Útes smrti

Nemám štěstí na opravdu napínavé a intenzivně nervydrásající survival horory. Import z Austrálie s názvem The Reef (Útes) to moc nevytrhl. A přitom stačilo tak málo a mohl bych psát jen samé superlativy. S řídce pojatým scénářem se dalo naložit mnohem dynamičtěji, nehledě na to, že film je údajně natočen podle skutečných událostí, ale právě to asi svazovalo tvůrce zřejmě nejvíce. Pět lidí, respektive herců se vydá jachtou na oceán, která se převrátí a oni uprostřed oceánu budou vymýšlet bleskový plán spočívající v tom, že čtyři z nich doplavou na pevninu pro pomoc a pátý na ně počká na převrácené jachtě, ale už ho pak nenajdou a asi si skáknul do kina na neexistující remake tohoto lehce stupidního hororu, jehož síla spočívala v jednom jediném a to ve žralokovi, který se ovšem na scéně zjevil až po 48 minutách! A to film bez titulek trvá jen 80. minut! Nechápu, proč se se žralokem tolik šetřilo. Vypadal velmi dobře, byl sympatický, fandil jsem mu, aby všechny sežral a akorát tu zprofanovanou žraločí ploutev na hladině si tvůrci mohli odpustit. Ale ani v okamžiku, kdy se žralok zjevil, nebyl film perfektní. Při zabíjení nebylo nic vidět, jen rozlitá krev po moři a do toho stupidní dialogy. Herci vesměs, i přes zjevnou snahu hrát, si mé sympatie příliš nezískali. Je třeba pochválit práci kamery, která zdatně svojí houpavou intenzitou málem navodila mořskou nemoc. Jenže žraloka jsem si moc neužil, než se to pořádně rozjelo, byl konec a zbyl jen promrhaný potenciál. (19.11.2010)

Tak krokodýl byl vyměněn za žraloka... Asi jedinný podstatný rozdíl mezi The Reef a předešlým Trauckiho snímkem Krvavá laguna... Jinak příběh je v podstatě stejný (co taky v animal horroru "podle skutečných událostí" vymyslet), jen postavy jsou méně sympatické, chovají se jako idioti a v podstatě jsou divákovi ukradené... A to je hodně smutný příběh, protože atmosféru Traucki vytvořit umí a podvodní záběry jsou nádherné... (14.03.2011)

TV film, málo známi, alebo skôr neznámi herci, určite malý rozpočet a predsa sa to dá. Pomaly neverím, že to malo hodinu a pol, ubehlo tak jak voda, príbeh spojený s dávkou napätia, ktorému pridáva na intenzite skutočnosť, že ide o skutočný príbeh a že divák má možnosť precítiť bezmocnosť spolu s postavami. Aspoň ja som to tak cítil. (01.12.2015)

NEBOJTE SE, TO SPÍŠ UMŘETE NA VČELÍ BODNUTÍ, NEŽ BY VÁS POKOUSAL ŽRALOK..... /// Romantická vyjížďka, obdivování korálových útesů, východ slunce, choutky na sex... se mění v dobrodružství, po kterým mám blbej pocit i ve vaně. Loď na šrot, komu se chce plavat na ostrov (kterej není ani vidět) odplouvá, kdo ne - sedí. Luke ví, že s sebou musí vzít co nejvíc ,,plavců“, aby zvýšil pravděpodobnost přežití a ŽRALOK zase to, že co nesežere ve vodě, na břehu nechytí. ,,SKUSME SI TO UŽÍT, NIC PODOBNÝHO UŽ ASI NEZAŽIJEME“ – nuže proč ne, venku je hezky, voda modrá, souboj může začít! Překvapivě dobře namíchaný napětí s vodou! A 80 minut? – PARÁDA! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem rád, když lidi, kteří se chovají jako kreténi, umřou. 2.) Nevím, proč v oceánu neplavat v žertovném převleku tuleně. 3.) Přemejšlím, jestli je větší frajeřina přejít kus Asie, nebo přeplavat kus oceánu. 4.) Baví mě filmy podle skutečných příběhů. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (20.04.2011)

Útes smrti se mi hodně dlouho ohříval na disku, ale nějak jsem se nemohl donutit si jej pustit. Mám rád horory se žraločí tématikou, ale přednost dostávali jiné kousky a jak se ukázalo byla to docela chyba. Filmy „podle skutečné události“ beru dost s rezervou, ale tady bych tomu možná i věřil. Zatímco hodně lidí velebí režiséra za jeho minulý kousek, tak mě Andrew Traucki se svým Black Water zrovna moc neokouzlil. Proto jsem očekával stejné chyby i zde, ale naštěstí to zas až taková přehlídka nelogických situací nebyla. Takže jsem si otevřel lahváče a pořádně se kochal děním na monitoru. V první řadě bych chtěl pochválit nádherné prostředí (moře a potápění miluju), takže u mě jasně vedli záběry pod vodou. Ovšem musím tvůrce pochválit i za solidní atmosféru, stupňující se napětí a slušné herecké výkony. Tady je jasný důkaz toho, že i za pět dní se dá natočit dobrý film s minimem herců a ani se u něj divák moc nenudí. Hlavně se mi líbilo, že to tvůrci nepojali jen jako další krvavou lázeň, ale především se soustředili na psychologickou stránku filmu a přiznám se, že i já občas cítil lehké mrazení na zádech. I díky tomu si tento film zařadím mezi TOP 4 filmy se žraloky, které jsem prozatím viděl. Docela se dokážu vcítit do jejich pocitů beznaděje, když kolem vás krouží žralok. Jednou jsem to při potápění zažil a i když nás ujišťoval instruktor, že tam lidožraví žraloci nejsou, stejně sem byl pěkně připosraný. Takže dokážu pochopit i některé „nelogické blikance“ – rozhodnutí postav. 65% (30.05.2014)