Zvláštní vztahy

"Kdy se stalo naposledy, aby dva muži ze stejného týmu skončili s rukama na řídící páce..." Od tohoto filmu z prostředí vysoké politiky pojednávajícím o "zvláštních vztazích" mezi americkým prezidentem Clintonem a britským premiérem Blairem jsem asi dostal přesně to, co jsem očekával. Tedy zajímavé shrnutí éry druhé poloviny devadesátých let, kdy dotyční vůdčí politici určovali zejména zahraničně politický vývoj v Evropě plus nahlédnutí pod pokličku vztahů mezi oběma vrcholnými politiky. Pokud jde o  protagonisty obou mužů výrazně sympatičtější mi byl Michael Sheen coby Tony Blair (možná i proto, že ho znám už z téže role ve filmu Královna). I čistě ze scenáristického hlediska tahle postava prostě vyznívá pozitivněji (ve smyslu rozumnější, inteligentnější a samozřejmě bez debaty morálnější osobnosti) než Bill Clinton, což nevím zda je celkově vůči tomuto americkému prezidentovi úplně fair. Asi to ale souvisí s tím, že tvůrci filmu věnují dost prostoru vývoji Clintonovi sexuální aféry s Monikou Lewinskou. Zde mě musím říct nejvíc dostala (patrně) autentická Blairova reakce na tiskové konferenci, kde na dotaz, zda v souvislosti s touto kauzou stále hodlá zachovat ony "zvláštní vztahy" mezi USA a Velkou Británií, cituje z Bible (výrok z knihy Rut: "Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu."). Trošku mě to překvapilo, ale pak jsem si někde přečetl, že Blair v roce 1997 přestoupil ke katolické církvi a jeho idealismus ve vztahu k zahraniční politice (viz zejména ve filmu krize v Kosovu) byl tak asi do velké míry motivován právě jeho vírou. Poměrně zajímavý je i konec filmu, který jakoby naznačoval i to, jakým směrem se bude Blairova politika ubírat v dalších letech (když byl jeho partnerem v USA George Bush). Historie možná bude k Blairovi (kvůli jeho roli ve válce v Iráku za Bushovi éry) poněkud kritická, tento film ale ukazuje, že kořeny Blairova idealismu v zahraniční politice (ve smyslu ospravedlňování tzv. humanitárních  intervencí) tkví právě v období, kdy ruce na oné pomyslné "řídící páce" drželi dva progresivní muži Blair a Clinton. (20.09.2022)

Paradoxne Bill Clinton pôsobí mierumilovnejšie a trochu sympatickejšie ako Dennis Quaid, čoho výsledkom je, že Quaidovi uveríme politickú úlohu viac, ako samotnému prezidentovi. Sheen a Davis potom jednoducho SÚ Blair a Hillary. Asi trochu zjednodušujúcejšia, ale na televízny film napínavá verzia udalostí ohľadom juhoslovanskej vojny. Záver ma vyslovene potešil, keďže mlčky reagoval na udalosti nasledujúce. Je to zvláštna filmová reč, ktorá ráta s divákovou informovanosťou ohľadom nedávnej minulosti, ktorá je naopak pre postavy neznáma blízka budúcnosť. (28.09.2014)

29.1.2011 ~ Aneb jak to bylo na politické scéně mezi Billem Clintonem a Tony Blairem... ~ ...byla to nuda. Bill měl královské sklony, on byl ten chytrý a mocný a zanedlouho mu nějaká kurvička z Bílého domu tuhle představu vykouřila nejen z hlavy, a Tony byl uťápnutý anglický pudlík, co si za Billem chodil pro rady a lezl mu do zadku tak dlouho, až to Billa přestalo bavit, což Tonyho nakrklo a "po politicku" podrazil Billovi nohy. ~ Upřimně, politika mě nezajímá, stačí ji sledovat chvíli a je vám k pláči i na zvracení zároveň. A to mluvím o té naší politice, ta zahraniční je na tom ještě hůř, hlavně co se mého zájmu týče. Díky tomu tak vlastně film pro mě o ničem nebyl, pouhé dlouhé žvástání o vztazích k tomu a onomu a tamtomu a tak a jinak a vyšlo z toho, že jestli je tohle alespoň trochu podle pravdy, je na tom planeta a hlavně Británie s USA ještě hůř, než si mnozí myslí. ~ Tony si tu snaží udělat politické jméno na pomoci Balkánu, ačkoliv ho to zas tak moc nezajímá, ale sám to nezvládne, potřebuje Billa a to za každou cenu. A tak pokud se nezajímáte o politiku, nemarněte tímhle čas. (28.04.2013)

Tak jsem na to dneska přepnula náhodou, když už film běžel. I povídám manželovi. To je Quaid? Ten vypadá jako Clinton. A ono jo. No a jelikož ho mám ráda (tedy Quaida), tož jsem to nechala běžet. Maskéři odvedli opravdu dobrou práci, protože jsem neměla problém jednotlivé politiky identifikovat. Politika jako taková mě nebere, i když ji kouskem oka sleduju a kouskem ucha poslouchám. Stejně tomu bylo i s tímhle filmem, jako kulisa k práci na PC to docela šlo. (27.05.2012)

Zajímavá exkurze do kuchyně vrcholové politiky, kde ochutnáme příjemně odlehčený pohled na spojenectví a přátelství dvou vlivných mužů nedávné minulosti. A že to nebyla jen nepřetržitá idylka, to zjistíte sami. Herci ukazují solidní dávku svého nadání a podporují tak pozitivní vyznění celého snímku. Mě zaujala dramatická linka ohledně situace v Kosovu a její precizně podaná gradace. Na čtyři hvězdy to asi není, ale o nadprůměru hovořit neváhám. 70 % Oblíbená část- Blairova debata s manželkou a poradci v letadle ohledně nevěry (23.04.2011)