Neklid

Víc „umělecké“ než Teď a tady, ale nemůžu říct, že lepší. Povedlo se obsadit obě hlavní role, místo manekýna zaujmul uzavřený podivín Enoch se svým kámošem Hiroshim, což určitě není špatně, ale možná nemuseli být oba zamilovaní teenageři tak zvláštní a jiní. Běžným vrstevníkům se vzdálili asi až příliš. Neklid ve mně nevyvolal zdaleka tolik emocí, v tom výrazně zaostal za Teď a tady. Pochvalu ale zaslouží výborná hudba. (30.09.2013)

Na Miu Wasikowskou se opravdu dobře kouká, ale to jsem si uvědomoval už dávno předtím, nejpozději od té doby, co ji Tim Burton obsadil do hlavní role své Alenky. Není tak fyzicky atraktivní, aby odváděla pozornost od svého herectví, ale je to typ sympatické holky ze sousedství, se kterou byste chtěli mít první rande a zažívat první romantickou lásku. Představuje největší plus filmu, který se bohužel podle mého až moc pohybuje v provařených vodách a spoléhá na neselhávající sentiment, který pociťujeme nad umírajícím člověkem. Jakkoliv se Gus Van Sant snaží, nevychází mu z toho nic víc než slušný průměr. Přiznávám se bez uzardění, že patřím k těm mužům, které vlastně i docela často přemůžou v kině emoce a ukápne mu slza v momentě, kdy vidí utrpení. Tady ale ani ťuk a nemyslím si, že by to bylo tím, že jsem v poslední době citově okoral. Prostě to není typ filmu, který by mě vtáhnul do děje a který bych žil s jeho postavami. O čtvrté hvězdičce jsem prakticky nikdy nezačal uvažovat. Celkový dojem: 60 %. (22.05.2016)

Zdarile a i lehce cynicky ukázána hodnota zivota a to, jak proměnlivým muže byt. Osobně bych vynechala několik absurdních scén ( napr. Nácvik smrti) a vůbec mi cele to drama s nemoci přijde vždycky jako trik na diváky. Protoze kdyz jeden umře, dojem dokonale lásky zůstane navždy neposkvrneny v očích jejich i hlavních postav. Ovšem uz je to takové trochu přečerpáne tema a osobně bych s temi nemocemi a umíránim mladých lidi šetřila. Tak se totiž z romantického filmu drama nedělá. Btw. Mia byla geniální. (02.02.2012)

Těším se na pokračování, kde ten mladý muž, který ztratil zájem o život, si po tomto skvělém zážitku, po devádesáti minutách napínání a citového vydírání vystřelí mozek z hlavy - ještě by k tomu distributor mohl dodat úžasný popis, něco ve stylu tohohle filmu, kde se vůbec nezminuje, že je to rakovinafriendly snímek - takhle to spíš vypadalo na něco podobného Yes Manovi. Koukal jsem se na to omylem, tenhle typ filmů není nic pro mě - kde berete ty příjemné pozitivní pocity? Já tam žádné nevidím, všechno zastinuje pravděpodobný osud hrdinky a to, že on po tom, kdy na chvilku začal "skutečně žít" stejně ztratí zájem o život ještě víc a nejspíš po závěrečných titulkách poputuje do blázince. V čem je smysl točit takové filmy? Na deprese stačí skutečný svět... (18.11.2013)

Romance ve chvilce mezi životem a smrtí. Gus Van Sant se zase nadechl k dalšímu skvělému filmu, tentokrát na bázi amerických nezávislých snímků, natočil malý, komorní a jak už je u Guse zvykem, jemný, citlivý a navýsost příjemný film. Je až s podivem, že z příběhu tak tragického a vnitřně smutného vznikne ve finále tak pozitivně laděná, byť mírně melancholická exkurze do vytěsňovaného světa. Velmi originální romantické drama s opravdu hodně nevšední poetikou... Dospívání...Láska...Hledání...Neklid ... a někde v dálce čeká Smrt... (07.03.2012)