Zeiten ändern Dich

Film - roztomilá hiphopová písnička. Přiznaná autobiografičnost se tu pojí se snahou přepsat vlastní dějiny tak, aby se co nejvíc podobaly americkému gangsta rapu. A proč že to? Aby klučina, kterej byl sám, ukázal, že i on může mít taťku a mamku pohromadě s mladším bráškou, i on má spoustu prachů a hustou káru. A poslouchaj ho vězni a náctiletý. I on má totiž měkký srdíčko a ten hněv, ten hněv v něm, ten překoná odpuštěnim! Dá se takovémuhle počinu vůbec vyčítat prvoplánovost a schematičnost? Nebo to patří k dokonalému naplnění žánru? (03.06.2012)

Nemůžu upřít originalitu takového člověka jako je Bushido. Jeho budoucí kariéra se zrodila ze dvou důležitých faktorů, které jsem měla možnost postřehnout. Za 1.- to s ním po hudební stránce šilo už od malička. Za 2.- ho ovlivnilo prostředí v kterém vyrůstal a žil. Stihnul toho za těch 34 let opravdu hodně, spoustu nepochopení, sporů, soudů, drog a dokonce i třetí manželství. Hip Hop není můj oblíbený žánr, přesto jsem byla na jeho život po všech těch informacích o něm, které probíhaly kolem mě, zvědavá a tak jsem do toho šla. Teď o tomto rapperovi, producentu a podnikateli vím poměrně dost a jsem docela zvědavá, jak dlouho mu tohle jeho životní a zajímavé krédo vydrží. Byly tam momenty, které mě donutily zamyslet se nad tím, jakým způsobem lze vyvolat v mladých lidech až fanatické zbožňování. Ale s tím naším Kájou to bylo přece roztomilý :-) (09.12.2016)

Po třech životopisných filmech v hudebním žánru, se kterým se v klidu naprosto míjím a které ozvláštňovala především skutečnost, že populární hip hopeři hráli sami sebe, mi nedá nesrovnávat. Jim Sheridan se "Zbohatni nebo chcípni" v portrétu 50centa není režijně nejvýše, mám pocit, že po odchodu za oceán se trvale autorsky ztrácí. Eminem, ač silně protivný, je hudebně jinak suverénní. Přesto mne zaujal "Zeiten änder dich", film plný klišé a s koncem, který prodivácky tlačí na emoce. Není to proto, že mám ráda německé filmy, ale jednoduše příběhem a taky Bushido je mi celkem sympatický jako člověk. Navíc na rozdíl od výše jmenovaných mě neotravoval tupostí ve výrazu. Vedle něj je najednou i Für immer jung Karel překvapivě snesitelný. (31.12.2013)

Tenhle film mi umožnil nahlédnout aspoň trošku pod pokličku německého rapu. Vůbec jsem žádný neznal a jméno Bushido, bylo pro mě naprosto neznámý pojem, což však vzalo záhy za své. Dočkal jsem se poměrně kvalitní hudby a hlavně naprosto věrohodného, místy drsného příběhu, o tom, že každá cesta na vrchol stojí strašně moc námahy a úsilí, což v tomhle případě platí dvojnásob. Ale tím zdaleka nejlepším, byla pro mě určitě poslední, emotivní čtvrthodina a závěrečný koncert v čele s nesrmtelným Kájou Gottem, který si svou německou verzi „Biene Maja“ střihl s neskutečnou chutí a zápalem. Přiznám se, že jsem mu dokonce i maličko záviděl. Wunderbar! (21.04.2015)

Bezchybný film ktorý by dramaticky obstál aj keby nešlo o životopis. Pôsobiaci neuveriteľne autenticky, plný emocií a silných scén. Koncert na konci ako highlight celého príbehu je niečo čo si viem pozrieť hocikedy len tak. Srší z toho špinavá dráma ale aj hudobný film, všetko v jednom celistvom balení. Bushida ani moc nepotrebujete poznať, stačí mať ako taký vzťah k rapu a budete spokojní. (30.09.2021)