Varieté

"Co takhle něco natočit? Že by muzikál? No jo, ale o čem. A co tak dát dohromady všechny úspěšné muzikálové filmy minulých let? Moulin Rouge, Chicago, Divoké kočky a Nine - to musí přece fungovat. A do hlavní role obsadíme nějaké ty hvězdy, ať to vydělává pořádně. Tak co Mr. Producent? Christina a Cher?" Tak asi takhle nějak Antin přemýšlel a vyšlo mu to skvělě. Christina zpívá jak o život, Burlesque tepe a Jack se dostane do kalhotek každé divačce. Problém ale nastane pokud se někdo tím povrchní pozlátkem nenechá zlákat. To se pak zjeví hrozná neoriginální prázdnota, ploché charaktery, ne-muzikálnost a další a další detaily, díky kterým na Burlesque do několika hodin po schlédnutí jisto-jistě zapomenete. Alice, hm? Well, welcome to Wonderland. (27.03.2011)

Prostinká a zcela typizovaná historka (která je ještě ke všemu nepřiznanou kopírkou Divokých koček) nemůže nabídnout nic než odvážná taneční čísla, kterými si k udržení divákovy pozornosti vypomáhá víc než často. Mínusem je nesympatická Aquilera, plusem Cher, i když mnohem lépe zní než vypadá. Jednohubka, která neurazí, byť ji před prohrou zachraňuje především slušně fungující atmoséfra klubu. (20.01.2017)

Christina Aguilera se může pyšnit jedním z nejkrásnějších hlasů na světě a velkým rozsahem. Nemůže jí příliš zpěvček konkurovat, takže v tomhle filmu bylo jasné, kdo bude hrát první housle. Nestárnoucí Cher se samozřejmě nenechala zahanbit, ale bylo jí svěřeno spíše hraní - nehraní. Diváci si mohou vychutnat několik velmi povedených pěveckých a tanečních čísel, bohužel zakotvených v naprosto tuctovém a nezajímavém příběhu. (01.01.2024)

Pár zajímavých písniček poslepované dohromady příšerně klišovitým příběhem a většinu času odejpající režií. Cher i Christině to zpívá pořád dobře, hudební čísla jsou udělány uspokojivě a herecky je to taky celkem fajn. Cher je výborná, Stanley Tucci si svou roli vychutnává a Cam Gigandet se pokouší aspoň trochu držet pohromadě tu romantickou linii. Christině to totiž dobře zpívá a hezky vypadá, ale herecký talent u ní najdete ztěží. Navíc byla ta její postava strašně nesympatická. Zbytek obsazení byl bohužel celkem nevyužitej (Dane, Bell, Cumming..). Příběhově je to ale strašná nuda s příšernými dialogy, která vás nemá naprosto čím překvapit. Navíc je to i dost dlouhý, takže posledních 20 minut už jsem se, i přes režisérovu snahu, regulérně nudil. Po loňském Nine další muzikálový průměr.50% (12.02.2011)

Sto padesátá sedmá adaptace příběhu, kterak chudinká dívka ke štěstí přišla. S písničkami (nebo jen jednou?) z Moulin Rouge a milionkrát ohranou story, že když mě nechtěj jako hvězdu, budu tam aspoň uklízet záchody, a vono to jednou vyjde... Prvních dvacet třicet minut se nezbavíte pocitu, že PŘESNĚ tohle už jste někde viděli anebo ještě výstižněji a dokonce nedávno takhle. Tyhle věci už tu byly, nefungujou a do budoucna už nikdy fungovat nebudou. Pak je tu ale muzikál. Cher, co vypadá v pětašedesáti líp než před třiceti lety, a pokud se za ní chlapi pořád otáčí, nemusí to být nutně úchylové. Stanley Tucci, umělecký šéf, v další superiorní roli (vzpomeňme na Ďábel nosí Pradu. Hezounek "Chirurg" Eric Dane a jeho pitomá snoubenka kdesi na druhé straně Států. Zlá holka Kristen Bell, která urazí všechno a všechny, ale má "zlatou" povahu a nakonec uzná, "jak hluboce se mýlila". A samozřejmě Christina, kterou jsem nikdy hudebně nemusel, ale která si mě asi tentokrát získala. Taky pár nesmyslů "na efekt", třeba že C. A. v improvizovaném výstupu zpívá začátek písničky do mikrofonu, který je ale jen rekvizitou v představení plném playbacků, a zbylou část odzpívá vepředu, ale obojí je skvěle slyšet. Ejhle, i po stopadesáté sedmé to funguje. (08.02.2011)