A Series of Unfortunate Events
VOD (1)
Série(3) / Epizody(25)
Obsahy(2)
Sirotci Baudelairovic bojují s osudem, který jim do cesty přivedl zlého hraběte Olafa, a snaží se odhalit dávné rodinné tajemství. (Netflix)
Recenze (66)
Knihy tzv. Lemonyho Snicketa mě provedly dětstvím a první filmové zpracování s Jimem Carreym jsem si neskutečně zamilovala. Přesto s klidným srdcem vykřičím do světa, že Neil Patrick Harris je mnohem lepší hrabě Olaf! Seriál má knihám mnohem podobnější atmosféru. Pochmurné věci jsou nám tu servírovány s tím nejlepším důvtipem. Nejednou jsem svoji spolubydlící v noci probrala hlasitým smíchem. Herci jsou vybráni moc dobře, chvíli mi trvalo si uvědomit, že Violet ani Justice Strauss nemůžou hrát ty samé herečky jako v původním filmu. Kostýmy jsou podle mě geniální, stejně jako scénář, režie, kamera a všechny herecké výkony - včetně těch dětských. Zase jednou vyšel seriál na který se s radostí podívám víckrát i když mi to zabere celý den. ()
Dokonalý ()
I když to ze začátku víceméně kopíruje film (u knih nevím, nečetla jsem) tak je to hrozně natahované a nudné. Nebavila jsem se a vzdala to po pár dílech. ()
Když já ty sety prostě žeru! A vtipy jsou občas i vtipné (platí jen pro první epizodu). Ale komentování všeho mi leze na nervy (a rozhodně by to šlo bez toho - Deadpool taky nakonec skončil jako trapná levná řachanda, která se ničím do dějin kinematografie (či životů sledujících) nezapsala). Olaf by mohl být temnější a démoničtější (kontrast se zbytkem jalového neškodného osazenstva by seriál podbarvil další vrsvou humoru), zvuk je prapodivný (jednou si málem odpálím repráky a o minutu později není nikomu ani slovo rozumět), nó, ale co se dá dělat. Knihu jsem číst zkoušela, ale je psaná přesně tím užvaněným stylem komentování všeho jakože inteligentně. A co bylo špatně s Meryl Streep jako tetičkou Josephine? Že by špatná barva kůže? Takže jsme to spravili - špatná herečka, ale hlavně, že má správnou barvu! Už od půlky první série to zavání Angelikou - ó, né, zrovna se minuli! Ale to by už musel být konec! A to, že se pokaždé něco stane, co zabrání konci, je už otravné a neskutečně nahodilé (jsou filmy, které jsou random, ale tady je to jak deus ex machina, po kterém se šáhne, když se to zrovna hodí). Kvůli všemožným detailům scén stojí za to sledovat v nejvyšší kvalitě - nebo se sérii obloukem vyhnout. Schválně, jestli se donutím to dokoukat (perfekcionismus - musím to vidět celé - se pere s logickými argumenty - nuda, hloupost a prázdnost scénáře, úplná ztráta času i jako zvuková clona). ()
Já bych zcela osobně mohl prohlásit, že seriál za filmem trochu zaostává a postavy jsou opravdu těžko uvěřitelné a jako právě vytesané z kamene a celé to v tom filmovém stínu ztrácí na významu, avšak když se přestanu ohlížet přes rameno, abych zahlédl tu příšernou příšeru, která kazí dojem, je to moc dobře provedené a i tvůrci se snaží o jakousi originalitu. Ovšem, už to není originální ani co by se do zrnka pšenice mohlo vejít. Někde se mi místy snad i zdálo, pokud jsem snil, že se tu tlačí na pilu takovým způsobem, až mám malinký dojem, že tvůrci se museli třást strachy, pociťovat nepřirozený chlad na zátylku a přesto cítit, jak z kůže vyskakují jedna po druhé krupky vřelého potu. Ano, je to tak, je to uměle vyždímané, ale je to dobré. Neil Patrick Harris je geniální a snaží se, jak mu síly stačí, atmosféra se mi zdála poněkud mlžná, ale s rukou v ruce s hudbou, byla perfektní. Myslím, že je to zábavná a příjemná změna. ()
Myslím, že patřím k té menší skupině, co první četla knihy, což bylo poprvé tak ve 12-17 letech, podruhé teď po deseti letech znovu. Milovala jsem knihy a těšila se na seriál. V celku jsem zklamaná nebyla, hlavně první dvě série byly skvělé. Autorům se podařilo téměř dokonale přenést atmosféru knihy. Samozřejmě něco bylo pozměněno pro zjednodušení, což je pochopitelné. I přesto jsem byla okouzlená, jak se autorům podařilo všechno dokonale vystihnout. MOŽNÉ SPOILERY: U třetí řady jsem začala mít problémy. Autoři začali hodně zjednodušovat a odkrývat karty, což prostě k ději knihy nesedí. Spousta drobných detailů, které pozměnily vzaly příběhu kouzlo. Například to, že Kit měla něco s jedním z manažerů hotelu a bylo řečeno, že on je otec - v knize to vypadalo, že otec je sám Olaf, což dávalo krásnou ironii tomu, že Baudelairovi vychovávali sirotka Olafa. Taky vyzrazení Beatrice / matky bylo příliš brzy - tohle v knize bylo jasně naznačené až v kapitole "čtrnáct". Bylo to poslední, co čtenáři docvaklo. Ukázání velkého neznáma mi taky přišlo hloupé. A o cukřence, která nikdy nebyla v knize vysvětlena, nemluvím. A závěr seriálu, ze kterého je patrné, že Baudelairovi se v bezpečí vrátili... ne, tohle mi prostě nesedělo. Celkově je to skvělý zážitek tento seriál, poklona autorům, že se jim to takto povedlo. Jen bych si přála, abych měla na konci stejný pocit nedovysvětlenosti, jako je tomu u čtení série. ()