytlačil v sedě na míse a rozmazal po papíře. Pak navrch napsali, že je to scénář a "hurrrá, jdem točit!" Dívat se hodinu a půl do senkruvny vyjde tentokrát nastejno. ()
zde se musím zastat, po dlouhé době natočil Troška dobrý snímek, který má hlavu a patu, výborné obsazení (kromě Václava Šandy, který je absolutně bez charizmatu a celkový dojem pohádky sráží), zajímavé exteriéry, peníze - které do filmu byly vloženy jsou vidět, má to atmosféru, konečně to není uřvané a uvřískané jako Z pekla štěstí a Princezna ze mlejna, příběhově to drží pohromadě a je na co koukat, na produkci posledních let je tato pohádka nadstandartní a nezaslouží si tak nizké hodnocení. Bohužel se musím vrátit k postavě Šťepána, Václav Šanda neutáhne hlavní roli a jako herec krom svého vzhledu nemá nic co nabídnout. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (26)
- Natáčení snímku probíhalo po dobu 39 dnů, a to na zámku Ploskovice, zámku Buchlovice, na zřícenine hradu Choustník či nedaleko Týnu nad Vltavou. První klapka podla 25. července v lokalitě Židova strouha u Bechyně, poslední pak 17. září téhož roku v barrandovském ateliéru č. 4. (M.B)
- Režisér Zdeněk Troška spolupracoval se herečkou Sabinou Laurinovou už během natáčení pohádky Z pekla štěstí (1999) a jejího pokračování. (LEGACY)
- Čertova nevěsta vznikla na motivy pohádky „Spravedlivý Bohumil“ od Boženy Němcové. (Duoscop)
Související novinky
Zemřela herečka Jana Andresíková
Včera odpoledne opustila svět českého filmu herečka a dabérka Jana Andresíková. Bylo jí 79 let. Zprávu o úmrtí sdělil médiím její manažer René Kekely spolu s informací, že herečka, zotavující se po… (více)
"A vůbec, Výsosti, s peklem si radši nic nezačínat !!" Kéž by tak Božena Němcová přestala rotovat ve svém hrobě, vylezla ven a jala se Zdendu nakopat s rozběhem do rekta !! ;) No, tak jsem si se zálibou v sebemrskačství dal repete s Čertovou nevěstou, která mě znovu dovedla k úvaze nad žalostným stavem české pohádky.. Zkusím tedy tuto problematiku v tuzemsku nesmírně oblíbeného žánru znovu Trošku objastnit a rozebrat.. Zásadní potíž rozhodně tkví ve skutečnosti, že doba se prostě a jednoduše změnila a náročný divák si zkrátka žádá víc, proto dnes vlastně prakticky v rámci žánru klasickou pohádku odsunula na vedlejší kolej fantasy, která nabízí nejen - Tedy v zásadě by se nemuselo jednat o jakkoliv zásadní rozpor !! - propracovanější nečernobílé charaktery, méně schematismů a čistých klišé, které samozřejmě většinou fungují pouze, slouží-li nějakým vyšším scénáristickým cílům, ale rozhodně i temnější ladění příběhu, proto taky za nejlepší Troškovu - Dále budu mluvit zásadně o jeho tvorbě, protože právě Zdeněk Troška je naprosto zcestně považován za krále české filmové pohádky !! - pohádku lze jednoznačně považovat snímek O Princezně Jasněnce a létajícím ševci.. Je třeba si upřímně přiznat, že Troška se v zásadě vyhřívá na tom pomyslném trůnu právě a jen dík - Pomineme-li trilogii Slunce, seno !! - natočení již zmiňované Jasněnky, tedy jedné jediné skutečně kvalitní žánrové práce, což se mi zdá naprosto bizarní, byť i zde už lze spatřovat zásadní neduhy celé jeho tvorby, totiž ono odpudivé pitvoření karikatur, které snad postavami v jejich primárním smyslu ani nelze nazvat.. Co se navíc zdá naprosto žalostné, je rozhodně fakt, že Troška, od doby, kdy si své scénáře píše zásadně sám, není vůbec schopen vytvořit jedinou kvalitní postavu, která by budila sympatie ne na základě fyziologické líbivosti, ale především dík svému důvtipu, charakteru či inteligenci, ty pak působí nezajímavě, dojmem karikatur a především neživě, když navíc v případě ženských postav je to až do očí bijící.. Třeba ve srovnání s Petrem Máchalem jedinečného Vladimíra Dlouhého působí Troškovy charaktery až odpudivě.. Postava výborného Honzy Dolanského z Nejkrásnější hádanky budiž učebnicovou výjimkou potvrzující dnes již neochvějné pravidlo !! Vše navíc zesiluje to Troškovo zalíbení v drahých a náročných kostýmech i exteriérech, jimiž se režisér snaží diváka přesvědčit, na jak velký a finančně nákladný snímek se vlastně dívá, ačkoliv jeho filmy naopak ve skutečnosti neplatí vůbec za nic jiného než nesmyslně proti proudu a moderním nejen diváckým požadavkům zarputile jdoucí rozbředlé kýče postrádající vnitřní logiku, kompaktnost a zejména jakoukoliv hlubší myšlenku.. Troška si navíc sám pod sebou řeže větev, když se nepochopitelně a dost nadutě odkazuje především na jednu z nejlepším našich pohádek, totiž S Čerty nejsou žerty Hynka Bočana, jíž však jeho škváry spoléhající na zhovadilý mýtus posledních let, že dětská tvorba snad ani nepodléhá nárokům a měřítkům platícím na všechny ostatní legitimní dospělácké snímky, nesahají ani po ta čertovská kopyta.. Ostatně skutečnost, jak v rámci speciálně české pohádky platí peklo za jakousi vyšší instanci spravedlnosti, což na stranu druhou netřeba vůbec vnímat jako negativum, Troška sice vymezuje jako dogma, aby ho však následně často naprosto ignoroval, ba dokonce i popřel.. Rozklíčujeme-li de facto celou Troškovu tvorbu, dojdeme k nikterak objevnému zjištění, jak moc režisér miluje operní hudbu a především historické období baroka se vším jeho poetismem, které však jinde než právě v té pohádce nemůže a nedokáže realizovat, protože v rámci jiného žánru by se takový jeho film rozhodně jistě ani nezaplatil, což značí jistou Troškovu lenost i zbabělost.. A tak jak právě s Jasněnkou šel režisér proti dobovým zvyklostem a stereotypům zcela sympaticky a drze, dnes jde rovněž cestou naprosto jinou, než by si doba žádala, bohužel však pozpátku, když jedinou otázkou zůstává, zdá právě jen kvůli jakési malostiplné pohodlnosti či prostě jen absolutně netuší, co vlastně dělá.. Velmi zajímavou se nakonec zdá rozhodně i taková drobná paralela, jak se v době nedávno minulé točily na objednávku ty slaboduché normalizační sračky i pod křídly těch nejlepších tvůrců, které tu dnes pro změnu zastoupila česká filmová pohádka, kdysi tuzemská výkladní skříň, která vlastně plní naprosto totožný účel, a zákonitě tak prostě jen roky spěla právě do těch zatuchlých míst, kde se dnes bezesporu bohužel nachází.. A tak se lomení rukama nad tím, proč to kdysi šlo, jeví jako čirá zbytečnost.. Byť se sem tam objeví záblesk naděje v podobě Jiřího Stracha, či nedávno třeba i Svěráků a trochu snad i překvapivě Alice Nellis.. Díky Bohu za ně !! () (méně) (více)