Dokonalý smysl

Příběh snímku sice není zasazen do konkrétního časoprostoru, ale „hypertextové“ prokládání aktuálního fikčního dění autentickými zpravodajskými záběry svědčí o globálním dopadu nákazy a dává tušit, že k viděnému dochází právě teď a v tomto světě. Malé měřítko vyprávění s pár lidmi a jedním místem tudíž není dodržováno tak svědomitě jako v jiném komorním filmu o konci světa, Trierově Melancholii (oba film také, v kontrastu s procedurální Nákazou, věnují prostor raději reakcím postav na tušený konec existence, než příčině zkázy). Není zřejmé, nač nás tvůrci chtějí upozornit. Na nesmyslnost léčení symptomů namísto hledání hloub sahajících příčin? Na vzdalování se kořenům „čisté“, předtechnické společnosti? Na cynickost a sobeckost lidstva, které v kritickém okamžiku upřednostní tělesnou slast před pokáním? Každopádně není pochyb, že podtext nejasně artikulované výzvy je nadějeplný: neřešte krávoviny a obnovte přerušený kontakt (s lidmi, potažmo se světem). Optimistické poselství bude zvlášť pro diváky nadšené Trierovým filmem, který pod jednou slupkou deprese skrývá depresi další, dobrou záminkou k úšklebkům. Největší cynikové mohou rovnou zvolit opoziční čtení a sledovat Perfect Sense jako nezáměrnou parodii apokalyptických filmů (žrací fáze působí jako vystřižený materiál z béčkového zombie hororu). Příliš velká interpretační volnost, předvídatelnost stupňovitě komponované zápletky a strach jít opravdu na doraz (jako Fernando Meirelles v mnohem syrovější Slepotě), brání vychutnat si Perfect Sense jako katastrofický thriller. Mnohem lépe, v poslední scéně takřka bezchybně, film funguje jako klasické melodrama o zamilovaném páru, jež čelí síle mocnější než oni sami, nikoli mocnější než jejich láska. Teprve jako drama, jimiž se dobrovolně necháme dojímat, dává film dokonalý smysl. 70% Zajímavé komentáře: takken, arkis, narthasia (04.02.2012)

Pefektní námět, to bez diskuze. Režisér megafilmu Samec natočil překvapivě ambiciózní romantické drama na pozadí celosvětové katastrofy. Výsledek na mne docela zapůsobil, ale mohl zapůsobit i mnohem víc, kdyby lépe fungoval vztah dvou hlavních postav. Mezi McGregorem a Greenovou jsem v tom filmu prostě necítil žádné větší pouto. Mnohem lépe funguje ta apokalyptická linie, hlavně díky ní mě Perfect Sense bavil. Tak trochu kámen úrazu je však v tom, že se na těchto dvou liniích tvůrci chtějí vyjádřit k příliš mnoha věcem - od mezilidských vztahů, přes podstatu lidskosti až ke vztahu k rodné planetě Zemi - takže mi nakonec uniknul nějaký ústřední hlavní motiv, pokud byl tedy vůbec přítomen. Závěr na mne pak udělal asi tak jednoznačný dojem, jako kdyby mi někdo optimisticky řekl, že mi zbývá ještě celý rok šťastného života ... 7/10 (15.01.2012)

Říkal jsem si kouknu na další romanťárnu a pak ji vyprovodím z komplu že se bude divit. Jaký pro mě šok, když jsem zjistil že film je hlubokomyslný a velice chytrý. On je to vlastně velice divný film. Na pozadí každodenního života má divák možnost sledovat jak by svět vypadal kdyby lidi přišli o své základní smysly (čich, chuť, sluch...). Eva Green je božsky krásná a nestydí se to ukázat. Ewanovi jsem veřejně záviděl, že s ní mohl točit. Tuším že některé scény možná úmyslně kazil:) 70% (06.02.2012)

Lyrická apokalypsa. Tvůrci to postupné ztrácení smyslů pojali velmi intimně a pocitově. A toho nejhoršího, pomalého umírání hlady v temnu a prázdnotě nás ušetřili. Lidstvo v tomto filmu stihnul asi nejkrutější osud vůbec. Trochu mi vadilo, že to nikomu nedocházelo, že prostě musí všichni pochcípat bídnou smrtí. Ano soustředilo se to na vztah a ten film funguje docela mě to i dojalo. Eva Green se mi tu moc líbila, i když herecká výzva ty role moc nejsou. (03.03.2012)

Alebo ako je zasa raz festivalový film lepší než väčšina tých veľkých. Dokonalý zmysel má všetky ingrediencie potrebné na to, aby sa stal úspešným v Cannes a pod., a v DVD distribúcii dokonale zapadol... Alebo nie? Samotný námet je natoľko originálny, až sa človek pomaly čuduje, kde sa ešte v dnešnej dobe, ktorej kraľuje priblblí tretí diel Bayových Transformátorov a pokračovania 96 hodín či Smrtonosnej pasce, do ktorej nešťastne spadol Bruce Willis, dá takýto scenárista vôbec nájsť. Polodokumentárne spracovanie, ľahká romantika príjemnej dvojice McGregor-Greenová ale aj chladné severské lokácie, v ktorých sa natáčalo a fakt, že Ewan je v obleku s pulóvrom stále frajer spôsobilo, že ma napriek jemne rozvláčnemu deju film oslovil natoľko, aby som mu dal bez zaváhania plný počet. Chápem, že je to asi prehnané hodnotenie, ale cítim to tak. A myslím, že Mackienzieho tvorbu omrknem častejšie. 90% (11.03.2013)