Varieté

Burlesque je melodická, zářivá třpytka, na které není po filmové stránce co hodnotit. Příběh průhledný, scénář spíchnutý horkou jehlou, dialogy ztuhlý. Jestli Christina Aguilera hrát umí, musí to dokázat někde jinde, protože tady toho hereckého prostoru příliš nedostala. Ale zpívá a tančí fantasticky, to je bez debaty. Songy mě nebraly, protože můj vkus si lebedí na jiné vlně. V závěru mě ale docela otrávili tou dlouho očekávanou hitovkou, kterou náš barman šmudlal celý film, a která aspirovala na nejdojemnější slaďák večera. To, co z toho vzniklo raději komentovat nebudu. Stanley Tucci představuje jedinou filmovou uměleckou hodnotu. Jako by si odskočil z natáčení „Prady“ a je to vždycky borec, ať jako gej nebo jako psychopat. Plastická ikona Cher má mimiku úplně v háji, což je v herecké profesi největší průšvih. Ale hlas má sílu jako za mlada. Být patnáctiletá puberťačka, vyvěsím si okamžitě plakát sexy cukrouše Cama Gigandeta nad postel. Burlesque je zábavné pozlátko, které na okamžik očaruje, ale rychle vybledne. (08.02.2011)

Najviac mi pri sledovaní Varieté vadila skutočnosť, že tvorcovia sa doslova spoľahli len na účasť dvoch perfektných speváčok, Cher a Christiny Aguilery a celá snímka stojí len na ich hereckých výkonoch. Rozprávkový príbeh Christiny, ktorá odišla do L.A. za lepším životom a čoskoro dosiahne úspech, nedokáže ničím prekvapiť, navyše mi svojím dievčenským zovňajškom, vtipnou ofinou a naivným výrazom v tvári pripomínala mexickú divu Rosalindu. :) To len na margo, samozrejme, že sa to s tým nedá zrovnávať. Jediné, čo stojí za to, sú vynikajúce choreografie, v ktorých Aguilera doslova žiari a príjemná Cher, ktorá však až toľko priestoru nedostáva. Keby som v minulosti nevidela päťhviezdičkové muzikálne klenoty typu Moulin Rouge alebo My Fair Lady, ktoré sú dokonalé v každej jednej filmovej zložke, zrejme by ma Christina svojím spevom omráčila natoľko, že by som ignorovala primitívny dej. O niečo lepšie než Nine, ale predsa, rovnaké sklamanie. Prihrať si lepšieho scenáristu, bola by to fakt bomba. 70% (22.05.2011)

Proč jsem si to pustil: Cher, Christina, Kristen. Předesílám, že muzikály nemusím. Nadchlo mě leda tak Moulin Rouge – jeho hloubce se sice Burlesque nemůže rovnat, ale povedlo se skloubit hudbu s dějem bez pasáží, kde hudba „vypráví“ děj (které mě nudí). Cher za fúrou plastik skrývá nesporné charisma a vzbuzuje u mě respekt. Ne všechna hudba je můj šálek čaje, ale Christina prostě umí, to je bez debat. Sice jako herečka na mě působí jak z laciného porna, ale to je vedlejší. Celkově mě muzikál dokázal upoutat, nemluvě o tom, že ve mně probudil chuť spatřit něco takového na vlastní oči (a slyšet na vlastní uši), což je ode mě pořádná pochvala. Je to svým způsobem takový pohádkový příběh – v jednoduchosti je krása. # příběh 7 | hudba 7 | humor 2 | akce 0 | napětí 0 | pustil bych si znovu 6 (28.11.2011)

Taťka Chicago fiknul mamku Showgirls, přičemž výsledný prcek zvaný Burlesque je spíš celá maminka a taťkovi se jen neúspěšně snaží vyrovnat a sem tam ho i zkopíruje. Herecké obsazení, režie, ani kamera ale nemají šanci vyrovnat se své muzikálové konkurenci a všechno zůstává průměrné, k tomu je film rozdělen na dvě části - Část první je kouzelná podívaná, při níž jsem si dokonce řekla, že mnou neoblíbená Aguilera je oproti své pop kariéře na plátně docela zajímavá a sympatická, na 75 minutě přijde reklama v podobě nesmyslného muzikálového čísla Cher, které do filmu absolutně nezapadá (točíme muzikál a vlastně nám v něm hraje Cher, měli bychom jí tam nacpat alespoň jedno číslo) a po reklamě přichází část druhá, podprůměrný romantický cajdák o ničem, který nemá s první půlkou filmu absolutně nic společného a jen kazí dojem (skoro by se dalo říct, že jakmile začne Cher zpívat, jde film do loje XD). Za 75minutovou verzi dávám čtyři kusy, za tu oficielně prodlouženou dva. Sakum prdum tři kusy a ryzí průměr s příšerným čtyřicetiminutovým koncem je na světě. (27.08.2011)

Problém: Skutečně nemusím muzikály. Skutečně. Navíc v tomto případě šantán, varieté, kabaret, nevidím v tom rozdíl, prostě noční klub s tancem bez tyče a zpěvem. ~~~ Mladá blondýna z nějakého zapomenutého zapadákova bere roha a přijíždí dělat kariéru do velkého města. Jejím snem je křepčit v negližé na pódiu a přesvědčovat okolo sedící "voslinty", že umí zpívat a vnášet jim tak do duše něco víc, než jen to negližé. Příležitost najde v krachujícím nočním podniku Burlesque, který má na starosti dnes už poněkud přezrávající Madame Cher, přičemž je otázkou, proč v tomhle právě Cher vůbec hraje, když se tu takřka nijak neprojeví. Cher je sice vyztužená a vysilikovaná víc, než naše "Duralová Lady" Frau Vondráčková, což je už sakra co říct, ale sezení nebo opřeni se o stůl, zeď, cokoliv, co zbrzdí pád, je zřejmě její záchrana. Za celou dobu si nepamatuji, že bych Cher viděl chodit, celou, takže ji možná jen vozí, protože jinak furt jen na něčem sedí nebo je o něco opřená. Navíc tu zazpívá jen jednou a šmitec, zbytek mohl bez problému odehrát kdokoliv z castingu. ~~~Jedním z mála plusů jsou melodické rytmické písničky (celé tři, wow), přičemž naštěstí neumím natolik dobře anglicky, abych rozuměl textům, což je určitě jedině dobře. ~~~ Nakonec na to, že muzikály fakt nemusím (a to říkám tak slušně, jak jen mi to doba před 22. hodinou dovolí) a že se bez zábavy ála noční kluby se taky dokáži zcela bez problému obejit, jsou **, si říkám, ode mě až skoro nějak moc. (16.07.2011)