Konspirátor

Respektuji Redforda coby tvůrce, který neplácá zbytečně. I tento jeho film je pěkný, pozorně zpracovaný, ale jaksi mi nedochází, co na tomto příběhu tolik zaujalo Redforda a co nám chtěl sdělit. --- Napadá mě jen ta možnost, že jde o decentní protest proti Guantánamu. Jak známo, americká vláda tam drží jakési zajatce a těží z genia loci této vojenské základny: Amerika je a není ve válce a na Guantánamu platí a neplatí americká ústava. Nezávislé americké civilní soudy mohou jen omezeně zasahovat do toho, co americká armáda tropí na neamerickém území s neamerickými občany. Je to finta jako hrom obcházející právě ta ústavní práva, která byla v Americe definitivně potvrzena v souvislosti s událostmi, o kterých tento film vypráví. --- Pokud se s v této Redfordově motivaci nemýlím, pak nejsem cílovou skupinou, daný problém mě opravdu příliš neznepokojuje, a vlastně mám sto chutí Redfordovi vzkázat: „Vaše problémy s nedokonalou spravedlností bych chtěl mít.“ Ale Redford to samozřejmě ví i beze mne, takže si v tuto chvíli tak nějak nemáme co říct. --- (11.06.2012)

Velice vydařené soudní drama díky zejména skvělé režii a výkonu Jamese McAvoye. Předloha skutečného příběhu brání udělat z vyprávění americkou pohádku, čímž film získává na síle. Z valné části se jedná o studii advokátního řemesla a obhájcovské etiky podávanou velice přesvědčivě, mnohem přesvědčivěji, než v Americe ve skutečnosti zřejmě fungují. (29.11.2014)

Už ze začátku mě zprudilo, jak se dá natočit tak vděčná scéna jako zastřelení Lincolna se vším kolem (divadlo, skok vraha před obecenstvo s rebelským heslem na rtech, nošení Lincolna přes ulici) tak nudně a neinovativně. Film však bohužel kartu neobrátí. Redfordova režie je stejně suchá jako jeho herectví a nejvýraznější scény jsou ty soudní (díky bohu jich je požehnaně), protože se v nich hodně mluví a nemusim alespoň uvažovat nad tim, proč se počtvrtý opakuje ta samá kamerová jízda. Tu vizuální nudu se pak někdo chytře snažil postprodukčně obohatit přidaným zrnem a zvýrazněním světelných zdrojů, ale to vás dvě hodiny neudrží žejo... Ideální na hodinu dějepisu, abyste si ujasnili, jak to tenkrát vlastně (nejpíš) bylo. (27.12.2011)

Redford umí. O téhle části americké historie jsem nevěděl vůbec nic. Věděl jsem, že Booth nebyl sám a že vojáci spiklence nakonec dopadli a pověsili. Že mezi nimi byla žena, jejíž účast na celém spiknutí byla mírně řečeno nepodložená řádnými důkazy jsem absolutně netušil. Je smutnou pravdou, že když řinčí zbraně, mlčí můzy a mlčí zákony. Vláda potřebovala krví zchladit vztek a žal národa (hlavně toho na severu) a tak zkrátka došlo k čemu asi dojít nemělo. Bavíme se však o konci devatenáctého století! Dnešní optikou celý proces vypadá jak justiční vražda na objednávku. Jenže tehdy bylo soudnictví i lidská práva v plenkách. Přesto všechno a možná i díky těmto excesům se soudnictví a právo jedince na spravedlivý proces posunulo správným a civilizovaným směrem... Velmi jsem ocenil preciznost s jakou bylo dbáno na každý detail ať už šlo o uniformy či samotnou postel do které byl umírající Lincoln odnesený z divadla položen. Bílý dům na holé louce i vojenská pevnost taktéž stojí za vidění. 4 fotografie. * * * * (31.08.2015)

Veľmi dobre natočená verzia časti dejín, na ktorú by najradšej Američania zabudli. Prísť takým potupným spôsobom o prezidenta Lincolna bolo určite riadne frustrujúce, takže sa im ani nemožno čudovať, že v prípade úbohej majiteľky penziónu Marry Surratt obchádzali zákon ako sa len dalo. A keď to nešlo inak, tak aj s poverením prezidenta. Veľmi smutné a nespravodlivé. Presne ako bolo povedané vo filme: ... v čase vojny spravodlivosť mlčí..." O tom je i celý film. 80/100 (14.02.2016)