Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden krok vedle, jeden neuvážený čin – i to stačí k tomu, aby se zcela převrátil život v jedné rodině… Jarmila Honcová, obětavá matka na plný úvazek, se dopustí finančních machinací na pracovišti. Ne kvůli sobě, ale opičí láska k dětem ji přivedla k tomuto činu. Právě její dospívající děti pak nedovedou pochopit, že zrovna matka, jejich vzor slušnosti a poctivosti, která je učila bezpečně rozeznávat dobré od špatného, tak zklamala. Hledání pochopení a odpuštění bude velmi svízelné… Hlavní roli matky, které je ochotna pro své děti obětovat vše, i vlastní čest, nezapomenutelným způsobem ztvárnila Věra Galatíková. (Česká televize)

(více)

Recenze (60)

Siegmund 

všechny recenze uživatele

Nenapadá mě nic, co bych tomuto filmu vytkl. Film je skvělý od úvodních po závěrečné titulky. A bych dosvědčil, že si nevymýšlím, tak musím zdůraznit, že mě v úvodních titulcích potěšil efekt ztemnění titulku, který oznamoval název filmu „Zatmění všech sluncí“. Kvalita titulků vynikne zejména při srovnání s titulky k filmu „Žralok v hlavě“ (http://www.csfd.cz/film/178908-zralok-v-hlave). Film má plynulý spád. Nevím, jestli mají mladší diváci představu o platech a cenách zboží v roce 1987 a jestli vědí, co to byly tzv. bony. Cena předváděného videa představovala přibližně 10 měsíčních platů. Nedá mi to a musím upozornit na část dialogu, který navazoval na předváděné video. Galatíková: „Nakonec, co byste si to nedopřáli. Vždyť je to bezvadný. Děti nemáte, tak co Vám chybí?“ Dvorská: „No, třeba právě ty děti.“ Líbí se mi, že se v rozhovuru kladou děti nad materiální statky. Ovšem nejvíc na filmu hodnotím to, že divák má možnost také vidět, kam vede spáchaní nějakého tresného činu. Hodně je ve filmu věnováno lítosti, úvahám pachatelky a členů její rodiny. Tím se dnešní filmy jaksi chlubit nemůžou. V nich se vraždí, krade, nabourávají auta a pořád je všechno jaksi OK. V nejlepším případě se takové věcí odbývají floskulí, že mi to je moc líto. (čtvrtek 24.09.2009) ()

Drom 

všechny recenze uživatele

Byla nebyla jedna domácnost, kde matka, stará lama s vytahanýma prackama, dře v práci za dva a doma ještě posluhuje dvěma frackům a laxnímu manželovi. Bohužel její mateřské pohnutí je tak silné, že nevidí, jakej decibelovej debil roste ze synáčka a jaká povrchní kráva se jí pomalu fiflí v dcerušce. A to ani ve chvíli, kdy si domů přivede nápadníka, jako vždy tragického Zounara (asi dostal opušťák z kasína). Manžela zajímají nový pneu na káru a jinak by měl nejraději svatej pokoj, kámoška zas neví co s prachama a tak se hlavní hrdinka pod tíhou okolností nechá zlákat slibně vypadající možností ke zpronevěře. Sbalí prašule, ale než je rozfofruje za momentální rozmary svých ratolestí (a nejspíš další chlast), všecko se proflákne a tak jde bručet, aniž rozmazlený smradi chápou souvislosti. V base, mimo jiná veselá dobrodružství, potká Simonu Stašovou, která tam trénuje na seriál Přítelkyně z domu smutku. Je to ale celý takový plitký s ojedinělými místy většího spádu a nespasí to ani dobré herecké výkony nebo povedené pasáže scénáře. ()

Reklama

triatlet 

všechny recenze uživatele

Zajímavý scénář (Miloš Kratochvíl) , který se zaměřuje na psychologii postavy a rodinné vztahy, povyšuje Věra Galatíková svým hereckým výkonem téměř k dokonalosti. Jednoduchý rozjezd odrážející každodennost 80. let zesiluje ve druhé půli (hrdinka ve vazbě) a má skvělý závěr (vnitřní monology matky a dětí). Výborně hrají i Simona Stašová (spoluvězenkyně) a Jakub Štěpán (syn). ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Zajímavý námět profesionálně velmi dobře proveden s výbornými hereckými výkony. Ale vadí mě to omlouvání beze všech pochyb kriminálního činu. Ani opičí láska nemůže tento čin omluvit. Tím spíš, že sama opičí láska je odporným zločinem proti lidskosti, protože z němého, bezmocného tvorečka postupně formuje dospělého jedince, většinou s hodně špatnými vlastnostmi. To se ale v těchto filmech většinou nedozvíme. Vidíme jenom chudinku, která se dala na cestu zločinu kvůli dětem. Pochopitelné, ale neomluvitelné. To je ale síla. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Dceruška chce nový hadry, synáček chce nový sluchátka a jejich matka to jejich neustálý kňourání už jednoho dne nevydrží a v práci zpronevěří nějakej nábytek za 20 litrů. Z dnešního pohledu těch 20 litrů nevypadá jako nic hroznýho, ale tenkrát za to hrozilo až 10 let za mřížema. To bych si asi dvakrát rozmyslel. Samozřejmě se poměrně rychle zjistí, že ten nábytek někde chybí, takže maminka kvůli pár hadříkům a sluchátkám skončí v kriminále, což neni zrovna dvakrát veselá situace pro nikoho z rodiny. V 70. a 80. letech se podobnejch televizních inscenací tady natočila hromada. Na většinu z nich si po pár dnech ani nevzpomenu. Tahle patří k tomu lepšímu. Jsou to takový lepší 3 hvězdy. Skoro jsem měl nutkání přidat ještě hvězdu za naprosto krutopřísnou mikinu asymetrickýho střihu, ve který přišel frikulín Zounar, ale přecejenom na 4 hvězdy tohle neni. Jinak tady vidim, že existuje ještě nějaký pokračování Kdoví, kdy začne svítat. Asi se na to taky podívám. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama