Dracula

Pro řadu lidí by se dnes kultovní Hammer Film neobešel bez uhrančivé trojice jmen - Terence Fisher, Peter Cushing a Christopher Lee. Tato "hororová továrna" vychrlila za svoji činnost poměrně solidní počet filmů, jejichž kvalita ovšem dosti balancuje. K vrcholům tvorby tohoto studia patří právě Dracula (příp. The Horror of Dracula) T. Fishera. I on se opírá o původní knihu B. Stokera , ale do děje vkomponovává i množství inovací. Jeho hrabě, narozdíl od některých předchozích zpracování, nepostrádá punc magické autority. Faktem ale zůstává, že Ch. Lee mohl dát do své role podstatně více. Jak už u filmů společnosti Hammer bývá zvykem, i zde se můžeme setkat s přehršlí zveličelých gest a nestoudně patetických scén (přestože romantika tu je potlačena na minimum). Třebaže vás snímek neosloví, kvůli jedné scéně se opravdu vyplatí počkat až do konce. Touto scénou je rozpad hraběte, který je doveden opravdu k dokonalosti (troufám si říci, že nejlépe z filmových zpracování). Takovýhle "odchod" Draculy opravdu jen tak neuvidíte. (31.01.2004)

Hammer. Vynikající draculovský film, který se suverénně řadí mezi ty nejlepší (spolu s Belou Lugosim), co kdy vznikly. Podobně tak Christopher Lee je vizuálně (opět spolu s Belou Lugosim) jeden z nejzajímavějších Draculů. Bohužel má strašně málo prostoru, což sice nevadí tolik, jelikož když na scéně není on, je tam fenomenální Peter Cushing, který je stále a znovu geniální, ale stejně by se mi líbila nějaká konfrontační scéna Van Helsinga s Draculou, ne jen mizerná rvačka a konec (třebaže následovaný kouzelným upírovým rozpadem v prach). Škoda, ale nevadí, protože jde o krásný film: atmosférický (v tom byli v Hammeru vždycky machři), napínavý, zábavný. Scény na hřbitově u hrobky Lucy patří bez přehánění do klasického kinematografického fondu a přestože byly mnohokrát kopírovány i parodovány, jen máloco se v jim upířím subžánru může rovnat. Vůbec nevadí, že oproti předloze došlo k tolika změnám, nakonec jakkoli je Stokerův román zábavný, literární skvost to skutečně není, a při adaptacích se vždycky vyplatí mít nějaký odstup. Skvělý film. (06.12.2014)

Stejně tak jako u Curse of Frankenstein, i zde je potřeba patřičně vyzdvihnout výkon famózního Petera Cushinga v roli Van Helsinga. Jeho protějšek Christopher Lee v roli Draculy je oproti němu dosti nevýrazný. Připadá mi to spíše jako chyba scénáře než jeho. Mluví vlastně jen na začátku ve scéně s Harkerem a pak už ne. Celkově se postavě Drákuly nedostává adekvátního prostoru, jaký by jí náležel. Děj je oproti knižní předloze výrazně pozměněn, ale opět stejně jako u Curse of Frankenstein to není na závadu. Ze začátku jsem měl docela bordel ve vztazích v Holmwoodově rodině, ale když pochopíte, kdo je čí sestra, tak je to v pohodě. Co mi tady trochu vadilo, stejně jako u dalších Draculovských filmů z produkce Hammeru je to, že ačkoliv se děj odehrává v Transylvánii, města mají německé názvy a na domech jsou německé nápisy. Další problém, který provází opět celou Drákulovskou sérii jsou noční scény. V podstatě až na pár výjimek máte potíže poznat, jestli se stmívá, svítá nebo něco jiného. A já bych dal krk na to, že některý z nich se musely natáčet ve dne. (19.07.2008)

Převeliké zklamání, rozhodně bych tento film nepasoval do škatulky „nejlepší Draculu po Lugosim“. Největší zápor vidím v takřka nulové atmosféře, Dracula je na plátně strašně málo a jeho hrad rozhodně nepůsobí tajemně, natož strašidelně a to nemluvím o jeho doupěti. Já si jej vždy představoval jako nízké, dlouhé, vlhké katakomby a ne jako místo na uskladňování brambor, navíc absolutně nezajištěné. Když k tomu všemu připočtu zbytečně přepjatou hudbu Jamese Bernarda a nudné herecké výkony všech zúčastněných, pardon, až na Petra Cushinga, který je ve své roli dokonalý, tak mi z toho všeho vyplývá, že tento Dracula se moc nepovedl, přeci jenom je vidět, že se všichni teprve sžívají. (09.12.2010)

Skôr než klasický gotický horor je to monster movie. Dracula tu totiž nie je charizmatický romantický prekliaty milovník ale krvilačná beštia, ktorú treba čím skôr zničiť. Trošku mi vadila vizuálna chudoba ale tá je nahradená splašeným tempom rozprávania pretože s románom a predchádzajúcimi adaptáciami to má spoločné akurát mená postáv. Sympatická klasika (02.11.2014)