Rumah Dara

Vůbec nebudu rozebírat otázku originality, na to jsou tu jiní experti. Já to prostě ke kvalitnímu zážitku nepotřebuju. Víc mě zajímá, jak autoři s tématem naloží. A když mám před sebou gore horror, který předchází pověst velkýho krváku, očekávám jediný: GORE!!! Pokud si autoři na nic nehrajou, a z jejich dítka čiší radost z filmařiny a nadšení pro věc, které dokážou přenést na diváka, mají mé sympatie jisté. A tvůrcům Darah se tohle všechno daří. Navíc film fantasticky graduje a ke konci už probíhající gorefest dosahuje takových absurdních rozměrů, až se z něj stává zábavná krvavá groteska. Za sebe můžu říct jediný: PARÁDA!!! (09.08.2010)

Pokud jde o množství krve, tak se tento film řadí jednoznačně na přední příčky. Je to prostě krvavý masakr, ve kterém si užijete veškerého řezání, sekání, porcování, kuchání, drcení, pálení, mlácení, střílení, vláčení, bodání a tak podobně. Na nějakou logiku se docela zapomíná, což by se dalo v některých momentech odpustit, ale občas je to až moc přitažené za vlasy. Film se v mnoha momentech inspiroval francouzským Uvnitř, takže se zde setkáme s množstvím stejných věcí a situací, což chvílemi trochu kazí dojem. Mysteriózní motiv filmu se ještě dá snést a působí celkem zajímavě. Pokud máte rádi krvavé filmy, kde o nějaký děj moc nejde, tak s chutí do toho. 55% (03.12.2010)

V lidském těle se prý nachází 5-6 litrů krve. Kdo nevěří, ať si to přeměří, ideálním návodem jak na to, je film Darah. Nedostatek vlastních nápadů vyvažuje plýtvání výše zmíněnou tekutinou a to v nadkritickém množství, až je z toho většina účastníků úplně, ale úplně na maděru. Julie Estelle tu už zase (jako v Kuntilanaku) hraje sice oběť, ale v určité chvíli člověk (stejně jako v Kuntilanaku) dospěje k přesvědčení, že být tím, kdo jí chce ublížit, je vlastně hrozně špatný nápad. Mamá Darah je neuvěřitelná tlamóza a kdyby mě tahle paní domu přivítala na návštěvě, zdrhnu klidně přes zavřené dveře. Všem milovníkům krváků doporučuji. (03.10.2013)

Napriek tomu, že je to krvavé, naozaj veľmi krvavé a brutálne, tvorcovia poznajú isté hranice a chápu, že oveľa účinnejší, ako otrocká popisnosť a podrobné zobrazenie násilia, je náznak a vnuknutie. Hoci postavy v príbehu nemali osobitne prepracovanú mytológiu, obsahovali určite niečo tajomné. Evidentné to bolo až vtedy, keď sa objavili na fotografiách z konca 19. storočia. Najviac rušivo však vyzerala Darah - matka podivnej rodiny. Trochu pripomínala azijského ducha - divokú čiernovlásku s vypúlenými očami, ktorá lozí po stene. Ona však stála pevne na zemi a to bolo na nej najstrašnejšie. Mala v sebe čosi neživotné, nepozemské a nadprirodzené. Zaujímavý film. (23.03.2011)

Rodina je základ sálatu. U hororů musí člověk počítat s trochu nelogickým chováním postav, ale co je moc je příliš. Tolik logických nesmyslů na minutu stopáže snad žádný jiný podobný film nepřinesl. Jejich vypisování by zabralo pravděpodobně kratší knihu, takže to nechám na subjektivním posouzení ostatních. Já vysloveně trpěl. Naprosto prázdné, hloupé a ještě hůř (čest výjímce) zahrané postavy strhávají jinak celkem zajímavou (leč neoriginální) myšlenku. A to hlavní, že i přes litry a litry kečupu není gore nikterak slavnou devizou filmu. Škoda. (14.01.2014)