Varieté

Varieté je vlastně hrozně hloupoučký film. Je tak jednoduchý, až to hraničí. Upřímně nechápu, jak se na takovou látku lákají hudební superhvězdy typu Cher a Aquilera. Těžko větou: „Poslyšte, holky, mám tu příběh blondýny z nějaký vesnický díry, co přijde do velkýho města, uvrtá se v jednom klubu, kterej se utápí v dluzích, všechny přesvědčí o talentu, klubu pomůže a všichni sou spokojený. Super, ne? Tohle diváci ještě neviděli!“ A o nic jiného ve filmu skutečně nejde. Tvůrci mají jediné štěstí, že atmosféra klubu pracuje na plné obrátky a že se pro hlavní role povedlo urvat jedny z nejlepších zpěvaček současnosti, které navíc umí i hrát. Právě díky nim nakonec fungují i lacinější momenty, neboť jim je takzvaně. „sežerete i s navijákem“. (22.02.2011)

Jedno z největších překvapení filmového roku 2010. A jestli máte na jazyku humornou glosu, že jsem buď slepice nebo snad buzna, vězte, že ani jedno mě neuráží. Varieté má totiž šmrnc, lesk, potřebnou dávku vtipu a oku lahodící hudební čísla. Kdyby měla podobné grády každá ryze ženská záležitost, klidně bych se dal na kroužek pletení nebo každý den obědval u pořadu Sama doma. (07.08.2012)

Proč jsem si to pustil: Cher, Christina, Kristen. Předesílám, že muzikály nemusím. Nadchlo mě leda tak Moulin Rouge – jeho hloubce se sice Burlesque nemůže rovnat, ale povedlo se skloubit hudbu s dějem bez pasáží, kde hudba „vypráví“ děj (které mě nudí). Cher za fúrou plastik skrývá nesporné charisma a vzbuzuje u mě respekt. Ne všechna hudba je můj šálek čaje, ale Christina prostě umí, to je bez debat. Sice jako herečka na mě působí jak z laciného porna, ale to je vedlejší. Celkově mě muzikál dokázal upoutat, nemluvě o tom, že ve mně probudil chuť spatřit něco takového na vlastní oči (a slyšet na vlastní uši), což je ode mě pořádná pochvala. Je to svým způsobem takový pohádkový příběh – v jednoduchosti je krása. # příběh 7 | hudba 7 | humor 2 | akce 0 | napětí 0 | pustil bych si znovu 6 (28.11.2011)

Varieté je romantická limonádka, stavia na sex-appeale Christiny Aquilery, ktorá je skutočne nádherná a sexi, ale tento pocit by som mala možno aj na jej koncerte (veľmi však oň nestojím). Hlavné je, že herecky to ustála. V rámci žánra boli momenty pútavé (vrcholné vystúpenie v zelenej róbičke), úsmevné (postava Stanley Tucci), milé, trápne(choreografia) a trápnejšie (dejová línia). Silnou devízou môjho zážitku bolo radšej nič ohurujúce neočakávať, respektíve zúžiť očakávania na načančané trasoritky a pár skočných songov, ideálne k tomu bolo aj správne divácke načasovanie, v správnej partii. (15.02.2011)

Ohranější schéma filmu snad už ani nenajdeme, ale má to "něco" a to "něco" je přitažlivější a důležitější než to, že každý víme, co se za pět minut stane a jak to dopadne. Z hlasu Christiny mě mrazí, atmosféra klubu převládá a celkový dojem jen upevňuje. A Stanley Tucci mě tu snad posté utvrzuje v tom, že je to jeden z největších sympaťáků v Hollywoodu. (15.05.2014)