Zeiten ändern Dich

Nejprve bych rád zmínil fakt, že nejsem žádný fanoušek rapové hudby, ale spíše její kritik a odpůrce. 99% všech rádoby drsných raperů si jen na něco hraje. Mezi1% zpěváků tohoto žánru, které jsem schopen akceptovat patří právě Bushido a Eminem. Oba to v životě neměli vůbec lehké a jejich cesta ke slávě rozhodně nebyla jednoduchá. Vzhledem k mé subjektivní averzi k danému hudebnímu žánru, jsem se shlédnutím dlouho otálel. Režisér Uli Edel mi však připravil opravdu příjemné překvapení - poutavě zpracovaný životopis, který je o to víc autentický, když v něm Bushido hraje sám sebe. Rozhodně nečekejte 94 minut plných tupého rapování! Za zvláštnost považuji i to, že na pódiu můžeme vidět dokonce i bubeníka. Tenhle tunisan rozhodně není žádnej Arschloch! (15.03.2011)

Tenhle film mi umožnil nahlédnout aspoň trošku pod pokličku německého rapu. Vůbec jsem žádný neznal a jméno Bushido, bylo pro mě naprosto neznámý pojem, což však vzalo záhy za své. Dočkal jsem se poměrně kvalitní hudby a hlavně naprosto věrohodného, místy drsného příběhu, o tom, že každá cesta na vrchol stojí strašně moc námahy a úsilí, což v tomhle případě platí dvojnásob. Ale tím zdaleka nejlepším, byla pro mě určitě poslední, emotivní čtvrthodina a závěrečný koncert v čele s nesrmtelným Kájou Gottem, který si svou německou verzi „Biene Maja“ střihl s neskutečnou chutí a zápalem. Přiznám se, že jsem mu dokonce i maličko záviděl. Wunderbar! (21.04.2015)

Film - roztomilá hiphopová písnička. Přiznaná autobiografičnost se tu pojí se snahou přepsat vlastní dějiny tak, aby se co nejvíc podobaly americkému gangsta rapu. A proč že to? Aby klučina, kterej byl sám, ukázal, že i on může mít taťku a mamku pohromadě s mladším bráškou, i on má spoustu prachů a hustou káru. A poslouchaj ho vězni a náctiletý. I on má totiž měkký srdíčko a ten hněv, ten hněv v něm, ten překoná odpuštěnim! Dá se takovémuhle počinu vůbec vyčítat prvoplánovost a schematičnost? Nebo to patří k dokonalému naplnění žánru? (03.06.2012)

Ze začátku mě ten neměckej rap hrozně sral, postupem času jsem si zvykal a na konci se mi dost líbil. Bushido má ještě tu přednost, že rapuje o něčem. Nejsou to nějaký zbytečný hovna. Něco jako německej Eminem. Proč jsem tom dal plnej počet? No tak hlavně proto, že jako životopisné drama o hudebním interpretovi je skvěle zpracováno. Líbí se mi, že poměrně dobře obsáhl film celej jeho život až vlastně doteď. Nechybí rodinné problémy ani problémy ulice. Výborně tu pracuje ta samotná Bushidova hudba. On sám zahral přesvědčivě, akorát by mohl shodit to hustý obočí. V některých okamžicích vypadal jak muslimskej terorista. Celkově mě to přišlo lepší než Falco a dokonce i než 8 míle, jelikož ta obsáhla krátkou pasáž jeho života. Dal bych ty čtyři, ale za našeho Káju pátou přidávám. Jejich duet a Bushidův poslední song byli parádní. 90% (03.10.2012)

Po třech životopisných filmech v hudebním žánru, se kterým se v klidu naprosto míjím a které ozvláštňovala především skutečnost, že populární hip hopeři hráli sami sebe, mi nedá nesrovnávat. Jim Sheridan se "Zbohatni nebo chcípni" v portrétu 50centa není režijně nejvýše, mám pocit, že po odchodu za oceán se trvale autorsky ztrácí. Eminem, ač silně protivný, je hudebně jinak suverénní. Přesto mne zaujal "Zeiten änder dich", film plný klišé a s koncem, který prodivácky tlačí na emoce. Není to proto, že mám ráda německé filmy, ale jednoduše příběhem a taky Bushido je mi celkem sympatický jako člověk. Navíc na rozdíl od výše jmenovaných mě neotravoval tupostí ve výrazu. Vedle něj je najednou i Für immer jung Karel překvapivě snesitelný. (31.12.2013)