Smrtelný hřích

Tak tomu se láska NEŘÍKÁ, Rob Royi !! To je pouhá chorobná závislost na jiné osobě, závislost psychicky nevyrovnaného upnutého jedince, který si neprávem uplatňuje právo "přivlastňovat" jiného jedince natolik, že mu odebírá jeho vlastní právo volně a svobodně žít. To není láska, ale psychická nemoc předurčena k odbornému léčení. Tož asi tak, Rob Royi. Láska znamená dávat i brát, i tolerovat či odpouštět. Ne ovládat, manipulovat a vždy vítězit. V lásce se "vítězství" totiž velmi snadno obrací proti "vítězi"!! ... a to natrvalo. To však neznamená, že bychom se měli lásce bránit, vyhýbat a dokonce se neženit či nevdávat, Matty. Chce to jen z obou stran větší toleranci, vlastní sobeckost omezit na minimum a snažit se pochopit druhého a vyjít mu vstříc. Věřte, je to tak. :-) Mám za sebou desítky let manželství, i když také nebylo stále harmonické, vím že je to tak. Trvale harmonické snad ani neexistuje, to se tak jen tváří ti, co oslavuji diamantové svatby, aby nám nezkazili představy o manželství. I počasí není stále slunečné. Problematika a úskalí lásky je věčné téma, které ani po letech nerezaví. Stále se opakuje, stejně jako my odcházíme a opětovně se nezkušení rodíme. Myslím tedy, že i po těch mnoha letech, kdy film vznikl nám má co povědět. Jen nám to dnes povídá již poněkud zastaralým způsobem vyjadřování. Z hlediska tématu bych filmu věnoval 5 hvězdiček, stáří a tomu odpovídající dialogy či některé herecké výrazy sráží mé hodnocení na 3 hvězdy. (29.03.2011)

Nesmírně intenzivní záležitost, hlavně díky brilantně vystavenému příběhu (který dávkoval informace i emoce s přesností lékárnických vah), skvělým hercům (do Gene Tierey jsem se nejdřív zamiloval, abych ji brzy začal nenávidět) a neskutečným technicolorovým barvám. Každopádně bacha na ženský, kterým připomínáte jejich otce! (24.06.2007)

Milujem Noir filmy a tento je výnimočný. Nízke hodnotenie však kvôli hluchým miestam. Krásna, ale chladnokrvná vrahyňa v podaní hviezdnej Gene Tierney Z hľadiska estetiky obrazu je tento farebný film-noir úplne výnimočnou záležitosťou. Farebné filmy noir štyridsiatych a prvej polovice rokov päťdesiatych využívali rovnako ako tie čiernobiele obvyklé charakteristické prvky pre tento subžáner - tému zločinu, zneisteného hrdinu, či sexi deštruktívnu femme fatale. Nie prekvapivo ich však nevzniklo veľa. Kriminálna melodráma o krásnej žene, ktorá sa nechce s nikým deliť o svojho manžela, medzi nimi dominuje ako divácky veľmi úspešné. A to napriek tomu, že noirové filmy - hoci najviac rezonovali duchom doby - nepatrili medzi tak populárne žánre ako muzikál či romanca. (14.09.2019)

Žiarlivosť je najhorší smrteľný hriech... Film-Noir s brilantne vymysleným scenárom a veľmi sympatickými hercami. Najviac ma však oslovilo, ako príbeh ústrednej dvojice Ellen a Richarda postupne naberal na intenzite a zaujímavosti, od pomalšieho a romantického zaláskovania až po thrillerovo napínavý koniec. Navyše ako sa menili tieto žánre, tak sa menila aj atmosféra, ktorá smerom ku koncu pekne gradovala a temnela, čo samozrejme súviselo najmä s postupnou charakterovou zmenou hlavnej hrdinky. Jediné čoho ľutujem je, že to nebolo čiernobiele, celková sivosť a vizuálna pochmúrnosť by sa do atmosféry snímku veľmi hodila. Určite viac ako takáto pastelková vizáž. Ale aj tak to vidím na silný nadpriemer, vrelo odporúčam. 85/100 (25.09.2017)

Feministická verze Dreiserovy Americké tragédie? Hell yeah! Vždycky mě baví filmy, a pokaždé to u nich píšu, které klamou tělem a svoji tematickou podstatu odhalí divákovi až třeba v polovině děje. Ta kombinace Technicoloru a melodramatického milostného vzplanutí tak nejprve připomíná nejlepší kousky Douglase Sirka. A právě ta postupná transformace z melodramatického Sirka do psychoticky archetypálního Dreisera mi činila až překvapivé divácké potěšení. Gene Tierney je ve své roli skvělá a její pomalá cesta do záhuby dodává filmu neustálou dynamiku až do samého konce. 8/10 (08.11.2019)