Varieté

Problém: Skutečně nemusím muzikály. Skutečně. Navíc v tomto případě šantán, varieté, kabaret, nevidím v tom rozdíl, prostě noční klub s tancem bez tyče a zpěvem. ~~~ Mladá blondýna z nějakého zapomenutého zapadákova bere roha a přijíždí dělat kariéru do velkého města. Jejím snem je křepčit v negližé na pódiu a přesvědčovat okolo sedící "voslinty", že umí zpívat a vnášet jim tak do duše něco víc, než jen to negližé. Příležitost najde v krachujícím nočním podniku Burlesque, který má na starosti dnes už poněkud přezrávající Madame Cher, přičemž je otázkou, proč v tomhle právě Cher vůbec hraje, když se tu takřka nijak neprojeví. Cher je sice vyztužená a vysilikovaná víc, než naše "Duralová Lady" Frau Vondráčková, což je už sakra co říct, ale sezení nebo opřeni se o stůl, zeď, cokoliv, co zbrzdí pád, je zřejmě její záchrana. Za celou dobu si nepamatuji, že bych Cher viděl chodit, celou, takže ji možná jen vozí, protože jinak furt jen na něčem sedí nebo je o něco opřená. Navíc tu zazpívá jen jednou a šmitec, zbytek mohl bez problému odehrát kdokoliv z castingu. ~~~Jedním z mála plusů jsou melodické rytmické písničky (celé tři, wow), přičemž naštěstí neumím natolik dobře anglicky, abych rozuměl textům, což je určitě jedině dobře. ~~~ Nakonec na to, že muzikály fakt nemusím (a to říkám tak slušně, jak jen mi to doba před 22. hodinou dovolí) a že se bez zábavy ála noční kluby se taky dokáži zcela bez problému obejit, jsou **, si říkám, ode mě až skoro nějak moc. (16.07.2011)

Najviac mi pri sledovaní Varieté vadila skutočnosť, že tvorcovia sa doslova spoľahli len na účasť dvoch perfektných speváčok, Cher a Christiny Aguilery a celá snímka stojí len na ich hereckých výkonoch. Rozprávkový príbeh Christiny, ktorá odišla do L.A. za lepším životom a čoskoro dosiahne úspech, nedokáže ničím prekvapiť, navyše mi svojím dievčenským zovňajškom, vtipnou ofinou a naivným výrazom v tvári pripomínala mexickú divu Rosalindu. :) To len na margo, samozrejme, že sa to s tým nedá zrovnávať. Jediné, čo stojí za to, sú vynikajúce choreografie, v ktorých Aguilera doslova žiari a príjemná Cher, ktorá však až toľko priestoru nedostáva. Keby som v minulosti nevidela päťhviezdičkové muzikálne klenoty typu Moulin Rouge alebo My Fair Lady, ktoré sú dokonalé v každej jednej filmovej zložke, zrejme by ma Christina svojím spevom omráčila natoľko, že by som ignorovala primitívny dej. O niečo lepšie než Nine, ale predsa, rovnaké sklamanie. Prihrať si lepšieho scenáristu, bola by to fakt bomba. 70% (22.05.2011)

Další totálně zbytečný hudební film. Šablonovitý příběh. Mladá žena, která nemá nikoho a je v podstatě nula, se stěhuje do L.A., aby si splnila svůj sen. Samozřejmě, že si ji ze začátku nikdo nevšímá, ale pak všem ukáže, že je obrovsky talentovaná a najednou je z ní hvězda. Máme tady i mrchu, která logicky žárlí, jelikož hvězda bývala původně ona. Hlavní hrdince přijde do cesty také láska a pár problémů. Nic, co by ale nešlo vyřešit. Nj, tisíckrát viděný příběh, až tak by to nevadilo, kdyby hudební čísla byla zajímavější. Ale nejsou, jsou natočené naprosto nezajímavě, bez špetky snahy dát do toho větší šmrnc. Hlas Christiny Aquilery je samozřejmě neskutečný, vždycky bude mnohem lepší zpěvačka než herečka. Celé herecké obsazení je nevýrazné a moc nezaujme, jediný Stanley Tucci tady válcuje všechny kolem. Varieté je další průměrný film z řad hudebních filmů, které stačí vidět jednou. Poslední půlhodina je už vysloveně nuda, protože víte, jak to dopadne a jen se to oddaluje, filmu chybí navíc alespoň jedno výraznější hudební číslo, které bych měla zájem vidět znovu a to je u muzikálů pro mě ta největší chyba. (10.09.2011)

Christinu Aguileru zaměstnají jako servírku v pověstném klubu Burlesque Lounge v L.A., se kterým to jde od devíti k pěti. Jeho šéfce hrozí, že zadlužený klub nadobro ztratí, ale ještěže drobné, dobrosrdečné a tak trochu ambiciozní blondýnce, dala flek, protože ta, ač na to nevypadá, je obdařená výjimečným hlasovým fondem a tančí jako bohyně, což se brzy bude hodit. Dívky v klubu totiž zpívají jen na playback a jejich taneční čísla jsou už okoukaná. Aguilera putuje z pódia na pódium, všichni jsou paf a blondýna zachrání klub od zbourání. Scenaristická naivita dosáhla nových rozměrů. Z filmu cítím zklamání, protože nenaplnil svůj potenciál a naopak nashromáždil v sobě všechny scenáristické nešvary a totální průhlednost děje. To sice v hudebním filmu nemusí tolik vadit, ale jak film brát, když od poloviny se stane reklamou na Christinu Aguileru, která v rámci self-promotion nafláká do něj vlastní písničky. Jako paní producentka si to jistě může dovolit. Trochu drzé však od ní bylo, že všechny herce chtěla zatlačit do kouta, ačkoliv její výkon nebyl špatný, tak jako zpěvačka a tanečnice je mnohem přesvědčivější. Někteří herci, jako Cher, Stanley Tucci nebo odvržená konkurenční tanečnice Kristen Bell, se nenechali zatlačit snadno, ale některým nic jiného nezbývalo. Alan Cumming dostal nulový prostor a byl až takřka zbytečný a Cam Gigandet přijal nejtrapnější roli ve své kariéře. Navíc, dvě hodiny jsou na takový film až příliš, ale on to vlastně ani de facto film nebyl. Byl to jeden dlouhý a mírně rozvleklý videoklip s popovou zpěvačkou, která zatoužila být tak moc sexy, až se to tak nějak minulo účinkem. (18.02.2011)

Tato návštěva Varieté naprosto naplnila má očekávání. Silné ženské hlasy mi postavily veškeré ochlupení na mém nedepilovaném těle, sexuální choreografie zase poškádlila jeden z mých orgánů a triviální romantika okořeněná drobným materiálním problémem neměla sílu nějak zásadně rušit velmi dobrý dojem. A ač mé oči přeblikávaly z jedné slečny na druhou, tak hereckým vítězem je pro mne tradičně vynikající Stanley Tucci, i když „kope za růžové". (19.08.2012)