Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Honza Vavřinec (R. Hrušínský) je jeden z těch nenápadných úředníků pracujících v investičním odboru, na kterého je velmi jednoduché zapomenout. Jednoho dne se mu ozve stavař jeřábů František (J. Moučka), co si jej splete s poslancem, a žádá jej o pomoc. Byl totiž neprávem vyhozen za pochybení svého nadřízeného, který potřeboval na někoho hodit vinu za spadlý jeřáb. Honzovi se skutečně podaří vedoucímu domluvit a takové „spravedlivé“ jednání jej uspokojí a namotivuje k podobným činům. A v jeho práci se v tu dobu stane skutečně něco obdobného – za spadlou halu v Brodě nikdo konkrétní nenese přímou odpovědnost, ale viník se najít musí, a tím má být ustrašený vedoucí Hofmánek (L. Pešek). Právě Honza se jej jediný zastane a jako hrdinný rytíř pak začne bojovat za spravedlnost, až situace na odboru připomíná absurdní frašku a Honzu vedení nakonec dosadí na místo Hofmánka... Divadelní hru Jaroslava Dietla s názvem "Nehoda" převedl na filmové plátno začínající režisér na Barrandově František Filip. Vzhledem ke své satirické kritice socialistické společnosti se dostal po roce 1969 do tzv. trezoru a jeho obnovené projekce se dočkal až v roce 1990. (Česká televize)

(více)

Recenze (75)

GIK 

všechny recenze uživatele

„Jedině z Pána Boha mám strach, Jeníčku.“ „Ona má strach a je z toho šťasná.“ panu poslanci spadne brada. Poslanec pak začne porovnávat Pána Boha s náměstky. (to je ale záměrně špatný překlad Bible. Správně je: uctívat Pána Boha.) „Hofmánek to říkal. A často.“ „Jak je vidět, ne dost často.“  Sovák: „Nevíme dne ani hodiny.“ – to je citát z Bible: Matouš 25:13 Bděte tedy, protože neznáte ani den, ani hodinu. 22:03 – Prachař - skrytá ruka; 22:16 – potvrzení skryté ruky (z větší blízkosti); 23:38 – skrytá ruka do třetice (až do 23:55, tj. 17 vteřin!);  25:55 – démonický pohled Prachaře; 29:53 – Prachař – pyramida sign;  37:33, 37:37 – Pešek – merkel sign; 39:18 – Hrušínský – merkel sign; 45:14 – Hrušínský – převrácená pyramida;  „Je na čase udělat u nás menší nukleární výbuch.“ – strašení neexistujícím bubákem; sakrování; 1:02:30 – podání ruky Prach. – Hruš. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film se skvělým Hrušínským v hlavní roli. Ano, povýšení kritiků je někdy opravdu rafinovanou mstou. Obzvláště v prostředí rozbujelého byrokratického kompostu, kde jednotlivec hnán mládím, rozumem a ideály stejně po chvilce bezmocně zapadne bez sebemenší šance cokoliv ovlivnit či změnit. Zvlášť když nad sebou máte šéfy, kteří,, co nezvládnou přeskočit - na to se nerozbíhají ''. Celkem nadčasová záležitost, v souhrnu ale nikterak kritikou neohromující a tak snad proto ani nevadila režimu, který trochu té sebekritiky občas dokonce od jednotlivců vyžadoval. * * * * ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Jaroslav Dietl ve své divadelní hře „Nehoda“ pojal po generace typickou pracovněprávní vlastnost a tím je strach. Vlastnost, která je skutečně na každou dobu reálnější, než by si, kdo myslel. Ruku na srdce, kolik lidí se postaví za to správné a kolik lidí je, jak se jednoduše říká, mouchy sežerte si mě. Dietl se samozřejmě zaměřil na kancelářskou profesi vedoucího střediska, a to se vším všudy. Pro porovnání dané situace a řešení však neopomněl ani profesi dělnickou a vlastně i stejnou problematiku. Někde se něco postavilo a ono to spadlo. Zodpovědný člověk je potrestán, ale rozdílem je kdo. V kanceláři vedoucí kanceláře, v dělnické profesi ten, kdo to stavěl. No jo, ale co když je chyba úplně v něčem jiném? Má někdo odvahu se vzepřít a poukázat na chyby v systému? K tomu Dietl trefně použil i různé charaktery pracovníků. No, jak ale dnes víme, po politických událostech v roce 1968 to i tak vzalo za své. Snímek natočený na základě hry pod taktovkou režiséra Františka Filipa byl zakázaný. Kritika systému bylo prostě něco nepřijatelného. Obzvlášť po závěrečné scéně obrazně poukazující na fakt, že jsme jeden jako druhý, tudíž, že nikdo není neomylný a chybuje naprosto každý. Vyhazovem člověka s pracovního místa se tudíž nic nevyřeší. Celý příběh, byť zpracovává vážnou problematiku, je koncepčně pojat satirickou formou, a to hlavně takzvaným zcizovacím efektem. Ano, to jsou ty monology směrem k divákům. Dnes už tento prostředek divadelního i filmového vyjadřování bohužel nikdo nezná. Dává se tím jednoduše najevo, že příběh pouze vyobrazuje skutečnost, a nikoliv skutečnost samou. Plejáda vynikajících herců vzájemně si ve všem doplňujících, z nichž v hlavní roli opět předvedl svůj herecký um Rudolf Hrušínský. Své roli vždy dal takové kouzlo, že po divácké stránce si už místo něj nelze představit někoho jiného. Československá nová vlna šedesátých let a humornou formou kritika socialistické současnosti. Skvělý film plný hlášek a hlavně názorových přesvědčení, nad kterými není na škodu se zamyslet ani v dnešní době kapitalistické. ()

roswelll 

všechny recenze uživatele

Velice krásná a působivá satira na téma byrokracie aneb jak to chodí na pracovištích za socialismu. Strach bohužel přetrvává i do dnešní doby, ale z filmu je cítit a znát, že se doba pomalu uvolňovala. Pochybuji, že v době normalizace tento film byl vysílán. Pan Hrušínský vynikající, je vybočování z děje, kdy promlouvá k nám posluchačům, to nemělo chybu. ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Jedná se (pravděpodobně) o " trezorový film". Ačkoliv je z roku 1965, viděla jsem jej teprve včera. František FILIP natočil film o věcech a událostech jaké jsme my, starší generace, prožili. Ano, taková hrůza a děs to na některých pracovištích byla. (Dnes je to prý obdobné). Nu žádná novinka, dějiny se opakují a svini se v každém režimu najde dostatek. Samozřejmě pan Hrušínský : uchvacující výkon PANA HERCE. Pan Sovák a pan Pešek mají menší role, ale i oni se podílejí svým výkonem na filmu, jakých se v české filmografii najde jen málo. Vladimír Šmeral jako záporná postava nezůstal (jako obvykle) svému jménu nic dlužen. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (2)

  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné divadelní předlohy, kterou napsal Jaroslav Dietl. (Terva)
  • Jeden z pro tento film typických hovorů Rudolfa Hrušinského na kameru se objevuje i ve skladbě pražské rapové skupiny PSH "Podpantoflák" z roku 2010 a z alba Epilog. Na stejném albu kapela odkazuje i na film Jako jed (1985). (hendrich6)

Reklama

Reklama