Tamara Drewe

Tak trochu telenovela a príbeh z červenej knižnice zasadený do čarovného prostredia britského vidieka. Film vôbec nie je výrazný, neohúri, za to ponúka mix miestami až absurdnej drámy a komédie s typickým suchým humorom. Jeho devízou je, že sa v ňom riešia aj vážne témy úsmevným a odľahčeným spôsobom, v zápätí však to, čo sa nedá celú dobu vyriešiť sa zázračným spôsobom zvláda ľavou zadnou a v priebehu niekoľkých minút dokážu hlavné postavy urobiť závažné životné rozhodnutia. Úsmevné, milé, zároveň plytké a povrchné, no oddychové britské filmové osvieženie. (13.09.2012)

Celkom podarena britska komedia, kde bolo urcite tazke nesklznut do uplnej gycovitosti a trapnych vtipnych scen. A aspon ja som sa zchuti zasmiala na podarenych postavach a celkovo na pribehu, kedy sa odohrava akesi zadostucinenie hlavnej postavy, Tamary Drew, ktora pocas tych najcitlivejsich rokov svojho zivota mala problemy ukazat svoje prednosti zmyslania, kvoli fyzickej sarapate s jej velkym nosom. Po rokoch sa vracia predat do svojej rodnej dediny dom matky, ktora pred nedavnom umrela. Avsak z povodnych par dni, kedy chcela zrekonstruovat dom a predat ho, vznika ovela dlhsie obdobie, kedy sa jej cely zivot obrati hore nohami. Okolo nej sa tocia traja muzi, kazdy absolutne odlisny, dve mlade teenagerky, ktore rady intriguju, len aby si mohli splnit svoj sen a vypadnut zo zapadakova, v ktorom sa narodili a manzelka zo susedneho domu, ktora zije so slavnym spisovatelom, ktory ma velmi rad zeny :). Takze tu mame pribeh v podstate dvoch zien a s trochou davky cierneho humoru tu mame film, ktory urcite pobavi. (10.11.2010)

Námět není vlastně ničím originální: Hlavní hrdinka se po mnoha letech vrací do rodné vesnice, aby nejdříve tamní obyvatelé zjistili, jak moc se změnila, a aby v sobě i ona následně začala objevovat část svého starého já. Naštěstí je to ale celé zabalené do takového zvláštního indie kabátku a spíše než na zevrubnou studii jedné postavy se to zaměřuje na vykreslení celého maloměsta. Jinými slovy hlavní hrdinka je na plátně přibližně stejně často jako některé vedlejší postavy, čímž Fears příjemně načrtává hned několik příběhových linií, které se vždy čas od času propletou. Bohužel ze zajímavé struktury šlo podle mě vytežit víc a především závěr, kdy se náhle scénárista rozhodl všechny nitky rozmotat a dát postavičky do takových párů, jaké nám film v průběhu nenápadně předhazoval jako ideální, mě mírně zklamal. K Tamaře Drewe se tak sama asi nevrátím, rozhodně ale nemám pocit ztracených 107 minut. A pokud mi tento Frearsův počin v budoucnu ještě jednou skříží cestu, klidně se na něj podívám znovu. (23.05.2013)

Gemma! Gemma! Gemma! To je shrnutí tří základních faktorů, které mě v průběhu filmu zaujaly a vysloužily si tři hvězdičky darované z hluboké lásky. Abych to ještě trochu upřesnil: Gemma Arterton má překrásný úsměv, Gemma Arterton má přenádherné oči, Gemma Arterton má ten nejhezčí nos pod sluncem hnedle po Gérardu Depardieu :-) Velká škoda, že jinak velmi zajímavý a sexuálně nezávazný příběh sklouzával až moc často k nechtěné parodii, že sympatické postavy tvořila převážně kolem pobíhající zvířata a že jeden z těch naprosto příšerných charakterů vyfásla i moje Gemma, k jejíž postavě jsem měl na konci bohužel dost velkou averzi. Jinak ale vcelku spokojenost- co jsem chtěl vidět, toho jsem se dočkal :) 60% (17.08.2013)

Některé filmy (i knihy!) příběh vypráví, jiné ho používají jako (často plytkou) výslednici požadovaných momentů. A v jiných, např. v tomto snímku, je příběh metaforou. Proto na někoho může působit poněkud šíleně. Ke mně ovšem metaforicky a symbolicky promlouval - tragikomika lidských životů, malá velká každodenní dramata, sebepřijetí, touha vyrůst a překročit plot malého města, formování osobnosti, manželské soužití, touha zanechat stopu ve světě... to vše v životech typizovaných postav. Já tu toho Hardyho cítím a přijde mi to dost geniální! (11.01.2015)