Until the Light Takes Us

Perfektní dokument o zásadním hudebním žánru počátku 90. let. Jeden z nejkontroverznějších hudebních žánrů - norský black metal je zde zkoumán prostřednictvím rozhovorů a reportáží a díky tomu je na něj nahlíženo z různých úhlů. Na jedná straně máme zakladatele žánru, kterým jde temnotu, chlad a depresi vyjádřenou pomocí démonických coverů a ledových songů, paralelně s tím jde však ruku v ruce extrémnější proud, kde nechybí násilí, vraždy či pálení kostelů. Naproti tomu všemu stojí média, která si z muzikantů a příznivců žánru vycenzuruje jen to nejhorší a tak to publikuje. Dokument je pojat tak, že se lze vlastně přiklonit na stranu všech, a to i na stranu vrahů a žhářů, protože i ti mají pro své činy pádné důvody. Excelentní pohled do zákulisí temné scény, rozhovory se zainteresovanými lidmi a typický hudební podkres i neobyčejné prolínání toho tvrdého, násilného a zároveň toho krásného dává divákovi možnost rozhodnout se přiklonit se na tu či onu stranu. Takhle by měl vypadat objektivní (a nejen hudební) dokument! 5* (25.12.2013)

Pokud chcete vidět ilustrativní záběry norské Cestománie, kde je místo Vladyky frontman Dark Throne jste na správné adrese. Bohužel, pokud se chcete dozvědět něco o tom jak se co vlastně stalo (kdo koho zabil, proč, proč vyfotili mrtvého kamaráda a dali ho na obal alba, nosili opravdu kusy jeho lebky s sebou atd.), tak ne. (07.04.2019)

Velmi jsme se na tento dokument těšil a věřil jsme, že se dozvím nějaké nové informace (což se stalo) a poslechnu skvělou hudbu a poslechnu si rozhovory se skvělými hudebníky. Potíž byla, že jsem o tomto dokumentu četl pár recenzí na specializovaných serverech a zde to byla povětšinou kritika, ale u mě kritika nenastane ba naopak. 5z5 P.S.: Nerespektuji pálení kostelů, vraždu, atd.. ale stalo se.. vražd proběhla fůra jen nebyly tak medializované a to pálení kostelů bylo specifické no.. (17.04.2011)

Fíha. Black metal mám hodně rád, z metalu obecně asi nejradši. protože dokáže pořádně nakopnout a hladí po i proti srsti mou chmurnou, temnou, černou až misantropickou duši. Mám ho rád ale hlavně z hudební stránky, ty věci "okolo" mě nějak moc neberou. O pozadí a historii norského black metalu jsem měl nějaké ponětí, ale na tenhle dokument jsem narazil čistě náhodou. A ač mi přišel zpočátku dost podivně pojatý (hlavně mě zarazil výběr doprovodné hudby a dost utahaný rozjezd), nakonec mě chytil a dokoukal jsem ho se zájmem. Nejlepší na celém tomhle dokumentu je, že ukazuje lidskou stránku black metalu, lidi samotné, protagonisty, hudebníky, v jejich lidské podobě - bez všech těch šaškáren, make-upu apod. Nutí je mluvit, ne ksichtit se, pózovat a chřestit řetězy. I proto se stane, že se vám najednou odsouzený vrah s dost podivnými a v nejednom případě kontroverzními názory, bude jevit poměrně sympaticky. Např. Vargovy a Fenrizovy výtky vůči křesťanství naprosto chápu a ztotožňuji se s nimi (s jejich - tedy Vargovým - vypalováním kostelů už nikoliv, o zabíjení lidí nemluvě). Asi je třeba říci a pochopit, že tohle není dokument o (norském) black metalu (jako celku), jen o několika jeho protagonistech, kteří jsou různí a mají různé názory a postoje. Stejně jako lidé v jakékoliv jiné skupině. V každém případě, jistě dobrá záminka pustit si nějaký uřvaný black metal výplach. (07.08.2018)

Skvělý dokument odhalující vznik a okolnosti norského black metalu, z úst těch, kteří ho tvořili. Není to jen o hudbě, ale to kolem je s tím prostě navždy spjato. Nevím jestli je to dobře nebo ne. Ale black metal mě vždycky přitahoval právě tou autenticitou, takže to tak asi má být. Nejtemnější hudební odvětví. (22.09.2012)