Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (236)

Crawler-D 

všechny recenze uživatele

S Luccem Besson to Y2K muselo udělat dost zlý věci, když po roce 2000 jeho filmy trpí značnou lobotomií. Tajemství mumie je tak strašlivý scenáristický spletenec bez jediné snahy o režijní pozvednutí utápějící se v jakési přehnané francouzské žoviálnosti, z čehož všeho si musí i letošní prvňáčci klepat na čelo. Účelový pterodaktyl, díky kterému se Besson může poměřovat s tvorbou studia Asylum (viz. jejich Sherlock s tyranosaurem), který jenom zdržuje děj stejně jako i linie s osvobozováním starého člověka - média. Krom neuvěřitelně realistických masek, které si slavná Adéla, hrdinka příběhu, zcela jistě vyrobila sama a dokázala je aplikovat stejně účinně jako maskéři Norbita, se neuvěřitelná nudnost osvobozování spočívající v natažení děje projeví tím, že při jednom neúspěšném pokusu nám ani neřeknou, proč se nepovedl, nebo když je všechno dobré, plán se zruší, protože pán odsouzený na smrt má hodně možností, a tak kvůli únavě protentokrát odmítne. Bessonova režie je tedy příšerná a "příběh" nezachraňuje ani hlavní postava reportérky Adel, která nemá žádnou zajímavou vlastnost, není výjimečná, ani vtipná, ani drsná - jenom se umí převlékat kvůli jedné scéně a létat na pterodaktylovi. Blbost, jejíž nelogičnost nemůže bavit děti, kterým se nezdá být určena, ani dospělé. ()

ivan bohatyr 

všechny recenze uživatele

Trapas! Moc sem to nechápal, o co že se vlastně ten režisér snaží, jak to vlastně má ten film vypadat. Byl to mix nepovedeného a nevtipného inspektora Clouseau [kluzó] s ženským provedením Indiana Jonese nebo lépe to asi vystihne přirovnání laciná ženská kopie Brendana Frasera (hl. hrdina z Mumie, Mumie se vrací atd.). No prostě to nebylo nic, ani pořádny dobrodružstvi a ani vtipná komedie. No a že by myšlenka probodit kupu mumií (samozřejmě se do toho musí logicky připlést i pterodaktyl, to dá rozum, ten tam přece jasně zapadá), aby ty mumie zase oživili jakousi mrtvou sestru byla bůh ví co. Začátek sice byl přesně jako ze zmiňovaných filmů o mumiích, ale celkem se zdál dobrý, pak se to ovšem s prof. glůmem zamotalo do blbosti a byl konec s nadějí solidního hodnocení. ()

Reklama

Lacike 

všechny recenze uživatele

Po tomto filme zacinam byt presvedčený, ze Luc na to uz nema. Sice stale v jednotlivostiach vidno, ze to toci talentovany reziser, ale ako celok to nefunguje. A nemyslim si, ze je to kvoli vyraznej stylizacii. To hromadne chrlenie beckovych filmov roznorodej kvality sa na nom evidentne podpisalo a uz nepozna mieru kedy ma nieco ubrat a kedy pridat. Potreboval by nad sebou nejaku pevnu ruku. Jedine co sa mi pacilo bez vyhrad je hudba. Sica sa uz aj Serra dost vykrada, ale stale je to kvalitna vykradacka. 5/10. ()

