The Loved Ones

Kdyby nás letos nepřekvapil Srpski film, byli by The Loved Ones nejlepším exploitation hororem roku. Bárbíny jsou trhlý, já to říkám pořád... A mimochodem, ten film má úplně skvěle "hororově" použitou písničku (s odstupem několika dnů považuju onu scénu za jednu z nejsilnějších, co se letos v hororech objevila). Scénář není zrovna vynalézavý, několik příjemně svěžích momentů se ale najde. Co se brutality týče, nejsou The Loved Ones žádným extrémem, dosti zvrácená atmosféra vzniklá vztahem Tatínka, Princezny a ostatních členů domácnosti však dělá film víc než zapamatovatelným. U mne spokojenost. 8/10 Horror movie of the year (06.10.2010)

Pokud vám dívka odmítne provést frontální lobotomii za pomocí malých domácích elektrospotřebičů, je to jen obyčejná poletucha, je nad slunce jasnější, že vás nikdy opravdu nemilovala a nemůžete se před kamarády pyšnit, že jste spolu dělali úplně všechno!! Dokonale krvavý klokaní stejk, který musí každý fanoušek "romantických komedií" slupnout jako koala eukalyptus. Protinožci prokázali, že i když chodí hlavou dolů, dokáží s wombatím šarmem vypotit originální žánrový klenot, na který jsem čuměl jako Eskymák na ptakopyska. (22.12.2010)

CITÁT - Na dobré melodii není nic špatného................... V úvodní části filmu má Brent na sobě tričko skupiny Metallica s alba Master of Puppets. Bret si prožije peklo s jednou šílenou rodinou, která ho unese. CITÁT - Otevři pusinku, letí letadlo................. Scéna s jídlem a čůráním je jen malý odvárek. Film má perfektní rockově metalový hudební doprovod. Tvrdá hudba hraje skoro nepřetržitě. A násilí se stupňuje. CITÁT - Ty budeš moje první vrtání................. Trnuly mě z toho zuby a mučeníčko bolelo. Ale jo nějak jsem to vydržel, protože mě to vtáhlo do děje a já byl zvědav na konec. Nebylo to tak brutální jako třeba Saw a ani ne tak úchylné jako Lidská stonožka, tak se to prostě dalo sledovat. Za pozornost stojí osoba Mii, kterou hrála krásná Jessica McNamee. Brentův pes Kahn se ve skutečnosti jmenuje Jedda. (15.03.2014)

Sympatický mladík Brent (Xavier Samuel) řídí auto, když mu náhle do cesty vstoupí jiný zkrvavený mladík, strhne volant na stranu a při nehodě zemře jeho otec. Zvláštní, že se v průběhu děje existence záhadného mladíka vůbec neřeší a děj se jen posune o půl roku dopředu. Brent má delší vlasy, chodí s dívkou Holly, ale je do něj tajně zamilovaná spolužačka Lola, s kterou odmítl jít na školní ples. Zhrzená Lola se rozhodne se svým otcem ho unést k sobě domů a tam si na něm "ujetá" dvojka vybije svoje komplexy. Následuje mučení a názorné předvedení širokého spektra využití nástrojů pro kutily, které rozhodně neuvidíte ani v pořadu Přemka Podlahy. Lole bych se pod kladívko nebo vrtačku dostat rozhodně nechtěl a ona si pojem "stát se královnou plesu " vykládá hodně po svém. Překvapilo mě však, že ji nehrála opravdu ošklivá herečka, protože Lola vypadala normálně, ale byla to pěkně vyšinutá blbka, a jak se později ukázalo, Brent nebyl jediný mladík, kterého se svým tatínkem unesla. Slovo "extrém" tady dosáhne nového rozměru v okamžiku, kdy se divák dozví, jak povedená dvojka naložila s mladíky před Brentem. The Loved ones je překvapení z Austrálie, které se zrodilo (asi v pološílené) hlavě scenáristy a režiséra v jedné osobě Seana Byrna, a je docela možné, že něco podobného zažil on sám, pak o tom natočil tento horor. Viděl jsem sice lepší a možná nápaditější horory, ale dobrý výběr herců, několik scén vyvedených do extrému (někdy byly směšné, někdy tolik ne), dobrý výběr hudby a hlavně ústřední písně s působivým textem, plus hodně nevyužitá Jessica McNamee ve vedlejší roli, a nepříliš povedené finále, dávají dohromady celkem působivý horor, z kterého je ale cítit, že se jedná o debut. V rukou zkušenějšího režiséra by možná film vypadal mnohem vyzráleji. (17.11.2010)

Film začal jako tuctový exploiťák pro mladé, ale díky hardrockové hudbě si mě získal na svojí stranu. Postavy se naklepnou jen zběžně a až nečekaně rychle se začne něco dít. Což je pouze dobře. Mladého klučinu, odpovědného za smrt svého otce, začne terorizovat a mučit narušená spolužačka i se svým milujícím tatínkem. Dvě třetiny jsem si pobrukoval se skvěle padnoucí hudbou, kochal jsem se docela nápaditým mučením a řikal si, že je to fajn horůrek. Jenže nastala třetina poslední, která se naprosto neuvěřitelně zlomila a já nevěřil svým očím! Oběť přechází do útoku s šílenou vervou přežít a své trýznitele patřičně zlikvidovat za pochodu metalové smrště, která lahodí mým uším. No paráda! Pak se to už nese ve více méně zajetých kolejí, ale přesto svým způsobem docela nevídaným. Tak trochu navíc mi přišla komická postava mladíka, co si sjednal rande s vytouženou holkou na maturitním večírku, a místo toho spolu hulí a šukají v autě na parkovišti. Přesto... tenhle australský exploitation mě dost mile překvapil, takže nemůžu jinak, než doporučit podobně naladěným fandům. (22.10.2010)