Zrození legendy

"Vždy jsi hledal důstojného protivníka !! A teď máš dva, Jüana a sebe.." Hravě bizarní a nesmírně sebe(a zejména žánru)reflexivní hybrid představující dlouho očekávaný režisérský návrat mistra hongkongské akční choreografie Yuena Woo Pinga, který proslul svojí prací na bojových sekvencích přelomových filmů jako Tygr a drak, trilogie Matrix či obou dílů Tarantinova eposu Kill Bill, snad ani nesměl zklamat.. Jakkoli Yuenův nový film lze skutečně vnímat pouze jako schematickou nesoudržnou pastiš či zjevnou poctu, v níž Yuen jen spojuje motivy proslulých filmů své předchozí kariéry s prvky, které charakterizují soudobou hongkongskou produkci, když svoji na první pohled absurdní fantasy dělí Yuen na epizody, které vyzdvihují a adorují vždy určitý z ikonických prvků hongkongských bojových filmů, kdy v první části na diváka čekají davové bojové sekvence za výrazného užití drátů, jako například ve snímku Tygr a drak, v dalších opilé kung-fu ala legendární Mistrův syn, jenž proslavil jedninečného Jackieho Chana, digitálními efekty dotvářené souboje, jako vystřižené z hitů jako Kung-fu mela či již zmiňovaný Matrix, či třeba arénový střet s hromotluky ze Západu ve stylu Ip Man 2.. (15.09.2013)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $10,150,000║ Woo-ping Yuen na režisérskom poste dosť nezvláda tento príbeh, je to rozhárané, bez pevnej kostry, navodenie dramatu skôr na smiech, človek ani nevie či to chcel podať ako rozprávku ale hmm historický film?, počítačové triky prevažne odbité, jedine čo mu ako tak ide je akcia, ináč strata času lebo podobných a lepších filmov je už nespočet. /40%/ (02.08.2010)

Abslutna zbytocnost natacit niektore sekvencie v 3D (umelost prostredia bila o to viac do oci, hold nie kazdy je Cameron - nema tolko financii a neobmedzeny cas na pilovanie efektov) a koncepcia rozdelenia filmu na dve polovice boli veci, ktore mi bud vadili, pripadne som nad nimi krutil nepochopiac hlavou. Ak Bodyguards and Assassins kombinovali suboje v intenciach "realnost" versus "fantazijnost" v pomere, ktory dost rusil, tak True Legend v tom ide oste ovela dalej. Ten predelovy skok je sity tak hrubou nitou, ze vdaka tomu som sa na druhu polovicu filmu nedokazal az do konca naladit a stale som mal pocit, ze sledujem kotuc z uplne neho filmu. Choreografia je miestami vynikajuca a da spomenut na Yuenove najlepsie rezijne kusky, miestami ak sa do toho zacne motat prilis vela pixelov schadzame do priestoru priemieru (ovsem je to stale ten lepsi priemer nez napr. to, co predviedol Daniel Lee v 14Blades). Pribeh liciaci zivotne osudy popredneho majstra tzv. "Drunken fist" stylu je rozpravany tradicne (teda az na spominany necitlivy predel na dve kapitoly), ako sme si zvykli u cinskych historickych filmov hlavne z dekady 80' s[EFM 2010] (15.02.2010)

Jediným pozitivem z mé stránky jsou celkem povedené soubojové sekvence bez epileptika za kamerou, nebo zmateného pikolíka ve střižně! Tato rádoby fantasy legenda má tak hloupý, zmatený a divný příběh, až to bolí. Je pravda, že východní kinematografii je dobré brát z nadhledem. Jde o tak jedinečnou a rozdílnou kulturu, že ne vše západní konzument pobere bez zdviženého obočí. Jenže tady, a mám namysli především skladbu dějové linky, se mé obočí ztratilo ve vlasech a koutky očí se setkaly na temeni!!! (24.12.2011)

Scénář jak od Tsui Harka (toho novodobého), digitální (dokonce 3D) guláš jak ve Storm Riders a snaha něco sdělit prostřednictvím na sebe vršených akčních scén, které jsou tu bez ladu a skladu poskládány tak hustě, až vás začnou otravovat. Upřímně, hrdinové stráví ve vzduchu víc času než na zemi a běžná konverzace tu nemá místo - buď se tu řve (před bojem) nebo heká (při boji). Vysoký podíl bojových pasáží ale zachraňuje Pingovi alespoň trochu krk. Osobně mám pocit, že by v momentální formě neurežíroval ani reklamu na žužu, ale cit pro choreografii mu zůstal a pár dobrých nápadů se taky najde (brnění našité přímo do těla). Věčná škoda, že těch špatných je o tolik víc a někdo je do scénáře pouští pod tlakem. Jsou to vlastně tři braky v jednom, navzájem se překřikující a hlásící se o slovo... příběh o pomstě, národní hrdosti a mravní čistotě, přičemž všechny složky se snaží mít svůj vlastní dějový oblouk, skřípavě narážejíc do těch ostatních. S ovladačem v ruce je to hezká procházka po spíše čínských než hongkongských filmových dějinách, okořeněná úchvatným comebackem Chiu Man Cheuka... ale jako epický celovečerák? Dokonalý overkill, který chce mít od všeho trochu jako děcko při první návštěvě cukrárny. Záleží jen na vás, kolik sladkého snesete. (11.05.2010)