Utopím si ho sám

Velmi dobrý tv film o přátelství dvou zcela odlišných staříků podle scénáře Zdeňka Svěráka. Velice inspirativní je jeho teorie (pronášená zde Marií Rosůlkovou), že každý člověk stojí v pomyslné frontě na smrt a s každou cigaretou jednoho v té frontě předběhne. Vidíte, jedna inteligentně řečená věta a měla na mě větší účinek než nějaké mravokárné kázání odnaučených kuřáků. Na okamžik jsem uvažoval o tom, že přestanu kouřit. (02.05.2003)

Pokud nějaký scénář napíše pan Svěrák, je to samo zárukou kvality. Když se ještě k tomu chopí režie pan Filip a obsadí do hlavních rolí Vlastimila Brodského a Miloše Kopeckého, je přímo povinností se na výsledek podívat ! :) ... Vlastimil Brodský se vynikajícím hercem přímo narodil a jeho kvality byly podobny vínu - čím starší, tím lepší. (02.01.2005)

"To byste se divil, jak dokážou být dneska lidi krutý..." A jiní zas "dobří moulové"...:D  Herecké kreace Miloše Kopeckého s Vlastimilem Brodským šmrncnuté krátkým, ale herecky výživným výstupem Jiřiny Bohdalové nemají chybu. Samotný scénář Zdeňka Svěráka už ale jisté "mouchy" má. Laskavý humor a lidskost, tyhle typické ingradience svěrákovských scénářů, tu určitě jsou. Ale ten příběh je celkově dost kostrbatej a ten konec ne zcela věrohorný. Už onen zlom ve vyprávění, ve chvíli kdy se pan Havlík ocitá na policii, je dost divný. Jako by to najednou byl jiný příběh a jiný fim. I samotný Brodský jako by se najednou na krátko začal chovat úplně jinak než doposud. Ono tedy "když kamarád okrade kamaráda, který toho sám moc nemá, a který mu důvěřuje jako vlastnímu bratru," to je vskutku dost silná káva. Pro pana Havlíka, onoho "měkotu", který přemyšlí nad smutkem Komenského, když přišel v Polsku o vlastní knihovnu, který si před spaním přeříkává zastávky jednotlivých linek tramvají a rozčiluje se přitom, že osmičku přesměrovali na Bílou horu, však ta káva asi ještě nebyla dost silná... (12.05.2021)

Vlastimil Brodský svým hereckým stylem, naturelem a nakonec i fyziognomií přímo sváděl scénáristy, aby mu psali postavy vzbuzující lítost a soucit přímo na tělo. Namátkou: Smích se lepí na paty, Případ Platfus, Babí léto atd. Jeho postavy tak, alespoň u mne, trpí schématismem a přesto, že jsem si vědom jeho mistrovství, je to důvod proč ho nemám ve své první desítce českých herců. Symbióza s Milošem Kopeckým, zde neuvěřitelně zchátralým je však zajímavá a originální. Film je však pro mne dost fádní a za to odebírám po jedné hvězdičce jak Františku Filipovi, tak i Zdeňku Svěrákovi. Všichni víme, že oba jsou schopní vyšší kvality. (05.10.2008)

Hm,...Podle mně se jedná spíš o takovou tzv. Černou komedii aneb drama s občasnými komediálními prvky. Ale i tak musím uznat,že jsem byl na film zvědavý,co jsem se o něm dozvěděl,a pak - i když mě to neurazilo - se z toho stal pro mě koukatelný průměr,protože si myslím,že označení Komedie není pro tento snímek specifické. (17.12.2015)