Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (236)

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

"Nemůžu za to, je to legrační !! A po pěti tisíci letech se přeci můžu trochu pobavit, ne ?!" - "Jenže tohle není humor !! To je laciný vtip !!" ;) V momentě, kdy se na plátně objevuje mumie, kterou Adéle mylně pokládá za faraonova osobního lékaře, mě tahle Bessonova vpravdě béčková rádoby taškařice začíná opravdu bavit a všímám si dokonce pár vtipných replik i scének, přičemž ty úplně finální s Titanicem a odkazem na pyramidu před budovou Louvru bych označil za geniální, což však už nemůže můj dojem z Tajemství mumie příliš zlepšit, protože do titulků zbývá slabých dvacet minut a předně předcházející děj opravdu vyznívá jako laciný vtip, a jeden tak nedokáže uvěřit, že právě toto "veledílo" je spojeno se jménem francouzského šílence, v tom dobrém smyslu slova, Luca Bessona !! Stejně jako Besson mě tentokrát zklamal dokonce i Eric Serra a jeho soundtrack, ačkoliv ani ten by při vší snaze s tímto propadákem nic nezmohl !! ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Z počátku mě to nebavilo, ale nakonec se z toho vyklubalo docela vtipné dobrodružství. Sice se někteří aktéři chovali jak blbci, ale divák to musí překlenout a dostat se k jádru příběhu. A kdo vydrží až do titulků, najde v nich i příběh, který se odehrával v době, kdy Adéla zachraňovala sestru. CITÁT - Ty Ramses na druhou, už pět tisíc let tu chrápeš.................. Natočeno podle stejnojmenného komiksu Jacquese TARDIho. ()

Reklama

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Ako je toto vôbec možné? Ako to, že je Besson vôbec schopný spáchať takýto paskvil?! Prepáčte, ak niekoho urazím, no je vôbec zázrak, že som obišiel možnosť odpad. Už po prvých 20 minútach som sa ťukal do hlavy, neveriacky hľadel na obrazovku televízora a každých desať minút kontroloval, kedy sa to utrpenie už skončí! Čo mal vôbec tento nestráviteľný experiment byť? Zlátanina Múmie a Indiana Jonesa v prostredí francúzskeho Paríža s prehnitým scenárom a vôbec o ničom spracovaní? Dodnes nechápem, ako som to vôbec vydržal dopozerať. ()

UncleG 

všechny recenze uživatele

Lucu, ty kluku... Od tebe bych rozhodně nečekal až tak infantilně naivní humor a scénář na inteligenční úrovni Noci v Muzeu. Totiž, ne že by film nebyl narvaný všemožnými vtípky až k prasknutí a ne že by gagy nefungovaly nebo selhávaly, jen jsem se při sledování divokých eskapád milostivé slečny Adély nemohl zbavit neodbytného pocitu, že "tomuhle vtipu se nejspíš královsky zasmálo dvanáctiletý dítě". Besson se navíc evidentně snažil zapojit komiksovou nadsázku a karikované postavičky, které jakoby vypadly z francouzského kresleného alba. Jenže to s tím stylizovaným karikováním, chlapec, trochu přepísk. Kromě samotné protagonistky totiž v příběhu figurují samí deformovaní idioti, kteří se křečovitě pitvoří ve snaze trumfnout své okolí co do debilnosti. Vítězem v přepáleném křepčení se pak stala postava ultradementního lovce Saint-Huberta, při jehož četných výstupech definitivně skončila všechna sranda. To všechno by se ale dalo odpustit, pokud by člověk nalezl zalíbení alespoň v hlavní hrdince. U mě však Adélka selhala na plné čáře. Jak charakterově, tak fyzicky vrcholně nepřitažlivá divno-ženka, která (kupodivu) nezabodovala ani scénou s "polomáčenými". Zhruba od poloviny filmu mě svými popínavými stonky ovinula plíživá nuda a zbytek jsem už jen tiše protrpěl. Francouzská Mumie nemá švih, říz a ani odpich. 40% a to do hodnocení počítám i geniální narážku na "nenáviděnou" Louvreovskou pyramidu. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Jednotlivé ingredience jsou docela chutné, taková Louise Bourgoin je nejen pohledná, ale i solidní herečka, nebere se to naštěstí vážně, takže je to odlehčené přiměřenými vtípky a hláškami, pár slušných scén by se našlo, jenže ten scénář tvoří neuvěřitelný mišmaš, do kterého Besson nacpal oživlého pterodaktyla, armádu oživlých mumií, tajné služby, Titanic, no zkrátka na co si vzpomenete, a dohromady je to taková slátanina, že to uráží intelekt. Nicméně pokud k tomu budete přistupovat jako k bohapustému béčku, které si neklade jakékoliv vyšší cíle, může vás to jako ptákovina svým způsobem slušně pobavit. Nechápal jsem vůbec, co Luc Besson zamýšlel, protože ho mohu obviňovat ze všech myslitelných hříchů, ale je to obvykle mazaný obchodník, který ví, co dělá, a tady jsem poprvé měl pocit, že se zbláznil. Měl jsem ale možnost číst posléze komiks Neuvěřitelná dobrodružství Adele Blanc-Sec, který filmu sloužil jako východisko, a pochopil jsem. Francouzský komiks je neuvěřitelně zábavná záležitost, kterou bych velice volně přirovnal k naší Adéle, co nevečeřela. Prostě chytrá a vtipná pocta braku, kdy to, co ve filmu nedává smysl, má v literární podobě řád a styl. Můj pohled na film se nemění, měl by obstát samostatně, nejen v souvislosti se znalostí předlohy, a to se nezdařilo. Celkový dojem: 25 %. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)
  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno