Soul Kitchen

Tak toto je pro mne velké a velmi příjemné filmové překvapení, stylem určitě neobvyklá a obsahem taková spíše sociální komedie, po vícero shlédnutích ji už hodnotím jako opravdu skvělou, i když tak trochu po všech stránkách potrhlou, snad také kvůli tomu překotně odvíjejícímu se ději, plnému překvapivých zvratů, tragikomických situací, karambolů, úrazů, nepochopitelným zásahům osudu, prostě díky tomu divokému dějovému zmatku, na který chvíli udiveně jen zíráte a pak už se jen a jen prostě nezadržitelně smějete a smějete, jinak ani reagovat nelze, prostě se k vám tímto filmem dostává výborná zábava, i když pro jednotlivé postavy je to, co sledujete, ve skutečnosti tvrdý existenční boj, takový, jaký na sociální periferii prostě je, bez kompromisů, prostě boj, bez příkras, tak jako pro hlavní postavu, pro Zinose, mladého Řeka, majitele podivně vyhlížející a i fungující sociální jídelny, s ducha povznášejícím názvem "Soul Kitchen", je to boj, den za dnem udržet v chodu gastronomické zařízení v bývalém skladišti, kde se stravuje opravdu velmi rozmanitá a často prazvláštní klientela, přitom se snažit zvládnout svůj osobní život, lásku, náhlé zdravotní problémy, problémy s "berňákem", s "hygienou", s novým kuchařem, se lstivým realitním žralokem, s bratrem věčně na šikmé ploše, opravdu skvělá podívaná, bez pochyb oprávněně oceňovaná, bravo !!! (12.10.2012)

No, viděl jsem už větší blbosti, podívat se na to dalo, ale že by to nutně muselo být v červených číslech?? No nevím, nevím... Mně tam prostě od samého začátku nějak neštymovalo už to umístění restaurace, vždyť to byla nějaká hala, která byla snad umístěná na samém konci železničního nádraží, někde u konce slepé koleje. Kdo by tam proboha chodil?? (14.08.2020)

Ten film som si pozrel už len kvôli tomu, že niekto avizoval aký je ten turecky nemec režisér Akin dobrý. Žiaľ neviem z priebehu filmu rozlíšiť v čom je „prínos“ režiséra. Buď je film dobrý (zásluhou hercov) alebo je dobrý (vďaka príbehu alebo hudbe, či pekným obrázkom - niekedy výprave – scéne). Ale ako zistiť prínos režiséra to veru neviem. V tomto filme sa odohrával dej okolo reštiky a gréckych prisťahovalcoch. S nadsázkou jemného humoru riešili svoje každodenné trampoty. Aj príbeh hovorí, že keď má „hovno padnúť , tak na posratého“ . Ešte že to nakoniec dopadlo tak ako dopadlo. Jo a zistil som, že Ľudovej nemčine prisťahovalcov rozumiem lepšie , skoro mi nebolo treba vnímať titulky. Dávam pohodových 3 b. (15.02.2013)

Fatih Akin chcel po čase natočiť niečo ľahšie a rozhodol sa pre niečo ako komédiu. Dopadlo to tak, ako by asi dopadol nemecký televízny film z produkcie RTL, pokiaľ by sa rozhodli natočiť nejakú komédiu z kulinárskeho prostredia na stredajší večer. Je to trochu nadnesené, ale v Soul Kitchen som nezaznamenal žiadne náznaky umenia a s humorom je to bohužiaľ podobne. Scenár je značne chaotický, veci sa riešia divným spôsobom, pretože sa postavy nechovajú dvakrát logicky. Keďže sme v súčasnom nemeckom filme, tak nesmie chýbať Moritz Bleibtreu, ktorého postava pôsobí ako stereotypná figúrka a podľa vzoru malých amerických nezávislých filmov je tu aj hviezdne cameo, tentokrát v podaní Udo Kriera. (23.10.2013)

28.10.2010 ~ Proboha. O komedii mám tedy rozhodně jiné představy. A taky jsem si do teď myslel, že na festivalech mají šanci alespoň trochu normální filmy. A tohle na nějakém festivalu dostalo dokonce cenu za svoji komediálnost. WTF? Boha jeho. ~ Máme tu příběh mladíka a jeho slečny. No, mladík už není takovým mladíkem, ale což. Mladík má vizi, chce mít restauraci a tak koupí rozpadlou barabiznu kdesi a začne tam provozovat svoji špeluňku. Přítelkyně odlétá za prací do Číny a z vězení se vrací mladíkův bratr. Do půlky filmu se vlastně furt něco děje, ale není to ani vtipné ani nijak zajímavé. Teprve poté se mladíkovi za pomoci jednoho excentrického profesionálního kuchaře podaří ze špeluňky rozjet prosperující podnik (což je ovšem díky dosavadnímu průběhu příběhu naprostá blbost). Mladík se ale rozhodne jet za svoji přítelkyní do Číny, vztah se jim na dálku rozpadá, a předává otěže svému nespolehlivému bratrovi. Asi nejvtipnější část filmu má být ta, kdy na rozlučkovou party připraví excentrický šéfkuchař pokrm s nějakým afrodiziakem a všichni si v průběhu večera a dne zašukají. Není to vtipné, spíš ubohé. ~ Přítelkyně si našla jiného, po návratu se zjišťuje, že bratr restauraci prodal a tak se začne boj o její znovuzískání. A mladík to dá dohromady s fyzioterapeutkou. ~ Nejpitomější nejnevtipnější nejlacinější komedie za hodně, hodně dlouhou dobu. Německá komedie, a to vypovídá o mnohém. Boha jeho. (17.04.2012)