Dokonalý smysl

There is light. Apokalypsa trochu jinak. Světem se šíří nákaza, kdy postupně lidé přicházejí o veškeré smysly a do toho se příběh soustředí na dva čerstvě zamilované. Eva Green je bezesporu výborná, i když mezi ní a McGregorem chemie naprosto nefungovala. Konec vás dostane, přestože jej čekáte od první minuty. Zkrátka depresivní film stojící na originálním tématu, výborné kameře a hlavní dvojici. Sice Perfect sense doesn't make any sense, ale i tak se mi dostal pod kůži a to i přes pár unylých momentů. Není to ten typ filmu, který člověka pohltí a vtáhne do děje, ale přesto si mě získal a musím na něj často myslet i dva roky po shlédnutí.:)). It's dark now. (27.05.2012)

Nedávno nám Soderbergh ukázal, jak s Nákazou bojovat. V komornějším Perfect Sense se bojovat nedá. Člověk zde může přijmout jen úděl, že o všechno přichází. Pozvolna, ve smutku, vzteku, soucitně .. Pro mě je tenhle film obrovské překvapení, jeden z těch bijáků, na které dlouho nemám šanci zapomenout. (27.05.2012)

Já vím, o čem chtěl Mackenzie vyprávět. Ze scénáře je to dost patrné, ale...kam se poděly 2/3 filmu? Je to celé uspěchané, odhrkané, pořádně to na sebe nenavazuje. Ve výsledku to není ani film o globální katastrofě (ale byla by to lahůdka, kdyby si dal scénárista záležet), ani o zamilované dvojici - jen o dvou lidech, kteří spolu tráví čas. Tahle rozdrobenost a tvůrčí lenost (scénář, režie, dramaturgie) zabraňuje jakémukoliv diváckému prožitku...o závěru raději nemluvě. Když nad tím tak přemýšlím, připomíná mi to Fontánu - urputná snaha vyjádřit se k tolika relativně závažným věcem najednou, že z toho pak nakonec vyjde filmař akorát s holým zadkem. 5O % (12.01.2012)

Na jednej strane tu máme Contagion – citovo chladný film, zameraný hlavne na zisťovanie a priebeh šírenia nákazy, na druhej práve opačne vystavaný Perfect Sense zameraný hlavne na dopad nákazy na psychiku ľudí, v tomto prípade hlavne dvojice ktorá sa spoznáva na začiatku šírenia nákazy, kde ľuďom odchádzajú postupne zmysly – chuť, čuch, sluch, zrak,... (28.02.2012)

Veľmi zvláštne natočený film. Priznám sa, nemám moc v obľube takýto kvázi dokumentárno-vyprávačský štýl. V tomto prípade mi to však až tak nevadilo, pretože obsah prevážil nad formou, a to vrchovato. Atmosféra bola tak zdravo depresívna, presne toľko, aby si človek uvedomil, že je všetko v háji a blíži sa koniec... vlastnou vinou. Neostáva nič iné iba na poslednú chvíľu precítiť tie skutočné, pravé hodnoty, ktoré by mali byť samozrejmosťou v každom z nás. Páčila sa mi aj myšlienka, ako mal každý zmysel priradenú určitú charakterovú vlastnosť alebo emóciu a ako bola vo filme vysvetlená jeho strata. Čuch bol spojený so smútkom, chuť s nenásytnosťou, sluch s hnevom, zrak s porozumením a túžbou pomáhať iným. Proste film na zamyslenie. 85/100 (04.12.2013)