Collapse

Pan Ruppert je blázen a pokud jím není, tak jsem již mrtvý. Nejsem totiž členem žádného klanu vlastnícího semena a po kolapsu finančního systému se výpisu z účtu určitě nenasytím. Takže musím poděkovat za návod k přežití, za polopatické vysvětlení derivátů, za popis ekonomiky jako letadlové hry, za odhalení podílu CIA na pašování drog i za vysvětlení vlivu ropy na růst populace. Byla to zkrátka podrobná analýza toho, co se stalo, i toho, co se stane, a ačkoli mám pro některé dění jiné vysvětlení, tak považuji Ruppertův pohled na svět za velmi inspirativní. Dále jsem chtěl napsat, že skutečnost, že Ruppert dosud nespáchal sebevraždu, považuji za velké selhání amerických tajných služeb, ale kontrolou Wikipedie jsem zjistil, že se tak 13. 4. 2014 stalo, takže je vlastně vše v pořádku. Čest jeho památce. (07.08.2015)

Jedna místnost, ve které jsem jako divák ztrávil s Ruppertem více než hodinu a ani vteřinová nuda. Ruppert je velice zajímavý člověk s velice působivým vyprávěním o současném znepokojivém stavu ekonomiky a lidského přežití. Dále dokument provází pár archivních záběrů pro lepší představivost (já je však nepotřeboval). (05.03.2010)

Hlavně v první půlce stejné téma jako The Oil Crash - Crude Awakening, bohužel se stejnými chybami. Oba dokumenty vypovídají úplně o tom samém, tedy že někdy v dohledné budoucnosti definitivně dojde ropa, bohužel své závěry nedokládají žádnými prameny - v Oil Crash mluvili různí odborníci, v Collapse je to dokonce už jen jediný člověk. A to je špatně. Jak si vysvětlit třeba tohle? "Z Iráku nikdy neodejdeme. Postavili jsme tam velvyslanectví větší než Vatikán." + "Ale v Iráku není dost ropy, aby něco změnila." Copak by Američané jeli válčit na blízký východ kvůli ropě, které ani zas tak moc není? atd atd... Škoda, že tu skutečně nejsou prezentovány žádné důkazy, musíme prostě Ruppertovi věřit. Jinak je ale dokument vytvořen dobře, má jasnou strukturu, tedy body, které probírá. Jo - a stejně jako Oil Crash moc nehledá řešení. Jen prostě upozorňuje na nezvratitelný fakt, že ropa jednou dojde a my se toho ještě možná dožijem. Protože to, jak Ruppert radí, abychom si například nakoupili do zásoby semena, která by v budoucnu mohla fungovat coby dobré platidlo, to je prostě mimo, to není žádné hledání řešení. Samozřejmě - je nesmysl spolehát na lidskou vynalézavost, je bláhové se domnívat, že nás spasí nějaký super zdroj energie, na druhou stranu Rupper tento faktor naprosto podceňuje. Lidskou vynalézavostí naprosto pohrdá a zjevně si tedy neuvědomuje, že bez ní by dnes asi na Zemi nežilo 7 miliard lidí. ___ Poslední třetina filmu se potom stočí dost nepříjemným směrem, Ruppert nám poněkud zbytečně prezentuje své názory na svět a mluví o spiritualitě... (07.03.2010)

Je to zaujimavá téma, aj ked to nie je nič neznáme, prekvapujúce či prevratné. Pre mna osobne je zaujímavá jedna vec: už tretíraz z troch roznych zdrojov (zahraničných i tunajších) sa dozvedám, že ak chcem prežit, tak aby som sa čo najrýchlejšie naučil robit s pôdou, pretože v strednodobobej budúcnosti to bude moja obrovská devíza. Hodnotenie: 75% (09.03.2014)

Tenhle dokument stojí jednoznačně za vidění, dále to už jen rozepisuji:)) Hodně depresivní povídání jednoho muže. Michael C. Ruppert hází na každého diváka možná větší depresi, než si sám představuje, protože staví lidstvo proti obrovským problémům, které se zatím nikdo neodvážil řešit, nastiňuje především ty pesimistické varianty a působí jako chladný vědec s matematickým mozkem, který neustále počítá. Jeho slova však mají obrovskou sílu, posilují pochopení směru této společnosti, kterou mnozí považují za skvělou, vycházejí z minulosti, jasných předpokladů a mají jasný cíl. Donutit lidi uvědomit si pravdu, kam tohle všechno směřuje. Nejsou tu odpovědi, jen slepé uličky, před kterými v podstatě pan Ruppert varuje a tím deprimuje každým okamžikem ještě více. Ano, není to biolog, chemik, ani nic podobného, ale empirický výzkum má svůj smysl. Je to čisté one-man-show, kam autor skáče pouze občasnými štiplavými otázkami, na které jsem i já v ten samí okamžik myslel... Při jedné prezentaci asi před dvěma lety jsem narazil na tento graf a myslím, že nejen s ropou, ale i s lidskou populací bude ten graf hodně podobný... Žijeme v konzumní době, kdy se nemyslí dopředu, neplánuje se, ale žije se dokud nedojde ropa, jídlo a peníze, ty papírky, který si tak ceníme... Z lidí přírody se z nás staly oběti vlastního pokroku, technologie a zrychleného životního tempa. Jak tohle skončí... bojím se, že se toho ještě dočkám... (proč Rupper neřeší lidskou inovaci? Dyť je to jasné, on vychází ze zkušeností, výpočtu a jasných znaků. Inovace se nedá jednoduše předpovídat, dá se jen hádat a on se nesnaží být futurologem...) (20.03.2010)