Utrpení mladého Boháčka

Pro mě velké překvapení, což mám z toho, že české filmy znám tak málo. Pavel Landovský je tu naprosto skvělý, přirozený, stejně jako Regina Rázlová. Ta je dokonalá. Stellinka svou roli zvládla přesně, jak bylo potřeba, a vy před sebou máte zajímavou konverzační romantiku, která je komická i tragická, ale přitom ty emoce, jako kdyby byly potlačeny, samozřejmě úmyslně postavou Landovského. (04.02.2015)

Utrpení mladého Boháčka není ukázkovým příkladem československé novovlnné kinematografie, ale své ovlivnění nezapře. Utrpení mladého Boháčka je komedií. Vynikne obraz, herectví a prostá věcnost zápletky. Důvěrně známá pro zpohodlněné chráněnce matek i dnes. Seznamovací trampoty v realitě socialistické společnosti a zajíkavé stydlivosti bez možnosti soukromí českého venkova. Z pohledu psychoanalýzy jde o laskominu, z pohledu filmařského jde o svěží a hravou zábavu. Herci přirozeným šarmem zvýrazňují jemná protivenství a hra o city dostává několik náhodných proměnných a protichůdných stavů pokušení a očekávání. Hlavní postavou lehce satirické romance je traktorista Tonda Boháček (vynikající Pavel Landovský), dospělý muž se spokojeným životem starého mládence. Strach a nesmělost vlivem náhody a okolností dostávají čerstvá křídla. Odvaha se dostaví společně s chvěním podbřišku za teplé noci při svitu neukojeného chtíče luny. Chvilku se létá ve hvězdách a lákavé chuti neznámého dobrodružství. Až do doby, než se realita sama důrazně připomene. Hlavní ženskou postavou je Květa Lesecká (velmi zajímavá Regina Rázlová), městská slečna v lehké krizi neupřímnosti partnerského vztahu. Nabízené možnosti jsou hrou a rozptýlením, dodávají kuráž k očistě a nepočítá žádné případné ztráty. Důležitou postavou je matka Boháčková (dobrá Stella Zázvorková), neodbytný osnovatel zápletky a budoucího štěstí vlastního syna. Její důrazné naléhání otevírá rozmanitou porci citů, rafinovaně vydírá a balancuje kolem svátosti obyčejů. Vytrvale a neohroženě. Poslední výraznou postavou je zootechnička Janička Pazderková (velmi dobrá Jorga Kotrbová), postižená podobným studem v oblasti namlouvacích rituálů. Škádlivost okolí upřímnosti nepřidá, obavy nezaplaší a setrvání v osamělosti je stále nesnesitelnější. Z dalších rolí: Květin rozpolcený přítel Petr Stárek (dobrý Jaroslav Satoranský), vesnický hostinský Láďa (Josef Hlinomaz), neochotná pokladní na děčínském nádraží (příjemná Jiřina Bílá), vstřícná vesnická servírka (zajímavá Consuela Morávková), Janina veselá kamarádka Jiřinka (Blažena Kramešová), či trojlístek sebevědomých mladíků (příjemní Tomáš Sedláček, Jan Kanyza a Radan Rusev). Utrpení mladého Boháčka nemělo jiné ambice, než pobavit a obveselit. Prostý a známý základ se v hravosti a bez vulgarit otáčí ze všech stran a uličnicky se podrobuje pokušením a nástrahám. Změnilo se téměř vše, a přesto je vše stále stejné a neměnné. (05.09.2017)

Lanďák v jeho přirozeném hereckém/ukecaném projevu, kde se Stella Zázvorková (pro mě archetyp děsně otravné báby v každým filmu) snaží svému synovi Tondovi, traktoristovi (který ale stráví celý film v obleku, ježděním v bahnu ve své volze) vnutit holku přes inzerát. Pod nátlakem si tady Tonda s jistou Janou (Jorga Kotrbová v té době byla výstavní) dopisuje. Tonda za ní následně jede, aby ji dovezl domů na večeři a uspokojil tak kafrající mámu (která beztak byla i důvodem skonu jeho otce) ale nedopatřením se kvůli škodolibým kamarádkám Jana Pazderková stydí a okřikne Tondu, když na ni vejde do jejího pokoje a vidí ji polonahou (což vidí její kamarádky oknem). Lanďák vlastně kraluje tím, jak je jeho postava neschopná se řádně vyjadřovat a od Jany tak po své typické slovní motanici ve vzteku odjede, ale cestou náhodou nabere v dešti Květu z Prahee, která následně souhlasí s tím, že na večeři pojede a pro mámu předstírá, že je Jana. Jenže během těch chvilek se do sebe Tonda s Květou tak trochu zahledí, ačkoliv je už z jedné dřívější scény jasné, že Květa je v komplikovaném vztahu s jiným mužem. Vše se ale zkomplikuje, když se skutečná Jana objeví. Lanďák hraje celou dobu tak nějak "ženský mě nezajímají", protože ho jeho přítelkyně zradila a vzala si jeho kamaráda. Ale spíše než komedii a její občasné humorné vsuvky jsem to vnímal jako pohled do tehdejších poměrů, vztahů, dohazování, praktičnosti na úkor všeho ostatního, všechny tyhle české komedie jsou o srovnávání s tím, jak se mají sousedi, to čecháčství. Ale Lanďák to neskutečně táhne a ani nemusí dělat moc. (21.04.2024)

"Utrpení mladého Boháčka" mohla být zcela tuctová rádobykomedie utahující si z malosti a stavící na trapných situacích. To, že takovým filmem nakonec není je dílem schopných herců, kterým dal režisér zcela volnou ruku. Stela Zázvorková i Pavel Landovský svými postavami doslova žijí a ani výkony obou děvčat, Reginy Rázlové i Jorgy Kotrbové nejsou vůbec špatné. Film se díky tomu do jisté míry a poněkud překvapivě posouvá do polohy poměrně zajímavé charakterové sondy, přičemž zvláště ve střední části filmu to mezi Landovským a Rázlovou pozoruhodně jiskří. Škoda, že se toto napětí nepodařilo udržet po celý film. na druhou stanu veliký dík režisérovi za to, že z toho nevznikla jedna z řady nudných komedií, kterých je jinak v české kinematografii skutečně požehnaně... 7/10 (10.12.2008)

Rozhodně nejlepší komedie Pavla Landovského, určitě o třídu lepší než Svatba jako řemen. Asi pro mne zůstane trvalou záhadou, zda Tonda Boháček byl skutečně nesmělý nebo se neuměl vzepřít matce, dnes by byl zcela určitě natočen jako výjimečně kvalitní LGBT polomuž. Já si ale myslím, že to prostě se ženskými neuměl (čímž jsem ho o pár let později následoval), a tak mu nic nevycházelo a nakonec to muselo dopadnout pořádným trapasem se dvěma holkami na jednom smetišti. Reginu Rázlovou jsem snad taky neviděl v pamatovatelnější roli (snad kromě Nejmladšího z rodu Hamrů, kde se opět setkala s J. Satoranským). A Jorga Kotrbová byla vlastně pěkná holka, no, když mi bylo šestnáct, tak mi připadala hrozně stará... Pět hvězdiček. (22.07.2019)