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

21.11.2010 ~ Luc Besson si vzal na paškál francouzský komiks a jal se ho pohollywoodštit. Nijak zvlášť se to ovšem nepovedlo. Výsledkem je splácanina bezhlavého a bezpatního příběhu. ~ Film natočený na motivy komiksu o neobvyklých dobrodružstvích Adèle Blanc-Sec je tvořen snad vším možným z devíti dílů tohoto komiksu. Scénárista tak ale zapomněl, že kdo komiks nečetl, nebude tušit, kde se vzaly některé postavy a jakou mají v příběhu úlohu, přičemž záhy zjistí, že úlohu nemají žádnou a že by tudíž ve filmu ani nemusely být. Zabíjí se tak parodické znázornění postav a vtip. Film dostává místy příchuť dětského příběhu, místy si zase díky sexy představitelce Adèle užijí spíš pánové, ale přílišná přitaženost za vlasy nedává vyniknout napjaté tváři filmu, rovnou ho skalpuje. Až tak moc se jde na dřeň. ~ Adèle je mladá francouzská dobrodružka, kterou její nakladatel vysílá do různých končin světa, aby na slávě jejích příběhů a dovezených artefaktů vzkvétala Francie. Adèle má ale trochu vlastní plány, snaží se totiž uzdravit svoji sestru, která po jedné nehodě zůstala ležící na posteli a nereagující na svět. Jen znalci komiksu asi tuší důvod, proč se Adèle rozhodla záchranu své sestry vložit do rukou osobního lékaře Tutanchámona. Jme se tedy nalézt jeho hrobku a odnést si mumii lékaře. Z nějakého důvodu se jí v tom snaží zabránit nějaká zrůdička "profesor" či co, která se zde ale objeví jen na začátku a na konci filmu a ve výsledku nemá na děj žádný vliv. Mumie samotná ale nedokáže zachránit nic a nikoho, je to mrtvola a ty si už z principu moc z kopýtka vyhazovat nemohou. ~ Pomoci jí v tom má starý geniální bláznivý vědec fyzik, který přišel na způsob, jak oživovat mrtvé. Svoji schopnost testuje a vylepšuje pokusem o znovuoživení ptakoještěra, který se jedné noci vylíhne v muzeu a od té doby si lítá a dlabe vše živé po celé Paříži. Jedním z antropologů (?) v muzeu je i mladík, beznadějně zaláskovaný do Adèle, kvůli jejíž kráse a oraženosti jí všichni leží u nohou. Ta na to ale kašle, primární je záchrana sestry. Pak se tu ještě objevuje vážený inspektor se svojí družinou (zparodovaný blb), který je pověřen případem terorizujícího ptakoještěra. Na pomoc mu přichází nějaký známý lovec z Afriky, který je ještě větší blb než inspektor. ~ Až do této doby jde o přeplácaný příběh plný až moc rádoby vtipných částí, spolu navzájem nijak zvlášť nesouvisejících a až moc fantaskních, jako když Adèle zachraňuje před popravou páně fyzika na křídlech ptakoještěra. Situace se začíná zlepšovat ve chvíli, kdy dojde na oživení mumie. Starý geniální fyzik tím ovšem obětuje život, čímž se uvolní taková energie, že obživnou i mumie v nedalekém muzeu, včetně Tutanchamona a jeho družiny. Adèlina mumie, probudivší se po tisiciletích a plynně hovořící francouzsky a s anglickou vytříbeností, ovšem není faraonův lékař, nýbrž faraonův jaderný fyzik!!! Od téhle chvíle se mi začínal film líbit, protože mumie je poměrně dobře udělaná, dobře rozpohybovaná, má dobrý humor, dobré štěky, jednoduše od obživnutí mumie je film něčím jiným a něčím více zhlédnutíhodným. Bohužel se tak stane asi až ve třičtvrtině filmu, tudíž už nezbude moc času kochat se mumií kráčející Paříží a obdivující architekturu, ani celou skupinkou mumií v čele s faraonem obdivující Paříž na cestě domů. A bohužel takto to i končí. ~ Nedomyšlená splácanina, která sice zabaví, ale zase jde jen o výplň mezi jinými filmy. Čekal jsem víc, ale autoři mě zahltili něčím, z čeho mohlo být možná víc skvělých zábavných dílů v čele s Adèle. Adèle mohla klidně být "novou evropskou Larou" z počátku století, takhle z ní zůstane jen "ta kočka z té francouzské jaderné mumie". A to je dle mého hodně, HODNĚ velká škoda. Fňuk. () (méně) (více)

B!shop 

všechny recenze uživatele

No trailer to prezentoval jak nejakou super jizdu ve stylu Mumie, ale bohuzel opak je pravdou. V Egypte se dej zdrzi jen chvily a rozhodne se to pocita mezi ty lepsi casti. Vetsinou se tak dej jen line sune dopredu nekde v Parizi, spousta jak magori vypadajicich postav, ktery v podstate v pribehu nemaj vubec zadnej vyznam, neustale samy kecy a sem tam nejakej ten trikovej zaber, kterej sice neurazi, ale k paradnim trikum to ma daleko. Nicmene precejen to je natoceny docela slusne, sem tam nejaka ta akce je docela povedena a nejaka velka nuda nehrozi. Bourgoin v hlavni roli to sice slusi, ale zaroven je tak trochu protivna a tak nejak mi jeji problemy byly ukradeny. Proste jsem cekal vic, ale ne proto, ze to natocil Besson, ten uz je hezkejch par let v hajzlu, ale proste z traileru jsem byl natesenej na akcni jizdu a vysledek je takovejhle utahanej. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)
  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
  • V 11. minutě je záběr na zcela odhalenou velkou egyptskou Sfingu, která ale byla úplně vykopána až v roce 1925 a děj filmu se odehrává v roce 1911. (Petsuchos)

Reklama

Reklama