Neklid

(Ne)klidná morbidní procházka Guse Van Santa příručkou pro mladé ornitology. Trpí však téměr všemi neduhy podobných indie nezávisláren - psychicky narušenými hrdiny (což už se stává samo o sobě klišé), táhlým unylým tempem, otravnými vybrkávačkami na kytaru a nejasným sdělením. Jediným účinným, na co útočí, jsou emoce, které hlavně v závěru silně vyplavou na povrch a z diváka jednoduše vyždímají možná i poslední kapku slz. Přesně tohle mohlo vzejít z "rakovinové" komedie 50/50, ale naštěstí se tak nestalo. (21.12.2011)

Veselý film o smutných veciach od G. Van Santa a producenta R. Howarda sľuboval minimálne zaujímavú story s jemným humorom a dôrazom na herecké výkony. Výkony slušné, to áno, ale pojašená dvojica robila často „divné“ veci (ako pre koho, však?), čo by až tak nevadilo, ale dosť mi nesedeli dialógy, ktoré v mnohých scénach pôsobia prázdne a sú pravdupovediac úplne o ničom. Aj keď som sa snažil filmu načúvať, nezískal si ma žiadnou scénou, no aspoň postava japonského pilota mi bola sympatická. Isté je, že film mnou preletel, ale citovo ma nezasiahol, čo u podobných filmoch nebýva problém. Predpokladám, že tvorcovia chceli ísť inou cestou, bez citového vydierania, pretože smutných filmov o postavách , ktorým ostáva niekoľko dní, týždňov či mesiacov života, sme videli mnoho. Vyšlo to iba na polovicu. 60%. (12.03.2012)

Zdarile a i lehce cynicky ukázána hodnota zivota a to, jak proměnlivým muže byt. Osobně bych vynechala několik absurdních scén ( napr. Nácvik smrti) a vůbec mi cele to drama s nemoci přijde vždycky jako trik na diváky. Protoze kdyz jeden umře, dojem dokonale lásky zůstane navždy neposkvrneny v očích jejich i hlavních postav. Ovšem uz je to takové trochu přečerpáne tema a osobně bych s temi nemocemi a umíránim mladých lidi šetřila. Tak se totiž z romantického filmu drama nedělá. Btw. Mia byla geniální. (02.02.2012)

Zapomněli jste připsat, že jsou zde i prvky mysteriózního žánru, která mám v oblibě. Škoda jen, že to nebylo zajímavěji pojato. Šlo o velmi suché pojetí duchovi přítomnosti. Srovnám-li Neklid s "Teď a tady", musím Neklidu dát díky za to, že mě smrtí neděsil a citově mě nevydíral. Tím ale zároveň odsáli emoce. Mia možná nebyla tak "dojemná" jako Dakota Fanning, ale měla své kouzlo. Do poslední chvíle vypadala dobře, člověk by až chtěl věřit v happy-end ;). Poslední poznámka míří k Henrymu Lee Hopper, on v každé scéně vypadal jako by spal a všechno šlo jen kolem něho. Nemyslím, že to byl záměr. (10.04.2014)

Harold nějak ztratil smysl pro humor a Maude značně omládla... // Restless má zvláštní, melancholickou atmosféru, která se vymyká tvorbě Guse Van Santa, nicméně pohladí, alespoň na chvilku. Se závěrečnými titulky se však pohlazení vytratí a zůstane jen dojem z toho, že ta holka je fakt krásná a chlapec zůstal outsiderem k sežrání. (26.02.2012)