Režie:
Michael AptedScénář:
Dana StevensKamera:
Dante SpinottiHudba:
Brad FiedelHrají:
Madeleine Stowe, Aidan Quinn, James Remar, Peter Friedman, Bruce A. Young, Laurie Metcalf, Matt Roth, Don Forston, Les Podewell, Paul Dillon, Adele Robbins (více)Obsahy(1)
Emma Brodyová, houslistka folkrockové skupiny, se podrobí operaci očí a po dvaceti letech opět vidí. Její vnímání je však stále ještě poškozené a Emma vidí neostře a deformovaně. Mimoto trpí tzv. retroaktivními halucinacemi, protože její mozek po dlouhé nečinnosti dokáže zaregistrovat a zpracovat optický podnět až za několik hodin. Jedné noci Emma slyší hluk a na chodbě zaznamená siluletu muže. Domnívá se, že vidí domovníka, ale příští ráno se jí před očima objeví obraz neznámého člověka. Jde o jeden z jejich opožděných vjemů a Emma je přesvědčena, že v sousedství došlo ke zločinu a ona viděla vraha. Ohlásí událost na policii, ale poloslepé dívce nikdo nevěří. Až o několik dní později je v sousedním bytě nalezena mrtvola a detektiv John Hallstrom musí uznat, že Emma je jeho nejdůležitější svědkyně. Mezi policistou a mladou ženou vzniká citový vztah, o to více je proto John zneklidněn, když dojde k dalším vraždám a je jasné, že Emma má být příští obětí... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Když bylo Emě osm let, rozbila ji její matka v záchvatu zuřivosti zrcadlo o hlavu a dívka přišla o zrak. Z Emy vyrostla krásná a nadaná houslistka, která se po letech konečně dočkala transplantace oční rohovky. Operace, jež jí má vrátit zrak, se sice povede, Ema však trpí retroaktivními halucinacemi. Život jí navíc zkomplikuje vražda sousedky. Ema totiž zahlédla muže, který má možná zločin na svědomí. Thriller, který je další variací na téma postižené ženy ohrožené zločinem. Zní to sice otřepaně, ale slibně. Ovšem jeho zpracování je podprůměrné a nudné a nic na tom nemění fakt, že Madeleine Stowe nehrála vůbec špatně. 40% ()
"Teď, teď tu byl! Teď jsem ho viděla. Je to sotva pár hodin." ... tolik obživlá fotografie z Blow-Up či magnetofonová páska z Blow Out, coby médium a důkazný materiál, však jen trošku pomalejší, zamlženější a nedůvěryhodnější. Zato ale půvabnější, zamilováni se hodnější a zavražděníhodnější (nejsem hodný na češtinu, já vědět) v zápletce tolikrát již v mnoha filmech viděné. ()
Ale jakýpak thriller, podprůměrné drámo to je. Slepá hudebnice s traumatem z dětství (= rodinné drama) díky moderní medicíně prozře, a hned uvidí, co neměla (= kriminální drama). Pochopitelně se ocitá v nebezpečí (= akční drama), naštěstí má ale k ruce nadrženého detektiva (= romantické drama), a tak pokud ji někdo nezavraždil, hudlá dodnes… Nejdramatičtější ale musela být úporná snaha tvůrců vyhnout se originalitě, invenci a napětí za každou cenu. Ale podařilo se. ()
Sympatická dvojice Madeleine stowe a Aidan Quin v průměrném snímku. Madeleine je hezká ženská a její role se mi velice líbí, ale zde zpracování snímku trošku zaostává, stejně tak, jako postup příběhu. Čekal jsem od té vraždy trošku víc. vlastně celý film mi pak přišel nějak ulítlý až béčkový. Rozhodně už ho nechci vidět. ()
Viděla muže, který vraždil. Ovšem houslistka Emma má čerstvě díky dárci po operaci očí a po dvaceti letech slepoty (od úrazu v dětství) zase vidí. Jenže neostře, místy zdeformovaně, navíc trpí halucinacemi. Mozek mnohé zpracovává až zpětně. Přesto šlo o kontury mužské postavy, za tím si stojí. Brzy se tak sama dostane do pozice bezmocného svědka/oběti, přitom policie je k její výpovědi skeptická. Madeleine Stowe v mužích (nejen na filmovém plátně) vždycky vyvolávala silnou posedlost. Mnozí z nich kvůli ní udělali něco, co by si doposud nedokázali ani představit. Tentokrát ale rozhodně nehraje žádné úzkostlivé ptáče. Tvůrci ctí thrillerové zákonitosti, místy se můžeme bavit o napětí i solidní atmosféře, které napomáhá kamera (chladně působící Chicago) ostříleného Dante Spinottiho. Slušné řemeslo, které ani dnes neurazí. A Madeleine to sluší možná víc než běžně. Což skoro ani nejde. ()
Galerie (26)
Photo © New Line Cinema
Reklama