Neklid

Tak tedy uznávaný Gus Van Sant.Abych pravdu řekla tento film mě nenadchl,nepoznamenal,nedojmul a ani mi nic zváštního nedal.Celou dobu se člověk dívá na zvlástní módní kreace jakési nemocné krátkovlasé nehezké slečny,která má nádor na mozku.Úchylka mladého Enocha(dalo by se říct jinocha,který je jediným důvodem proč jsem to nevypla)chodit na pohřby jenom proto,že se nemohl rozloučit se svými rodiči a pak rychle zmizet a hrát si v pokoji lodě s duchem??-to je případ na psychiatrii.Nelíbí se mi jakási nadnesená myšlenka,že tenhle film je snad něco zvláštního a romantického.Hezkého na tom bylo jedině to,že již zmíněná nehezká slečna neumřela sama a nepolíbená,pár pěkných songů,kecy o ptácích a dobře vyzerající jinoch Enoch(Henry Lee Hopper). (23.07.2012)

Láska, nevyliečiteľná choroba, straty a nálezy, téma nespočetných filmov, kde sa nedá veľa pokaziť, keď je dobrý príbeh a skvelí herci. Tentokrát tomu tak bolo. A ten mladý herec (Hopper) si zaslúži - ako hlavná postava - byť v zozname napísaný hneď za Miou. :). Hodnotím 4 +, až to raz budem púšťať mojim romantickým dievčencom, asi to ešte povýšim, :) lebo "Smrť je ľahká, to láska je ťažká" (11.09.2015)

Nemám ráda filmy o smrti a umírání, které jsou prvoplánově postavené na ždímání slz z diváka. Restless ale není film o umírání (ač by se to tak na první pohled zdát mohlo) a už vůbec si neklade za cíl diváka zdeptat. Je to poetické dílo o tom, jak jsou lidé schopni se navzájem obohatit, zabvit jeden druhého strachu ze smrti a naučit se konečně mít rád život a vodní ptactvo. Vynikající výkony podávají Mia Wasikowska i Henry Hopper, Ryo Kase je pak zřejmě opravdovým duchem kamikaze Hiroshiho. Poetické, posmutnělé ale s velmi pozitivním vyzněním. A taky chytré. (15.03.2012)

Intimní drámo, s nádechem indie - kdo mě zná ví, že to je moje parketa. Navíc niterní téma, v dobrém slova smyslu pošahanců, taky docela můžu, a tak není nečekané, že mnou Restless proplul a potěšil na duši. Co však oceňuji velmi - Gus Van Sant v Restless velmi mile tahá za romantickou linku. Umí ji ale v ten pravý moment narušit tak, aby toho už nebylo moc, a film se tak nestal zbytečně kýčovitým. To se mnohdy nepovede. Tady se ale nepřehání, nechává se to volně běžet a film postupně míří do svého očekávaného konce. Na pět hvězd to není, ale čtyři dám relativně s klidným srdcem. Hodně evropské a docela chápu hodnocení na Rottenu. Enoch, let me go (27.12.2011)

Nejedná se o doják, který by vás výrazněji připravil o zásoby papírových či čistých kapesníků, ale nejedná se ani o film, kterej by vám přidal na náladě. Osobně mi to přišlo místy až příliš divné, co do úchylek, zálib a životů jednotlivých postav, díky tomu mi pak film připadal až příliš strojený, teatrální a předevší blbě zahraný, místy s krkolomnými nenormálními dialogy, což je samozřejmě dáno oním dost zvláštním scénářem, jako takovým. Mám ráda komorní dramata, nemám ráda filmy o umírání, ale když se to všechno vezme s nadhledem (tim vtipnym, ne po Wasikowsku poetickofilozoficky přírodovědeckym) tak je to pro mě docela snesitelná záležitost, což se ale netýká tohodle snímku, u kterého sem měla chvílema co dělat, abych to pro tu místy nesnesitelnou přemoudřelost, tragičnost jednotlivých vadných postav a do toho všeho pro ten nadhled, kterej byl místy snad až moc zbaven reality, aby působil za každou cenu kouzelně a dojemně, nevypla. Vydržela jsem to do konce, ale byla bych se bez toho obešla. Výraznějším plusem filmu je hudební doprovod, jinak je vesměs všechno dost pomíjivé a hodně lehko zapomenutelné. 2,5 hvězdy a tuna nepochopení k tomu pro zdejší nadhodnocenost. (17.01.2012)