Velmistr

"Škoda zničiť takú krásnu miestnosť." "Kung-fu je o presnosti. Pokiaľ sa čokoľvek rozbije, vyhrali ste." Ázijský Hollywood nespí, a opäť sa vytasil s filmom, ktorý si zachováva miestny punc, no zároveň je, hlavne po formálnej, ako aj štylistickej stránke ovplyvnený západom. A to zväčša neznačí nič dobré. Veľmajster nemá tú typickú atmosféru a "vôňu" snímok, kvôli ktorým Japonsko, Južnú Kóreu či Hong Kong sledujem. Má dobrých hercov (i keď Ziyi Zhang ma práve neokúzlila - a to ju kvôli iným filmom mám rád), výborné súboje a zaoberá sa takmer nevyčerpateľnou témou. Ale scenár je oproti Ip Manovi slušne vykastrovaný, dobová atmosféra tvorcom nič nehovorí a všetko to vyznieva akosi do prázdna. Všetko do nasilu vmestiť do jediného filmu, ubrať súbojov a miesto toho dodať viac krvi, zlámaných kostí a efektných dažďových scén okopírovaných z Matrixu je smutný pokus osloviť západné publikum a zapredať sa Hollywoodu bez ohľadu na vlastnú históriu, štýl, poetiku a ducha - teda nie žeby sa Wong nepokúšal o nejaké duchovné posolstvo, ale miesto toho, aby mi jeho film niečo dal, sa skôr cítim, akoby mi niečo vzal a zanechal prázdne miesto. Je to veľká škoda, tak premárnený potenciál sa vidí málokedy. 65% (27.01.2014)

To je tedy vážně umění recyklovat báje o IBM Manovi v kontextu kolaborace vůči přivandrovalcům z ostrova Šikotu! Zároveň je tento experiment natočen tak prazvláštně, že jsem tomu dal třicet minut a následně pustil další film v pořadníku (kvůli rozehnání žlučníkového záchvatu, který mi tahle zkazka přivodila!). odpad! (21.06.2014)

Pro milovníky a znalce všech těch mnoha různých variant kung-fu věřím, že jde o velmi zajímavý film s ponaučením, historií a hlubokými myšlenkami. Nejsem milovník ani znalec bojových umění a tak mi celý film přinesl jen jedno poznání: bojové ukázky a zpomalovačky by byly pěkné do videoklipu, u filmu jsem ale takřka usínal a stále čekal, až se něco někde stane. V podstatě nic se nestalo a jak unyle, pomalu a vláčně film začal, tak i skončil. Alespoň vizuiálem je to tak o něco zajímavější než Yip Manovské filmy od 2010 dále. Taky mi nějak uniká smysl dělat všechny ty eposy o Yip Manovi chronologicky napřeskáčku. První díl byl druhým, druhý díl je třetím a třetí díl je prvním. Pak se do toho zamotal ještě čtvrtý díl, který chronololgicky už ani nevím, kterým dílem vlastně byl a teď tu máme 'Grandmastera', který se nějak stává chronologicky asi předposledním dílem, ale to ještě nevím, kde se v tomhle všem marastu zabydlí nyní plánovaný Yip Man 3, který rozhodně nebude třetím dílem chronologicky - ani by mě nepřekvapilo, kdyby to už bylo ve vesmíru. Tápu. (13.09.2013)

Wong Kar- Wai je pre mňa jedným z mála strihových režisérov, ktorý si dokázali vytvoriť špecifický štýl rozprávania funkčný od jeho prvého filmu až po posledný. Jeho fascinácia detailmi a polodetailmi núti diváka pozerať sa na svet jeho očami. Je to svet drsný, melancholický a neuveriteľne poetický. Ip Man je legendárna postava čínskej kultúry. Má rovnaký status ako u nás Jurko Jánošik len s tým rozdielom že kinematografia je k Ip manovi podstatne štedrejšia. Skôr ako na rýdzo životopisný film sa pozeráme len na určité - dôležité fragmenty Ip manovho života. Na miesto toho aby sme sa pozerali na plnohodnotný kung-fu film sa nám dostáva akejsi poetickej transformácie - kde snech a dážď pomaly padajú, kde telá lietajú vzduchom a kde každý pohyb v sebe zachycuje plynutie a zastavenie času. Pripomína to Yimovho Hrdinu, len bez štýlu wuxia. The Grandmaster je film o strate, túžbe , láske, živote a smrti. Všetky tieto aspekty sú podobne ako v predchádzajúcich režisérových dielach prezentované minimalisticky, v stiesnených priestoroch, ktoré sú svojou pútavosťou takmer nulové. Ale podobne ako predchádzajúci Kaiov film Ashes of time Redux - aj Grandmaster je filmovou básňou aká nemá obdoby. Každý jeden súboj berie dych, vháňa slzy do očí a ku koncu zanechá tú najsilnejšiu katarziu. Filmová kritky si má prečo brúsiť zúbky nad analýzov tohto diela. Je neuveriteľne bohaté na symboly a potvrdzuje status Wong kar-Waia ako jedného z najlepších Hong Kongských režisérov súčasnosti. A Zhang Ziyi a Tony Leung vo svojich úlohách ako obvykle bezchybný. (28.04.2013)

Grandmaster kolem mne proběhl rychlostí hlemýždě zahradního a já téměř neměl čas odvrátit oči od zdi a stropu a se zatajeným dechem a mohutným srkáním jsem dopil poslední zbytky nealkoholických nápojů, které jsem při sledování tohohle opusu usilovně hledal po celém domě, protože při takové spoustě dialogů i monologů jednomu vyschne v hrdle. Alkoholické nápoje jsem záměrně vynechal, protože vím, že s nimi jsem daleko odvážnější a má ruka už by dávno sáhla po ovladači nebo spící manželce a já bych byl ochuzen o tento ukrutný umělecký zážitek. Po skončení filmu jsem zůstal zcela konsternován, šel jsem se tiše vymočit a neméně tiše jsem usnul a nic se mi nezdálo.... Teď po několika dnech jsem konečně schopen napsat k tomuto nevšednímu filmu svůj komentář: To zas byla nudná volovina. (06.10.2013)