Svět za sto let

V tomto filmu se jasně a zřetelně ukázalo, že H.G.Wells byl sice druhým Dickensem, ale jako scénárista stál za starou belu. Musíte totiž přetrpět 80% filmu, než se dostanete k žůžo mňamóznímu futuristickému...závěru. Ten stojí za to. Mám na mysli vizuální hostinu. Ve smyslu postav a onoho nešťastného scénáře, to je stále ta nezajímavá šeď a nuda. Ona už totiž samotná předloha, není nic extra. Pan Wells má rozhodně o 100% lepší knihy. (29.05.2018)

V úvode nás hneď dostane bombardovanie Everytownu, triky sú naozaj vydarené. Potom sa to trošku spomalí, dej sa zameriava na vyobrazenie spoločnosti v spustošenej krajine. No a nakoniec opäť nastupuje vizuálne flirtovanie. Určite je to zdarilý film, ktorý by nemal újsť pozornosti žiadneho sci-fi fandu. (22.09.2010)

Hodnotit bez ohledu na rok natočení opravdu nejde. HG Wells byl velikán své doby a William Cameron Menzies dokázal jeho vizi převést ve velmi potěšující podobě na velké plátno. O to více si zaslouží ČT2 pohlavek za "ořez" původního formátu pro televizi, který ubírá na velkoleposti obrazu. Na druhou stranu pustili původní, černobílou verzi. Efekty jsou přesto působivé, na svou dobu úžasné a trochu mi připomínají několik slavných pohledů na město v Metropolis. Vývoj civilizace během 100 let není možná nejdetailnější, ale podává dostatečný pohled na Wellsovy obavy ze světa, který přijde a jeho technokratická podoba není určitě "pouze" radostná. Futuristický design, myšlenky i pokrok jsou zde dovedeny skoro k dokonalosti. Mimochodem předloha byla vydána v roce 1933 a Wells v mnoha detailech dokázal promyšlenost díla (umístění "nové civilizace", odkaz na "válec" z Války světů). (21.01.2010)

Velkolepé vizionářské a především skvěle natočené scifi s charismatickým Raymondem Masseym v hlavní dvojroli. Snímek vzniknul v roce 1936, tedy v době, kdy světem obcházel strašák nacismu a hrozba války a celý film působí jako jedno velké varování proti válce, proti totalitním systémům, proti strachu lidí z pokroku a na druhou stranu také proti pokroku samotnému. Tématicky je to tedy velice bohatý a nesmírně zajímavý film. Ve střední části filmu se objevuje téma jakési "Chodící nemoci", novodobého moru. I když se to tam vyskytuje pouze okrajově, velice silně mi to asociovalo pozdější zombie filmy, které se tím zřejmě mohly inspirovat. Dále je třeba vyzvednout monumentální kulisy, kostýmy (inspirované starým Římem) a také povedené triky. Hodně působivé jsou i obrazové montáže, které tvoří nemalou část filmu. Pár záporů, které ale hodnocení neshodí, by se tam také našlo - např. ve střední "válečné" části filmu se občas příliš moc kecalo, a poslední "futuristická" část mohla být klidně delší a propracovanější. Jinak ale nemám co vytknout. (22.07.2011)

Musí se uznat, že výtvarná stránka je vzhledem k roku výroby zvládnutá na jedničku. Ale tím to pro mě končí. Vše ostatní je jen patetická, nudná změť podivných scén se spoustou nakousnutých problémů (válka, diktatura, technický pokrok, mor), ale ani jedním řešením nebo pointou; se spoustou postav, přičemž ani jedna nemá prostor nějak nám představit svůj osud, a tak nás donutit, abychom s ní aspoň trochu soucítili. Všichni jen strašně vážně deklamují bezobsažné fráze o tom, jak je válka zlá a pokrok nezastavitelný a kdesi cosi. Bílá nemoc je proti tomuhle oscarový velkofilm. (15.09.2010)