The Song of Bernadette
The Song of Bernadette
Režie:
Henry KingScénář:
George SeatonKamera:
Arthur C. MillerHudba:
Alfred NewmanHrají:
Jennifer Jones, Charles Bickford, Vincent Price, Lee J. Cobb, Gladys Cooper, Anne Revere, Mary Anderson, Patricia Morison, Aubrey Mather, Charles Dingle (více)Obsahy(2)
Příběh prostinké venkovanky Bernadetty Soubirousové, pocházející z jihofrancouzských Lourdes, jež zažila v době svého dospívání zjevení Panny neposkvrněného početí spojené s vytrysknutím léčivého pramene, a nakonec završený jejím svatořečením, zpracoval do románové podoby spisovatel židovského původu Franz Werfel poté, co se na útěku před německým fašismem se svou ženou v roce 1940 v Lourdech několik týdnů skrýval a učinil místní světici slib, že, podaří-li se mu šťastně dostat se do bezpečí Ameriky, „literárně vyzpívá píseň o Bernadettě, jak nejlépe bude umět". (NFA)
(více)Videa (1)
Recenze (17)
Pohotovost, s níž studio 20th Century-Fox zakoupilo práva k filmovému zpracování takřka vzápětí po vydání Werfelova románu, je skutečně obdivuhodná! S literární předlohou se film vyrovnává dost poctivě a strhující příběh Bernadetty Soubirousové, kterou si Panna Maria vyvolila jako svou tlumočnici výzvy k modlitbě a k skutkům pokání, podává bez přílišného sentimentu. - Sv. Bernadeta byla svatořečená v r. 1933 Piem XI. , který o ní řekl, že věrně splnila své životní poslání. Kéž se to jednou může říci i o nás! Sv. Bernadeto, oroduj za nás! ()
Jemný a ušlechtilý film, který může mít stejný dopad i na člověka. Samozřejmě jsme tu svědky určitého zjednodušení a schematičnosti, a i mi můžeme učinit určitý krok k "zakoušení" tohoto snímku, vyjít ze svých představ o tom jak by měl film vypadat, ale když se nám to podaří, nemůžeme být zklamáni. La grande bellezza. ()
Milý a překvapivě historicky věrný film. Jeho první polovina byla více naivistická, druhá zase emotivnější a duchovnější. Několika zjednodušením se sice nevyhnul, například v případě uvěření děkana nebo rozhodnutí Bernadetty pro vstup do kláštera, ale vše se do rozumně dlouhé stopáže zkrátka nevejde. Za nejjímavější scénu považuji rozhovor o utrpení. Je paradoxem Boží prozřetelnosti, že zřejmě nelepší knihu o zjevení Panny Marie v Lurdech napsal žid Franz Werfel. ()
Vzpomínka na svět, ve kterém bylo aspirativní být schopen přinést oběť, pracovat, nestěžovat si, dělit se a milovat s pokorou, tak jak je vetknuto i do Bernadettiny postavy… Film mě velice překvapil svou vrcholnou kvalitou, čekala jsem spíš melodramatickou selanku, ale Píseň o Bernadettě nakonec asi ani nejde vyprostit ze své hloubky a opravdovosti… Krásný zážitek! Odpouštím i filmové převyprávění vstupu do kláštera a vztahu mezi sestrami a Bernadettou v Nevers, které se vymyká předloze i skutečnosti, ale co už, malá skvrnka na potěše ducha :) ()
Vskutku odporný religiózní blábol, plný citového vydírání, všeljakých klišé a náboženské propagandy. Když k tomu ještě přidám neskutečně nesympatickou herečku v hlavní roli a předlouhou stopáž, která prodloužila moje utrpení ze sledovaní na celé dvě a půl hodiny, vychází mi z toho jeden z nejhorších filmů, co jsem kdy viděl. A nezachrání to ani Vincent Price v roli jediné, mně sympatické postavy (tedy až na ten úplný konec). ()
Galerie (13)
Zajímavosti (7)
- Film se v jeden čas nepřetržitě promítal v Lourdes. (HellFire)
- Knižní předloha byla vydána roku 1942 a studio 20th Century-Fox ihned zakoupila práva ke zfilmování. Pro studio se film s rozpočtem 2 miliony dolarů stal nejnákladnější, a také nejambicióznější produkcí. (HellFire)
- Roku 1944 se u neformálního oběda konal první ročník udílení cen Zlatý globus. Prvním oceněným snímkem byl právě tento. [Zdroj: Cinema] (Terva)
Reklama