Slečna Emma

3 a pol *. Po 1. minúte som bola nadšená. Očakávala som veľmi sviežu sériu novej Emmy so zaujímavým obrazom, skvelými hercami, II. Bleak House v podobe J. Austen. Prišlo veľké sklamanie. Romola je skvelá herečka ale ... ako Emma?:( Príliž veľa emócií, smiechu, mračenia sa, mávania... Kde je určitá rezervovanosť, kt. platila v ich dobe? Okrem toho na mňa robí dojem slabosti. Také bledé stvorenie, akoby som videla cez ňu. Druhý extrém bol Mr. Knightley, kt. nám ukázal, že dokáže neskutočne dlho držať pevne zavreté pery a nedať na javo žiadny iný výraz. Podľa mňa im to spolu vôbec nesvedčalo. Ako páru. Max. ako priateľom. Proste ich lavičková posledná scéna mi prišla absolútne umelá. Nesympatická Harriet, krom toho modrooká blondínka a také už sú predsa Emma a Mrs. Elton. Mr. Elton si zase zaslúži uznanie. Skutočne veril svojej postave, úžasne sebavedomý. Trošku mi pripomenul podobnosť jeho postavy s Mr. Collinsom z Pýchy, ibaže tento pastor je považovaný za dobre vyzerajúceho. /čo skutočne herec bol;) / Ďalšieho fešáka predstavuje Frank Churchill. Veľmi príjemné zjavenie. A.. potešil Mr. Michael Gambon. Má štýl. Charizmu. Cítim prítomnosť vzácneho človeka, keď je na scéne. Jane F. je mierne nevýrazná i keď veľmi krásna! __ Čo ma potešilo ďalej je rozhodne zaujímavý príjemný obraz. Hl. začiatok série. Tiež náročné scény typu bál, scéna (v Bathe by o takomto čase ohlasovali večeru) :), symetricky obrátený 2x príchod Mr. Eltona do domu Emmy...____ Hudba? Ma prekvapilo, že často som si musela pozastavovať film, lebo som nevedela spoznať, odkiaľ ju spoznávam. Mnohé prvky sme už počuli. Napr. v Becoming Jane to, čo hrá Jane Fairfax /Bond Street Airs/, Cranford /úvodná zvučka/, The Duchess ... Takže som neskutočne zvedavá na soundtrack list. __ Lokácie - ktorú z nich sme už nevideli?:) /Wives and Daughters - Knightlyho dom, Emma- Taylorovci, to mesto mi pripomína Emmu 1996 alebo Pýchu 1995.. atď. Ku kostýmom.. pekné detaily niektoré. . Jo a potom, ten Emmin účes je perfekný. Rada by som sa ho naučila. Škoda však, že jej nečesali aj iné.__ Celkovo. Nie zlé, mohlo však byť lepšie. (08.11.2009)

Mnou nejméně oblíbená austenovská hrdinka Emma si mě nezískala ani tímhle seriálem. Protivná, namyšlená a hloupá káča, která se montuje lidem do životů, jen protože nemá co dělat, a myslí si, že jí to její nadřazené postavení povoluje. Kdepak, Emmo, my dvě kamarádky nikdy nebudeme. ____Jen jedinkrát napsala Austenová svou hrdinku ne jako Popelku, ale jako její privilegovanou nevlastní sestru - a ještě, že to zkusila jen jednou. Tahle poloha jí nesedla. /31. 3. 15./ (31.03.2015)

Já rozhodně nebudu tak kritická, mě tato adaptace celkem nadchla. Musím dát sice za pravdu těm, kdo Romole Garai vyčítají příliš emotivní reakce, někdy mě to taky praštilo, ale rozhodně mi to nezkazí celkový dojem. A mezi námi, tolik vzpomínaná G. Paltrow byla sice velmi umírněná a jaksi se tak asi lépe hodila do obrazu té doby, ale nemyslím si, že by to byl až tolik její úmysl, ona je v každém filmu taková pro mě "nijaká". Pro mě vychází zajímavější a svěžejší Romola. Je zvláštní že stejná "přílišná rozjařenost" není vyčítána Keiře Knightley v Pýše a předsudku, tam bylo toho zubení také přespříliš. Co se týče ostatních postav, dle mého je naprosto úžasný M. Gambon v roli pana Woodhouse a i když J. Northam ve verzi 1996 nasadil vysokou laťku, myslím, že mu J. L. Miller v roli pana Knightleyho nezůstal nic dlužen. A Harriet se mi více líbila v podání Louise Dylan, než v již zmiňované verzi 1996, kde ji ztvárnila Toni Collette, kterou jakkoli mám ráda, její H. na mě působila až moc jako slípka. A určitě stojí za zmínku i výkon Jodhi May v roli paní Westonové. Jsem moc ráda, že i Emma se dočkala rozsáhlejšího ztvárnění v podobě miniserie, mě tyto 4 hodinky rozhodně nenudily, skvěle jsem se bavila. (31.03.2010)

Zo všetkých spracovaní Emmy, sa mi toto páči najviac. Romolu Garai som už poznala a sem výborne zápasovala. Jonny Lee Miller svojou rezervovanosťou a láskavosťou, s ktorou Emme odpúšťal jej prešľapy tiež. Všetci zúčastnení zahrali svoje postavy úžasne. Krásne prostredie a kostýmy, lepšie si to ani neviem predstaviť. Atmosféra doby pekne vystihnutá. (31.03.2023)

Poprvé, kdy mi hlas Jitky Ježkové lezl krkem. Ale ona za to, fešanda, nemůže. Příběh venkovské, užvaněné, nesympatické slepice, která je mezi jednookými hotovou královnou a jako taková se domnívá, že se smí vměšovat či zlomyslně strefovat do všeho, co se hýbe, ubližuje lidem pro zábavu, přitom si nevidí na špičku nosu, štěstí by nepoznala ani kdyby ji kouslo do zadku, její rozhled je omezen prvním mírně zvlněným kopcem, za kterým nikdy nebyla, ačkoli pohledná, je protivná i těm, kteří ji milují a přesto se ji nikdo neodváží poslat do háje. Skoro nikdo. Díla Austenové a jejich filmové, či seriálové adaptace si užívám, některé doslova miluju a líbí se mi, s jakou obřadnou chutí se jich Angličané ujímají. Emma má mezi knihami Jane asi nejvíc nesympatických postav, přesto je zábava brilantně popsanou tehdejší společnost sledovat. Pro mě je sice problémem závěrečné rozuzlení, jakoby bylo ušito horkou jehlou, prostě dvě linie příběhu mi nesedly, takže tuhle knihu zas až tak nemusím. Co se týče tohoto zpracování, první tři díly mě nádherně chytily, já na to čumákovala do jedné v noci, bohužel díl poslední citelně zvadl. Podobně jako předloha. Kdo se mi ale líbil nejvíc? Johny Lee Miller, škoda, že ho nevídáme častěji. Na to, že Austenová dávala ve svých knihách mužům minimum prostoru, jelikož vlastně nevěděla, jak se muži projevují v nepřítomnosti žen, tak Miller a Michael Gambon jako hypochondrický tatínek vypálili své role na vcelku malém prostoru parádně. (26.06.2020)