Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (236)

campix 

všechny recenze uživatele

Bylo ode mě trošku hloupé čekat od Tajemství mumie něco podobného jako legendární Mumie. Tady to není ani trošku podobné, v Egyptě se odehrává zhruba jen prvních 15 min a poté je Tajemství mumie pouze přehlídka francouzských vtípků, kdy zhruba tak polovina se povedla. Nějak sem bohužel tomuto humoru nepřišel na kloub a nezalíbil si ho. Občas jsem se v té změti podivných postav v podivných maskách a kostýmech našlo něco kouzelného, kdy jsem se nenuceně pousmál, ale jinak nic moc. Závěr taky nenadchl a tak je Tajemství mumie, takové vcelku stravitelné a spíše podprůměrné komediální Béčko. ()

Aljak 

všechny recenze uživatele

Kam ten Besson na to chodí? Na môj vkus tam bolo toho pokombinovaného až moc, takže to potom pôsobilo naozaj ako nejaká spleť všetkého možného a napokon z toho vznikla pomerne veľká absurdita. Ale čo sa týka spracovania, tak po vizuálnej stránke to bolo v mnohých ohľadoch veľmi dobré, teda ak odhliadnem od tých scénok s pterodaktylom. Louise Bourgoin bola príjemným oživením toho zmätku, no bohužiaľ ten miš-maš tomu veľmi uškodil... ()

Reklama

bartias 

všechny recenze uživatele

Návrat Luca Bessona k podobně fantasticky barevnému světu, jaký načrtl už v povedeném Pátém elementu, je svým způsobem kombinací půvabů Amélie z Montmartru s dobrodružstvím Indiany Jonese. Hrdinka adaptace populárního francouzského komiksu Adèle Blanc-Sec (dvě E a jako to víno, jistě...) je přitažlivá, ale už ne tak nezapomenutelná jako Leeloo. Příběh plný divokých zvratů je vyloženě pohádkový. Přestože Besson režíruje zkušeně, Tajemství mumie nakonec působí dětinsky. Není extra povedené ani nijak objevné. Prostě pro děti. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Luc Besson... Ne, já vlastně nevím, co se s tím chlapem stalo. Natáčel výborné filmy. "Leon", "Pátý element", "Magická hlubina", ale poslední dobou se v něm něco zlomilo a on se dal na filmy fantaskní, které nemají příliš velký potenciál, i když to na první pohled vypadá jinak. "Arthur a Minimojové" ještě docela ušli, ale další dva díly byli jeden horší než druhý. Hodnocení zhruba někde okolo 20 %, možná ještě o něco méně. "Tajemství mumie" není zase tak velký průšvih, ale rozhodně neříkám, že je to nějak skvělý film. První, co je skutečně příšerné, to jsou vizuální efekty. Prostě ta slabší kategorie, kterou je mnohdy lepší nahradit loutkami a jinou klasickou technologií. V tomhle případě by to nebylo tak jednoduché, protože tenhle film prostě efekty potřebuje. Jenže on i příběh je tak evropsky šílený. Možná vypadá dobře na stránkách komiksu, ale v případě filmu už to takový zázrak není. Trochu snaha o "Amélii", trochu "Mumie", ale ve výsledku jen absurdní fantasy, které se nebojí zajít za meze dětského filmu. Ne, tohle opravdu není pro děti. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/04/bruce-clint-simon-david-zbouchnuta-v.html ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Z počátku mě to nebavilo, ale nakonec se z toho vyklubalo docela vtipné dobrodružství. Sice se někteří aktéři chovali jak blbci, ale divák to musí překlenout a dostat se k jádru příběhu. A kdo vydrží až do titulků, najde v nich i příběh, který se odehrával v době, kdy Adéla zachraňovala sestru. CITÁT - Ty Ramses na druhou, už pět tisíc let tu chrápeš.................. Natočeno podle stejnojmenného komiksu Jacquese TARDIho. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)
  • V 11. minutě je záběr na zcela odhalenou velkou egyptskou Sfingu, která ale byla úplně vykopána až v roce 1925 a děj filmu se odehrává v roce 1911. (Petsuchos)
  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)

Reklama

Reklama