Sejmout zabijáka

Gangsterka ze sedmdesátek se sympatickým mafiánem Irem? Proč ne?! O sedmdesátkách v Clevelandu jsem doposud pranic nevěděl a o tamnější mafii už vůbec ne. Ten náhled do těch časů mně bavil. Hoši měli ty správné knírky, kotlety, velké límečky a z rozhalených halen se na nás draly zarostlé hrudi... všechny káry té doby byly správně placaté, široké s pozůstatky ploutví a neskutečně osvětlenými záděmi..co zadní sedadlo to pohodlný gauč pro 4 lidi. Někoho v té době možná děsil povolávací rozkaz kamsi do deep in the jungle... Dannyho Greena to však netankovalo. Neustále vymejšlel jak vydělat větší a větší balík. K tomu mu napomáhala odvaha, ale i jistá oprsklost a bezpáteřnost...Přes to přeze všechno si ale snažil držet kousek té irské cti... A jak tak stoupal po žebříčku v hierarchii mafie výš a výš, čím dál více lezl do zelí velkejm italskejm rodinám nejen doma, ale i v New Yorku. A to už byl problém i borce co měl Cleveland skoro pod palcem... Nezastírám jisté sympatie k tomuto gangsterovi. Film byl i dostatečně akční a množstvím zničených aut se tvůrci značně přiblížili k nějakému tomu speciálu Top Gearu... Přesto mi tam však u toho chyběla nějaká hlubší myšlenka. Možná, že tam ani nebyla..nevím. Beru to tak, že někdo zkrátka natočil životopis mafiána... Být Ir asi hodnocení zvednu již jen z hrdosti na svého reprezentanta v zámoří :-) Ale nejsem. Dávám za tři kliky. * * * (09.06.2014)

Nemůžu si pomoct, ale za mě je tohle film, který sice může být podle skutečné události, ale zůstává nesmírně předvídatelný a nesledujeme zde postavy, které by byly nějak výjimečně zajímavé. Ztvárnění je celkem realistické, ale postavám to překvapivě nepřidává, ale ještě ubírá na jejich filmové obyčejnosti. (24.04.2017)

Další povedená variace na téma Pizza vs. Leprechaun. Podobných filmů jsem už viděl desítky, možná snad i tři prdele, a vždycky jsem byl schopen tomu sympatickému zloději a vrahovi s lidskou tváří v hlavní roli tak nějak držet palce. S politováním musím konstatovat, že tady mě ten zarputilý reprezentant keltských zájmů v zámoří docela sral a celou dobu jsem v modrém dresu temperamentně kroutil hlavou nad neschopností útočníků Squadry Azury, která nebyla téměř sto minut sto sundat nějakého irského vidláka, který se notabene místy choval jako totální kokot. Asi to bylo tím "Podle skutečné událostí". Být to podle neskutečné události, bouchnul by milý Ir dříve, než by jste řekli mozzarella a Don Vito by zbytek filmu drobil Calzone nad jeho rakví. Ale nevadí. I když bych panu Stevensonovi za kmotra nešel a výraz "Irska mafie" mi zní jako Židovské triády či Italská yakuzza, měl jsem, jak říkáme my lingvisté, skoro dvě hodiny docela fun. (02.05.2011)

Existuje nespočet mnohem lepších žánrovek, přestože tato je poctivě staromilská a hraje v ní Christopher Walken. Tady se neustále vedou řeči o důležitých lidech – o postavách, které se pak objeví na scéně a mají mít patrně nějaký význam, dokud je nezabije výbuch jejich auta a tak to pokračuje až do konce. Je tu ten hlavní klaun, kterej si věří natolik zřejmě proto, že dokáže dát pěknou ránu; pak jeho jakejsi kámoš a občas se objeví policajt s vepřovou hlavou nebo Walken, ale jinak příběh vůbec nedrží pohromadě a celé je to 'akorát podle té skutečné události'. (25.09.2011)

Jonathan Hensleigh si hraje na Anglána a Danny Greene na drsňáka, přičemž to nejde ani jednomu. Film je neuspořádaný, bez nějakého silného momentu, a pan Green je drsnej asi tolik, jako Val Kilmer v příběhu důležitej. Co do spotřeby aut Irishman sice trumfuje kolegy z Kobry 11, ale za celý film neudělal nic, pro co bych ho měl vidět jinak, než jako podlou babu. A takovým já nefandím. (28.02.2013)