Režie:
Uli EdelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHrají:
Bushido, Elyas M'Barek, Moritz Bleibtreu, Hannelore Elsner, Mina Tander, Karoline Schuch, Karel Gott, Katja Flint, Uwe Ochsenknecht, Werner Daehn (více)Obsahy(3)
Film Časy se mění, vypráví životní příběh německého rappera Bushida. Mladý Bushido (Anis) je drogový dealer, nedokončil školu a prochází cestou plnou násilí, bolesti a problémů až k vytoužené slávě. (terrorclip)
Videa (1)
Recenze (48)
Bezchybný film ktorý by dramaticky obstál aj keby nešlo o životopis. Pôsobiaci neuveriteľne autenticky, plný emocií a silných scén. Koncert na konci ako highlight celého príbehu je niečo čo si viem pozrieť hocikedy len tak. Srší z toho špinavá dráma ale aj hudobný film, všetko v jednom celistvom balení. Bushida ani moc nepotrebujete poznať, stačí mať ako taký vzťah k rapu a budete spokojní. ()
Nejprve bych rád zmínil fakt, že nejsem žádný fanoušek rapové hudby, ale spíše její kritik a odpůrce. 99% všech rádoby drsných raperů si jen na něco hraje. Mezi1% zpěváků tohoto žánru, které jsem schopen akceptovat patří právě Bushido a Eminem. Oba to v životě neměli vůbec lehké a jejich cesta ke slávě rozhodně nebyla jednoduchá. Vzhledem k mé subjektivní averzi k danému hudebnímu žánru, jsem se shlédnutím dlouho otálel. Režisér Uli Edel mi však připravil opravdu příjemné překvapení - poutavě zpracovaný životopis, který je o to víc autentický, když v něm Bushido hraje sám sebe. Rozhodně nečekejte 94 minut plných tupého rapování! Za zvláštnost považuji i to, že na pódiu můžeme vidět dokonce i bubeníka. Tenhle tunisan rozhodně není žádnej Arschloch! ()
Ze začátku mě ten neměckej rap hrozně sral, postupem času jsem si zvykal a na konci se mi dost líbil. Bushido má ještě tu přednost, že rapuje o něčem. Nejsou to nějaký zbytečný hovna. Něco jako německej Eminem. Proč jsem tom dal plnej počet? No tak hlavně proto, že jako životopisné drama o hudebním interpretovi je skvěle zpracováno. Líbí se mi, že poměrně dobře obsáhl film celej jeho život až vlastně doteď. Nechybí rodinné problémy ani problémy ulice. Výborně tu pracuje ta samotná Bushidova hudba. On sám zahral přesvědčivě, akorát by mohl shodit to hustý obočí. V některých okamžicích vypadal jak muslimskej terorista. Celkově mě to přišlo lepší než Falco a dokonce i než 8 míle, jelikož ta obsáhla krátkou pasáž jeho života. Dal bych ty čtyři, ale za našeho Káju pátou přidávám. Jejich duet a Bushidův poslední song byli parádní. 90% ()
O Bushidovi jsem nikdy neslysel, i kdyz je film misty docela zkratkovity, ma to atmosferu a divak pochopi, o co tvurcum slo. Je zde hned nekolik zajimavych momentu a dialogu, ale pomyslnou tresnickou na dortu je az sam velky Karel Gott! To fakt pobavilo a vlastne i dojalo. Rap je pro me spanelskou vesnici, ale hudba mi nijak nevadila. Ve finale je to dobry zivotopisny snimek. ()
Takový výrazně chudší německý příbuzný 8. míle, kde jsem měl zejména zpočátku velký problém se naladit na vlnu filmu kvůli divnému střihu. Úplně nedovedu ohodnotit přínos arabáče s japonskou přezdívkou žijícího v Německu, který se proslavil pouze tím, že skládal nějaké píčoviny v rámci nejzbytečnějšího hudebního žánru - rappu a měl štěstí, že v Německu zrovna žilo dostatek ještě hloupějších jedinců, kterým se jeho sračkoidní tvorba líbila. Typickým publikem byly fanatické školačky očekávající svoji první menstruaci. Do filmu jsem pronikal velmi pozvolna a trošku mě bavit začal asi až někde za polovinou. Nejlepší byl rozhodně závěrečný koncert, kde se objevil božský Kája a poprvé tak byla slyšet skutečná hudba. [60 %] ()
Reklama