Život po životě

Po tech negativnich hodnocenich jsem cekal nejakou sracku, ale nakonec jsem byl prijemne prekvapenej. Samozrejme Clint ma lepsi filmy, ale me se to proste libilo. Tri pribehy, vsechny docela zajimavy, i kdyz rozhodne se o nich neda rict, ze by byly nejak naslapany dejem, cely to plyne hodne pomalu, k tomu tu mame dve katastrofy, pricemz s uvodni by byl spokojenej i Emmerich a v zaveru sice zbytecny, ale docela slusne zvladnuty propojeni jednotlivejch pribehu. Jak je u Clinta zvykem tak samozrejme perfektne natoceny, prijemna, nerusici hudba a kvalitni herci. Proste ackoliv je film pomalej a lehce o nicem, zaujmout dokaze a ja se ty dve hodiny ani chvily nenudil. (05.03.2011)

Dej sa vyvíjal príliš pomaly, veľa statických prázdnych scén... a vizuálne efekty? ak sa myslí tých pár rozmazaných flashnutí s čiernymi siluetami postáv, ten blur s bielim svetlom a tá voda na začiatku, tak nič moc teda... ešte aj ten scenár a dialógy boli tak predvídateľné, že koniec bol jasný už v úvode. Mňa to teda neoslovilo. (30.09.2011)

Tvůrčí počiny Clinta Eastwooda si moji pozornost získávají již léta, tudíž už před rokem 2010 jsem tento snímek vyhlížel s očekáváním. Díky rozporuplným reakcím jsem si jej ovšem nakonec nepustil. Až nyní. Nemohu říct, že by šlo o špatný film, neboť má své světlé okamžiky, které dokáží zapůsobit. Chválím prolnutí všech příběhů i nadnesení otázek ohledně života po životě, avšak od Eastwooda jsem po zkušenostech s ostatními jeho snímky očekával něco daleko silnějšího, působivějšího a mnohem více odzbrojujícího. Zkrátka počin, který jen tak nedostanete z hlavy. To se naneštěstí nestalo a proto nemohu hodnotit lépe. P. S. Matt Damon se svým civilním hereckým výkonem rozhodně stojí za zmínku. (23.03.2018)

,,Všude bylo ticho a tma. Světlo přitahovalo moje oči. Cítila jsem jemný vánek, stav beztíže. Nevnímala čas ani pohyb......“ Novinářka Marie, chlapec Marcus a osamělý čtenář myšlenek George jsou hlavními hráči v příběhu, který má uondané tempo a vypráví o nezajímavých věcech. Navnadí zajímavý úvod s vlnou tsunami, která bohužel přináší jen 100 minut nudy. Asi mi nikdo neuvěří, že největší emoce ve ¾ Eastwoodova filmu vyvolá (moje) snaha neusnout. Clint umí, o tom přesvědčí ve 22 minutovém závěrečném rozuzlení nezajímavě poskládanýho příběhu. Aby bylo jasno: filmy o životě po životě mám rád! A dokážu hodně tolerovat. Ale tohle mi připadá jako hodně nepovedená spiritistická seance. Možná to byl záměr. Třeba jsem měl umřít nudou a mít vidění. Sorry, ale tohle umění jsem nepobral! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Ještě pořád nevím co se stane, když umřu. 2.) Chystám se pořádat kurzy vaření. 3.) Trpím Encephalomyelitidou. 4.) Chci vidět rodný dům Ch. Dickense. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (01.03.2011)

Clint úvod našliapol ako sa patrí. Geniálnu scénu tsunami ako z lepšieho katastrofického filmu striedajú tajomné osudy a zážitky postáv, ktoré spája téma "života po živote". Hlavne úvodné spracovanie vytvára správnu divácku zaujatosť...až na to, že okrem príjemného sentimentu a celkového feelingu, ktorý z filmu ide, sa ťažšie prijíma nedotiahnutá rovina dialógov, o sladkom závere ani nehovoriac. (09.05.2011)