Na doraz

Scénář: Alan R. Cohen, Alan Freedland, Adam Sztykiel, Todd Phillips .. Taková přesvědčivá sedmdesátka, kterou rád zaokrouhluji nahoru - jelikož jsem Due Date viděl v dvojbloku se sedmým HP, který mne opravdu znechutil a znudil, takže tohle přišlo jako svěží, zábavný a vtipný vyproštovák! A tím také po většinu času je, byť Downey nejde tak na drsno jako Galifianakis a občasným momentům by slušelo dopracování. (11.12.2010)

Jste „obyčejný“ chlápek, co má těhotnou manželku, která bude v nejbližších dnech rodit (v L.A.) a jste na cestě za ní (z Atlanty). Jednoduché, že? Bezesporu, má to však jeden (ovšem dost podstatný) háček. Nesmíte na letišti narazit na Zacha Galifianakise resp. Ethana Chase (pardon) Trembleye..., ikdyž kdoví, třeba budete nakonec rádi, že ten medvěd přestřihává pupeční šňůru vaší manželky. Tak trochu jiná road movie než-li Thelma a Louise :o) Přiznávám, čekal jsem totální střeštěnost (po přečtení jména režiséra a zejména jedné z hlavních postav). Té se divákovi také jednoznačně dostane, ale překvapivě tahle netradiční road movie nabízí i momenty, kdy se brnká na vážnější strunu. Přičemž kouzlo tkví právě v tom mixu. V jeden okamžik se tak např. téměř válíte v křečích při SPOILER masturbujícím duu Ethana s jeho psím miláčkem Sunnym, aby vás následně mile překvapila scéna, v níž Ethan hraje trenéra, co se právě dozvěděl, že má rakovinu a manželka ho chce opustit. Po hříchu těch vážnějších scén mohlo být víc, škoda. Líbí se mi to spojení Downey-Galifianakis a zejména momenty, kdy režisér Todd Phillips nechává jít Zacha až na "samou dřeň". Ten chlapík je vážně talent a nenechte se mýlit, dříme v něm mnohem více než-li komediální potenciál. * navíc přihazuju za úvodní scénu z Godfathera. p.s. sorry, že jsme ti vypili tátu... To nic, ještě pár šálků zbývá... Já musím (sám sobě) přiznat, že tomuto šálku kávy jsem s postupujícím časem přicházel čím dál tím víc na chuť a výsledkem je 75% zaokrouhlených protentokrát nahoru (i s přihlédnutím k povedenému konci) a s dovětkem, že naopak (od většiny z vás) v případě Pařby ve Vegas kde to napodruhé již nezafungovalo, v tomto případě se (po delší odmlce) opětovné projekci nebráním. Due Date je překvapivě příjemná oddechovka jejíž největší devízou není samotný scénář, ale spolehlivě fungující „chemie“ ústředního hereckého dua. (09.03.2011)

Zabil bych ho. Já bych ho asi zabil. Vážně přijemná komedie a kupodivu to celé funguje hlavně díky chemii mezi Downeym a Galifianakisem. Downey je tradičně skvělý, s perfektním bonmotem na jazyku každou druhou minutu, zatímco ten druhý je naprostý debil, hnusácký prasák a má masturbujícího psa. Todd Phillips na tomhle kontrastu doslova staví a háže dvojci do situací, které diváka napadají jen v těch nejhorších snech. Občas to už ale malinko přehnal, možná proto to není na plný. Každopádně jsem se výborně bavil a zasmál se jako už dlouho ne. Tati, byl jsi skoro jako můj otec... (11.02.2011)

No zadna komedie roku nebo neco takovyho se ani omylem nekona. Proste stokrat omletej pribeh o nesourody dvojce, v tomhle pripade vecne zamracenej architekt a vymletej herec s coklem, ktery jsou donuceny nekam cestovat a samozrejme se musi postupne sblizit. Takze je to takovej sled scenek ultimatni kokotina, hadka, udobreni a tak furt dokola. A popravde receno, celkove tu tech foru zas tak moc neni a tech ultimatnich jeste min. Film se ale nastesti muze oprit o skvelou dvojku, Downey se k Galifianakisovi dobre hodi a skvele si nahravaj na jednotlivy fory. Takze ackoliv sem se nijak zvlast nenasmal, tech 90 minut se u toho da v pohode zabavit. (31.01.2011)

Mám rád Phillipse za to, že nechá Galifianakise jít až na dřeň. Krom pár momentů tu toho ale moc nezbylo a při těch hrátkách na vážnější notu to ústřední dvojici šlape výrazně hůř, něž když se snaží prokousat dalším průserem. Phillipsovi tentokrát nevyšlo to dravé tempo a dojíždí i na absenci vyloženě dobrých nápadů, které v Hangoveru sypal z rukávu. A ta psychologie postav není kolikrát úplně konzistentní (Downey hraje Downeyho a zároveň někoho, kdo se snaží být Downeym. A je znát, že se v mnoha scénách vyloženě ztrácí a tohle mu tak úplně stoprocentně nesedlo). Zatímco Hangover uvítám kdykoliv znovu s otevřenou náručí, nad touhle "pousmávací sázkou na jistotu" s pár dobrými fóry se při filmově-opíjecích seancích zřejmě už nesejdeme. (06.11.2010)