Neklid

Zdarile a i lehce cynicky ukázána hodnota zivota a to, jak proměnlivým muže byt. Osobně bych vynechala několik absurdních scén ( napr. Nácvik smrti) a vůbec mi cele to drama s nemoci přijde vždycky jako trik na diváky. Protoze kdyz jeden umře, dojem dokonale lásky zůstane navždy neposkvrneny v očích jejich i hlavních postav. Ovšem uz je to takové trochu přečerpáne tema a osobně bych s temi nemocemi a umíránim mladých lidi šetřila. Tak se totiž z romantického filmu drama nedělá. Btw. Mia byla geniální. (02.02.2012)

"Excuse me. Can I help you? - No, we're just browsing. Thanks." Film mě překvapil, svým tématem i jeho pojetím - bylo to všechno rozhodně netradiční, jiné. Ústřední dvojice byla moc sympatická, Hiroshiho dopis nejdojemnější slova slyšená v posledních letech. Přesto to celé mohlo být víc dojemné (vzhledem k tématu), ale jak jsem již psal, film byl pojat trochu odlišně. 4* (09.09.2012)

Je to svým způsobem hezké, ale někdy to na mě působilo dojmem- že je to až moooc natahované, moc melancholické a místy tak moc melancholické, že mi to připadalu už spíš jako parodie. Ale celkově je atmosféra filmu příjemně hřejivá, taková uklidnující- přes to přezevšechno co se děje.... A jako bonus soundtrack. :) (09.05.2012)

Krásně morbidní film. Restless je filmem o smrti, stejně jako o životě. Je to poměrně upřímný film, který z vás emoce nechce ždímat po kýblech, jak to dělají některé jiné filmy s podobným námětem, ale postupně a po troškách. Je to film, který vyloží karty na stůl poměrně rychle, a vy díky tomu sledujete osudy dvou lidí, kteří chápou smrt (a vlastně i život) jinak. Annabel kvůli tomu, co přijde a Enoch kvůli tomu, co bylo… A možná kvůli tomu je škoda, že film se na svém konci přehoupne do poměrně nudného stereotypu, který tu poetičnost první poloviny filmu zabijí. Naštěstí Mia odvádí jako vždy parádní výkon a mladý Henry taky nebyl špatný. 70 % dávám hlavně za povedený casting, a jak už jsem zmínil hned ze začátku, krásně morbidní scény. Jinak tohle není film, který bych musel vidět podruhé… (22.07.2012)

Pokud se mě zeptáte, co považuji za melancholický typ filmu, dám vám příklad právě Neklid. U tohoto dramatu od první minuty cítíte a tušíte, že směřuje k hořkému konci. Jeho tématem je smrt a pohled hlavních postav na ní, smíření se s ní. Celou tuto tématiku se snaží zaobalit do humorného hávu, ale stále je to snímek smutný, jenž nemusí sednout každému. Mezi herci to jiskří a funguje. Pár zajímavých námětů k zamyšlení se též najde, ale již jsem zřejmě viděl až příliš filmů na podobné téma, které prostě byly lepší. Čas ukáže, jestli si na Neklid vzpomenu jako na melancholický snímek pojednávající o tématu smrti, nebo pouze na jistý, konkrétní vnitřní pocit mého či jiného já. Uvidíme… 70% (31.03.2013)