Slečna Emma

Já rozhodně nebudu tak kritická, mě tato adaptace celkem nadchla. Musím dát sice za pravdu těm, kdo Romole Garai vyčítají příliš emotivní reakce, někdy mě to taky praštilo, ale rozhodně mi to nezkazí celkový dojem. A mezi námi, tolik vzpomínaná G. Paltrow byla sice velmi umírněná a jaksi se tak asi lépe hodila do obrazu té doby, ale nemyslím si, že by to byl až tolik její úmysl, ona je v každém filmu taková pro mě "nijaká". Pro mě vychází zajímavější a svěžejší Romola. Je zvláštní že stejná "přílišná rozjařenost" není vyčítána Keiře Knightley v Pýše a předsudku, tam bylo toho zubení také přespříliš. Co se týče ostatních postav, dle mého je naprosto úžasný M. Gambon v roli pana Woodhouse a i když J. Northam ve verzi 1996 nasadil vysokou laťku, myslím, že mu J. L. Miller v roli pana Knightleyho nezůstal nic dlužen. A Harriet se mi více líbila v podání Louise Dylan, než v již zmiňované verzi 1996, kde ji ztvárnila Toni Collette, kterou jakkoli mám ráda, její H. na mě působila až moc jako slípka. A určitě stojí za zmínku i výkon Jodhi May v roli paní Westonové. Jsem moc ráda, že i Emma se dočkala rozsáhlejšího ztvárnění v podobě miniserie, mě tyto 4 hodinky rozhodně nenudily, skvěle jsem se bavila. (31.03.2010)

Opravdu mile ztvárněná červená knihovna, na níž je vidět pečlivost, již BBC věnuje zpracováním anglické literární klasiky. Na své si přijdou milovníci dobových kostýmů i beznadějní romantici, těm přemýšlivějším je v girlandách marcipánových ozdůbek na idylickém dortu ponechán dostatek prostoru k zamyšlení nad společenskou diferenciací anglické společnosti (nejen) té doby. Dokonce i ta přímočarost až černobílost postav se v rámci žánru snese. Snad jen v závěru jsem byl poněkud zaskočen chvatnými zkratkami v ději, které na mě působily, jako by dílů seriálu mělo být původně pět, ale nakonec je bylo nutné směstnat do výsledných čtyř. (14.03.2011)

Příjemný výlet do prosluněného anglického venkova, ve kterém často znějí svatební zvony a středem všeho bývají pletichy. Muset někomu popsat příběh, pak nastane problém, protože hlavní zápletku to tak úplně nemá. Od začátku jsem měla podezření (knihu jsem nečetla), že něco bude mezi Emmou a panem Knightley, ale většinou jsem mezi nimi nezaznamenala příliš emocí nebo chemie, snad až na dvě hádky. Proto mi jejich láska nepřipadá úplně pravá, ale spíše vynucená okolnostmi. Nicméně Romola Garai jako Emma zářila, snad jen ve chvilkách vypjatých emocí se mohla mírnit. Ke komu nemám výtky, je Michael Gambon, tak roztomilého staříka jsem snad ještě neviděla. I přes mé pozitivní hodnocení mne trochu mrzí, že téměř celou dobu se jen řeší dohady "kdo s kým" a tuším, že o jeden díl méně by příběh také snesl; na druhou stranu poslední díl vše vynahradil. Snad až na ne příliš přesvědčivou postavu Harriet, která byla každou chvíli zamilovaná do někoho jiného a tak působila jako nerozhodná jednoduchá husička. Rozhodně slabší 4*. (13.12.2014)

Příjemná jednohubka na pozadí k ručním pracem, ale nedá mi to než srovnávat s filmovou adaptací, nad kterou jsem přemítala zrovna loni touto dobou. Slečna Emma (2009) bohužel nejvíc dosáhla toho, že jsem zpětně ocenila, jak Emma. (2020) kondenzuje události z knihy do srozumitelného filmového celku a vynechává ty aspekty, které nejsou úplně potřeba, a obecně tomu dává svůj vlastní rytmus a punc a smysl. Filmu jsem sice původně vyčítala, že vztahy mezi postavami nejsou dobře zobrazené, ale teď koukám na minisérii, která má dvojnásobnou stopáž, ale paradoxně mi přijde, že o postavách toho víme mnohem míň, a jejich chování je mnohem plošejší, respektive méně vrstevnaté než v kratší formě filmu. Romola a Jonny se mi sice ve svých rolích velmi líbili, ale spíš to bylo jejich osobním charismatem, než že by měli nějakou zvláštní podporu od scénáře a režie. Škoda. (22.03.2022)

Mnou nejméně oblíbená austenovská hrdinka Emma si mě nezískala ani tímhle seriálem. Protivná, namyšlená a hloupá káča, která se montuje lidem do životů, jen protože nemá co dělat, a myslí si, že jí to její nadřazené postavení povoluje. Kdepak, Emmo, my dvě kamarádky nikdy nebudeme. ____Jen jedinkrát napsala Austenová svou hrdinku ne jako Popelku, ale jako její privilegovanou nevlastní sestru - a ještě, že to zkusila jen jednou. Tahle poloha jí nesedla. /31. 3. 15./ (31.03.2015)