Stalingrad

Válečných filmů z pohledu Skopčáků je jak šafránu a to je obrovskou výhodou tohoto německého díla, protože ho vlastně nemám moc s čím srovnat. Líbí se mi, že jde o hodně syrový kousek a nejedna ukázka válečných zločinů přidává dost na autenticitě, přičemž paralelně se primárně věnujeme těm spíše kladnějším Němcům, obyčejným klukům z Wehrmachtu, kteří se od svých protivníků lišili snad jen místem zrekrutování. Ve prospěch filmu z pohledu českého diváka mluví i kvanta českých herců a téměř nulová heroizace hrdinů. Ale jak už to bývá, nejde jen chválit a občas se musí ukázat i na nedostatky, kterých tu je až až. Střih, hudba jsou místy totálně mimo (celkově to technicky trochu drhne), scény jsou občas naprosto nepřehledné a nebo naopak totálně nerealistické, postavy občas jednají naprosto nesmyslně (aniž by se to dalo omluvit šílenstvím všudypřítomné války), a občasné teatrální umírání je spíš k pousmání. I přes tyto vady na krása jde o dobrý, zajímavý film, který stojí za vidění. Heřmánkova věta "Otto, ich bin kein Nazi", krásně shrnuje myšlenku, se kterou před téměř 30 lety vznikl Stalingrad. (25.04.2021)

Film, který si dal za úkol co nejvěrohodněji zobrazit utrpení a strádání malé skupiny německých vojáků ve Stalingradském kotli, přičemž politika a vyšší takticko-strategické cíle jsou upozaděny. Namísto toho jsou zde zachyceny momenty, kdy se odvaha mění v beznaděj, odhodlání k boji a snaha přežít se obrací v ironii. Rozum se vytrácí a z vojáka se stává zvíře. Úkol pro filmaře věru nelehký, ale obstojně zvládnutý. Počáteční idylka a naivita na slunné italské Riviéře v kontrastu s ruinami zasněženého Stalingradu vypovídá o mnohém. Koprodukce a mezinárodní obsazení dávají filmu další rozměr. Neztrácí se ani čeští herci v čele s Karlem Heřmánkem. Výpovědní hodnota snímku zůstává neskonale větší než u patetického Pearl Harboru a podobných amerických filmů. 72% (09.12.2011)

Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Trochu zklamání na rozdíl od vynikajícího filmu Nepřítel před branami http://www.csfd.cz/film/164-nepritel-pred-branami-enemy-at-the-gates/) francouzského režiséra Jean-Jacques Annauda, nebo sovětského filmu Stalingrad (1989) od Jurije Ozerova. Tento Vilsmayerův Stalingrad trpí nedostatečnou výpravou a mizernými dialogy, které mne občas iritovaly. Plusem naopak je, že faktickému ani ideologickému obsahu filmu ani režii není co vytknout. Trailer: http://www.csfd.cz/film/26591-stalingrad/videa/ (11.07.2010)

A nebavilo. Mě fakt nebaví dívat se na česko-německé herce, jak jdou nepředstavitelným mrazem. Kromě toho, herci do jednoho hráli slabě a natočené to bylo taky mizerně. Mně to přijde stupidní a pořád dokola. Válka už je za námi. Na co se pořád k tomu vracet. Stejně to tak, jak to líčí tento film, nebylo, tak na co to řešit. Karikatura války a to platí o všech válečných filmech. Když tam naběhl Heřmánek jako německý důstojník, neubránil jsem se zakoulení očima jak Hurvajs. Chtělo se mně brečet, jak debilní to bylo. Pane režisére, už, prosím, nikdy nic netočte, a když tak pro sebe, případně pro německé publikum, které může mít radost, jaký jste kretén. Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti. 20% dávám za přesvědčivé hučení větru při pochodu vojáků vánicí. Jinak bída. (02.05.2012)

Němci se vyrovnali se svou minulostí a je dobře, že tenhle film natočili právě oni. Díky nim se nám naskytl také pohled z druhé strany na peklo, které se otevřelo nad Staligradem a pohltilo milion lidských životů. Vojáci bojovali v šílených podmínkách, které nám film tak sugestivně zprostředkovával. Bojovali v krutých mrazech, byli vyhladovělí a podvyživění. Někteří se z toho všeho, co se kolem nich dělo, zbláznili, ale není čemu se divit. Na ty, kteří se dostali do zajetí nebyl hezký pohled. Museli bojovat o své životy znovu. Možná, že by se celá ta válečná vřava odehrála jinak, kdyby nepřišla tvrdá zima a Němci nepoužívali taktiku spálené země, na kterou dojel už Napoleon. Ovšem, to jsou samozřejmě jenom spekulace. Ale člověk nad tím musí přemýšlet. (07.09.2011)