Cesty větru

Takovy Nohavica by musel byt z tohoto filmu uneseny.-). Pout severni Kolumbii na oslovi za ucelem vraceni stare harmoniky... Scenar na prvni pohled nijak zajimavy je doplneny mistnimi zvyky, lokalni hudbou na harmoniku ci bubny a nadhernou prirodou, kterou libiva kamera jeste podtrhla. Pomalejsi tempo jen dodava daleke ceste vzdalenost a atmosfere jistou mysticnost. (04.04.2018)

Osobní cesta víry, bez jakéhokoli využití kolosu a despotismu jménem řízené náboženství, prostupuje důvěryhodným a etnologicky cenným prostředím Kolumbie. Opravdu skvělá exotická ochutnávka světového filmu, kde jeho vypovídající hodnota je více než zjevná a především objektivní, což kolikrát nenajdeme u specializovaného dokumnetu, který nám má zpřístupnit všechny aspekty problematiky života jedné (v tomto případě, jihoamerické) země . Příjemné filmové chvění a snění. Bez citového a emočního nátlaku. Marquézovská harmonika mne provázela tam, kam bych se chtěl, alespoň jednou za život podívat... (10.11.2010)

Postarší muž a mladý chlapec. Ignácio a Fermín, tohle jsou hrdinové našeho příběhu. Příběhu o jedné tajuplné harmonice, na kterou skoro nikdo neumí hrát a její strastiplné cestě k původnímu majiteli. Nádherné přírodní scenérie a velmi originální hudba, to jsou určitě dva největší klady tohoto velmi zajímavého filmu, který i přes svou delší stopáž, uteče jako voda. (20.07.2014)

Nádheráááá. Po delší době ryzí atmosférický film s dechberoucí scenérií kolumbijských výšin i nížin. Ty záběry kamery jsou.....jak to říct....nepopsatelné? Uhrančivé? Kouzelné? Pomalé tempo této "oslí road movie" občas zrychlené úchvatnými rytmy harmonik a nezapomenutelnými scénami jako třeba souboj harmonik či křest krví mne absolutně dostaly. Tak trochu jiný svět a dokonalá pozvánka k návštěvě této magické krajiny. Intuitivní zásah přímo do nitra mé "latino" duše, takže je to jasné......cinco estrellas!!!. (23.03.2016)

Možná jsem nebyla ve správném rozpoložení, možná mě Ignacio nedojal svým postojem, tak,jak se očekávalo, i když cesta ke splnění jeho osudové životní poutě vedla sice překrásnou zemí, plnou bídy, ale jeho morousovatění vůči jeho mladému doprovázejícímu Fermínovi, to mi zkrátka šlo mírně na nervy. Jak říkám, třeba jsem si to já nezvolila ve správný okamžik. A tak jen za tři hvězdy. (07.09.2013)