Frankensteinova kletba

Asi nejdůležitější snímek studia Hammer. Nejen kvůli finančnímu úspěchu, ale hlavně díky tomu, že spojil vůbec poprvé tři budoucí legendy britských "kladivářů" - a to režiséra Fishera (ten jim rok poté odstartoval další úspěšnou sérii, tentokrát s Draculou) a dvě herecká esa s tvářemi Petera Cushinga a Chrise Lee (i když ta jeho je zrovna nešťastně zamaskována). Dneska už asi těžko pochopíme, proč se snesla tak ostrá kritika na tenhle pastelově barevný horůrek, který od té doby sice dost zestárnul, ale to kouzlo hammerovských filmů si nese stále s sebou. My, fandové, jsme za to jenom rádi. (20.03.2013)

Podobně jako Hammerovská verze Draculy, i tato adaptace Frankensteina má značně svérázně koncipovaný děj. Například mi připadalo, že samotné monstrum je zde trochu podružné a odsunuté na druhou kolej, a že příběh mnohem víc stojí na vztahu (respektive stupňujícím se konfliktu) Victora F., jenž je zde vskutku pojat jako takřka regulérní (i když nejednoznačný a srozumitelně motivovaný) šílený padouch, s jeho učitelem a kolegou Paulem Krempem. Pochopitelně zde najdeme veškeré klíčové znaky studia Hammer - studiovost, specifická béčková atmosféra (právě kvůli ní tyto snímky vyhledávám), velmi dramatická orchestrální hudba a samozřejmě herci Peter Cushing a Christopher Lee obsazení do zásadních úloh. Film nemá zrovna rychlé tempo vyprávění, proto se může zdát o něco delší, než ve skutečnosti je (pouhých 80 minut). To ale kupodivu nebrání ucházející gradaci. Druhá polovina je určitě divácky vděčnější, ale ani první není špatná. Bát se bude jen mizivé procento lidí, ale to bych v tomto případě nepovažoval za neodpustitelný nedostatek. 70 % (15.02.2011)

Ač jsem opětovně spokojen, musím říci, že Ch.Lee nebyl zrovna šťastnou volbou. Maska mizerná, prostoru navíc příliš nedostal. Zůstává tak ve stínu monstra ztvárněného B. Karloffem. Tvůrci se poněkud odchýlili od hlavního motivu knižní předlohy, kde nešťastnou a tragickou postavou je monstrum, zatímco zde jím je baron. Před plnohodnotným gore (řezání těla, trepanace hlavy ad.) kamera uhýbá, což zde až tak nevadí, uříznuté ruce a vyňaté oči ale ukáže naplno. Přítel Paul nejprve baronovi pomáhá, jenže pak se pokusů zalekne, a tak se snaží Frankensteina od dalších experimentů odradit. Jeho pravé záměry se však ukážou na konci. Hazel Courtová, která si později zahrála v adaptacích povídek E. A. Poa, je ozdobou filmu. Skvělé papundeklové kulisy a temná hororová hudba dodávají snímku správný šmrnc. Nestárnoucí klasika. (06.01.2018)

Curse Of Frankenstein je typický predstaviteľ Hammerovky a britského zmyslu pre horor, hlavne čo sa týka využívania vynikajúcich interérov/exterérov. To má samozrejme potom dopad na celkovú príjemnú a potemnelú atmosféru. Celú kompozíciu tu dopĺňa pekná pastelková farba, ktorá dala vyniknúť hlavne maske kreatúry. Videl som však aj lepšie spracovania tejto legendy, príbeh sa mi zdal až príliš okresaný, ohlodaný a jednoduchý, dohromady tak toho veľa nepovedal. Svojim stvárnením pološialeného, egocentrického, bláznivého vedca však toho Cushing veľa zachránil. 70/100 (01.10.2015)

Film je časťou voľnej hammerovskej série: Curse of Frankenstein, The (1957) [60%], Revenge of Frankenstein, The (1958) [70%], Evil of Frankenstein, The (1964) [60%], Frankenstein Created Woman (1967) [70%], Frankenstein Must Be Destroyed (1969) [60%], Frankenstein and the Monster from Hell (1974) [60%]. (08.02.2011)