Na doraz

"Hele, vole, tvůj pes honí"... Neuvěřitelně okatá sázka na jistotu a spolu s ní hrozné zklamání. Zatímco Pařba ve Vegas byla spontánní a navzdory vší té zhovadilosti, která se v ní odehrávala, byla vlastně velmi inteligentní. Na doraz je oproti ní vypočítavé, neupřímné a navíc ne moc zábavné. Bere si to nejokatější a nejprovařenější z nezávislých hořkých komedií a road movie a kombinuje to s tím nejprůměrnějším z klasických hollywoodkých rychlokvašek, kterých vznikají tucty do roka (film typu Vrahouni, Exmanželka za odměnu a spousty dalších, které k nám díky bohu ani nejdou). Výsledek je roztahaný nedodělek, který není ani z poloviny tak vydařený, jak by si sám přál být a už vůbec ne tak zábavný. A snaha tvůrců přesvědčit nás o pravděpodobnosti vzniku přátelství mezi hlavními hrdiny je o to bolestivější, o co evidentnější je, že je naprosto vymodlená a nefunkční... (11.12.2010)

Zabil bych ho. Já bych ho asi zabil. Vážně přijemná komedie a kupodivu to celé funguje hlavně díky chemii mezi Downeym a Galifianakisem. Downey je tradičně skvělý, s perfektním bonmotem na jazyku každou druhou minutu, zatímco ten druhý je naprostý debil, hnusácký prasák a má masturbujícího psa. Todd Phillips na tomhle kontrastu doslova staví a háže dvojci do situací, které diváka napadají jen v těch nejhorších snech. Občas to už ale malinko přehnal, možná proto to není na plný. Každopádně jsem se výborně bavil a zasmál se jako už dlouho ne. Tati, byl jsi skoro jako můj otec... (11.02.2011)

Je mi jasné, že moderný, konzumný a nezasvätený divák asi určite popri všetkých tých mainstreamových brainwashingových filmoch nestihol zhliadnuť skvost, akým je film 'Planes, Trains & Automobiles', z ktorého tento, jeho kvázi-remake čerpá najväčšiu inšpiráciu. Todd Phillips však diváka vezme do parády a svojim citom pre detail a pre moment dokonale vystihne pointu každej scény, a robí tak z filmu samostatnú jednotku. Každým uplynutým kilometrom tohto road-movie sa na diváka rúti priam buldozér vtipov a výbuchy smiechu otriasali kinosálou viac, než keď Optimus Prime zasadil finálny knockout Megatronovi. Piatu hviezdičku nedám len kvôli predvídateľnosti a jednoduchosti hlavnej línie príbehu. Inak všetky hlášky by si zaslúžili zarámovať, jednotlivé odbočky v scenári a miniroličky boli až neuveriteľne originálne, a boli aj vkusným doplnením minutáže. Miestami akčné, inokedy zas jemne dramatické momenty perfektne dopĺňala úderná hudobná zložka. Takže zajtra brucho vo fitku necvičím, hodina a pol neustáleho smiechu mi to bohate nahradila. 85%. (08.11.2010)

Scénář: Alan R. Cohen, Alan Freedland, Adam Sztykiel, Todd Phillips .. Taková přesvědčivá sedmdesátka, kterou rád zaokrouhluji nahoru - jelikož jsem Due Date viděl v dvojbloku se sedmým HP, který mne opravdu znechutil a znudil, takže tohle přišlo jako svěží, zábavný a vtipný vyproštovák! A tím také po většinu času je, byť Downey nejde tak na drsno jako Galifianakis a občasným momentům by slušelo dopracování. (11.12.2010)

Ve filmu se sice najde několik málo akčních scén, ale o akční komedii se rozhodně nejedná. Příběh je navíc plný klišé, scenáristické lenosti a logických děr, takže veškerá odpovědnost leží na humoru. A s tím je to takové polovičaté. Sem tam se sice objeví slušná bomba, ale stejnou mírou musíme trpět stokrát omleté frky a nějaké konstantní uculvání mezi těmi bombami se také zrovna nekoná. Na horu tak film táhnou především Downey a Galifianakis, kteří jsou jako vždy výborní a je zkrátka radost sledovat konfrontace jejich protichůdných charakterů. Právě oni dva táhnou všechen ten průměr o stupínek nahoru. Ve výsledku tak jde nakonec o celkem příjemnou, i když těžce průměrnou, jednohubku. (22.02.2011)